Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I Jiří Menzel nesměl na úsvitu normalizace natáčet, hříchy musel vykoupit příkladným budovatelským dramatem. Mladý hrdina nachází své místo v soukromém životě i ve společnosti teprve na stavbě elektrárny. Tam, mezi opravdovými chlapy, kteří se nebojí žádné práce, nalezne navíc sílu rozejít se s maloměšťáckou rodinou své vyvolené... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (115)

movieband 

všechny recenze uživatele

Těžce normalizační film. Je fakt, že to vypadalo jako spíš dokument o budování jedné velké přehrady (asi to byl i účel, aby tehdejší vláda ukázala už i mimo dokumenty jejich budovatelské inovace) a celé je to zabalené do balíčku s cedulkou romantické drama o mladém páru. Nebo je to naopak? Každopádně to padlo do rukou Menzela, tudíž se na to dalo aspoň trochu dívat. Sice je tam jeho řemeslnost znát minimálně, ale i tak se na to dá zvládnout. 50% ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Konečne niekto nakrútil film pre myzofilikov (sexuálne sa ukájajú kontaktom so špinou). Špinu zažranú v póroch a vlasoch doslova cítiť. Hlavným hrdinom je prašná stavba. Niet miesta pre zeleň, prírodu. Až na mŕtveho zajaca, ktorého zrazí tatrovka. V chlapmi preplnenej ubikácii ho kolektív šoférov následne zje. A zase: úplne cítiť čpavý, štipľavý mužský pot, zažraný vo flanelových košeliach, zmiešaný s vôňou rozloženého chľastu a preplnených popolníkov. Pracovné prostredie? Prach, blato a kamene. A hukot strojov. Mladý muž sem, na stavbu mamutej vodnej elektrárne, prišiel z Prahy. Tam sa dusil so sestrou a jej rodinou v malej kutici. Ubíjal ho i malomestsko/ kšeftársky svet rodičov jeho frajerky, aj jej samej. Všade šmelina, drobné krádeže, úplatky. Túžba vychcať so skurveným systémom. Každý okráda koho a čo sa dá. Menzel ponúka recept. Ak zlyháva spoločnosť a nevidíte pozitívny vzor, vyrazte do sveta. Začnite budovať kariéru tam, kde ideály Komunistickej strany Česko-Slovenska majú ešte zmysel. Kde pravidelný sex v náručí mladej blondínky plnohodnotne nahradí osem a pol hodiny drvenia hliny a čiernej skaly. V dobe fajrontu stačí jednorázová rýchlovka v podobe pohľadu na rozostavanú priehradu. Všetko v sprievode idylickej hudby, roznežnievajúcej pohľad na tatrovky preháňajúce sa hore-dole. ()

