Konec starých časů

Bez bláznů a magorů by byla na světě trochu nuda. Milujeme je, nenávidíme je, radujeme se s nimi a zatracujeme je - když odejdou, jsme rozpačití z té absence živelnosti, z náhlé prázdnoty a až pak zjišťujeme, co v našich stereotypních životech chybělo