Reklama

ViktorD 

všechny recenze uživatele

Tento film bývá Jiřímu Menzelovi často otloukán o hlavu za to, že to byla jeho úlitba režimu, aby mohl po nucené odmlce znovu začít točit. Osobně se domnívám, že tahle úlitba byla ze všech úliteb tou nejméně úlitebnou. Tvrdí-li dnes někdo, že je to tuctová budovatelská agitka, tak buď snímek v životě neviděl, a/nebo ho viděl, ale jen neustále dokola omílá tradované nesmysly. Jestliže film někdo zhlédne dejme tomu v roce 2080, až nebude naživu ani jeden pamětník čtyřicetileté diktatury proletariátu, bude ho sledovat toliko jako dávný příběh ze stavby Dalešické přehrady, bude udiven historickou technikou a patrně nebude rozumět sousloví „rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví“ (přičemž slovo socialismus/socialistický už v celém snímku nezazní ani jednou jedinkrát). A bude s to vnímat hlavně příběh dvou mladých lidí, v němž jeden z nich je hnán touhou po bohatství, zatímco ten druhý chce dělat práci, která ho baví, i za cenu nižších příjmů: „Jaký to má výhody?“ „Nekradu a nežebrám.“ „A to ti stačí?“ „No.“ Jestli je to pro někoho nepochopitelné, pak je to dáno zřejmě odlišným pohledem na život... Hudba: Angelo Michajlov. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Socialistická střízlivá pohádka. Kecy o zaprodanosti režimu si nechte od cesty. Laureát Státní ceny Klementa Gottwalda, 36letý Jiří Menzel zde s vylepšovatelem scénáře, 38letým Zdeňkem Svěrákem odvedli koukatelnou práci, za kterou se nemusí stydět. Ať se stydí zadavatelé a především režim, ve kterém je účast na takovéto agitce podmínkou pro možnost vlastní tvorby. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Nejlepší budovatelský film co jen mohl být natočen. Režie Menzel. Film připravil mimo jiné půdu pro Postřižiny (točeno v Dalešicích a Kožíchovicích). Všichni na tento film zvracejí zcela zbytečně a neoprávněně. Není to primárně o přehradě. Je to o rozhodování mladého kluka, který kvůli holce chce vydělávat peníze. Navíc doma žije v hrozných podmínkách. S tou holkou to dopadne blbě. Kluk na stavbě už zůstává. Totéž se stalo mě, akorát jsem skončil na stavbě 10 km jihovýchodně. Taky jsem tam skejsnul na 30 let a taky to s tou holkou blbě dopadlo. Spíš na tom filmu hledejte krásný Svěrákův humor a nejhezčí normalizační nohy Jany Giergielové. Husák: "Slečno, my tu máme prachu. A když zaprší, je tu marast. Teď tu je tu prach. Ale když zaprší, samej marast". Myslíková hraje Marcelu. Marcela je terénní, prohlašuje o ní její manžel a ona je. Giergielová, ač neherečka tam vykouzlila postavu pražské krásky, kvůli které nejen, že se odchází na stavbu ale i skáče z Nuselského mostu! http://www.youtube.com/watch?v=lu8_LpgDZZU&feature=related ()

Galerie (18)

Zajímavosti (22)

  • Jiří Menzel ve své autobiografii "Rozmarná léta" vzpomínal, za jakých okolností práci na filmu přijal a jak za něj byl kritizován po revoluci: "V té době musel čumák do loužičky namočit prakticky každý, kdo měl trochu lepší zaměstnání, než házet lopatou. (...) Ty loužičky měly různou podobu, ale byly všude. Člověk zaujímal určitý postoj už jenom tím, že třeba při pohledu na nespravedlnost a všiváctví držel hubu. Ostatně podobným loužičkám je vystaven denně každý z nás bez ohledu na režim. Měl jsem dvojí možnost. Buď nedělat nic a nechat volné pole Sequensům a Balíkům, nebo se ponížit. Ponížil jsem se a za to jsem musel znovu strčit nos do loužičky po sametce, kdy jsem čelil výčitkám, že jsem se dopustil budovatelského filmu, přestože film budovatelský není. Kdo si myslí, že jsem udělal režimu poplatný film, měl by se na něj nejdřív podívat. (...) Nakonec jsem byl rád, že jsme ten film udělali. Nejen proto, že bych bez něj asi těžko mohl dál ve filmu pracovat a natočit jiné filmy. Přál bych si, aby se na ten film jednou konečně někdo podíval nezaujatýma očima. Už v době jeho vzniku vadil mnoha lidem nikoli jeho obsah, ale skutečnost, že se držitel Oscara nechal ponížit a natočil film ne sice prorežimní, ale takový, který nemohl režimu vadit. Film o ceně lidské práce. Nemůžu si pomoci, ale když dneska vidím, jak se ostošest točí filmy, ve kterých jsou za hrdiny kriminálníci a lidé podivní, myslím si, že film o šoférovi má přes svou nedokonalost určitou hodnotu." (NIRO)
  • Příběh se měl původně odehrávat na stavbě ropovodu, ale autoři jej přenesli na atraktivnější stavbu přehrady u Dalešic, kde se i natáčelo. (Karlos80)
  • Ceny: XIII. FČSF 1975: Zvláštní cena poroty za kameru, XIII. FFM Trutnov 1975: Malé zlaté slunce za mužský herecký výkon - Július Pántik. [LFŠ 2010] (Krouťák)

Reklama

Reklama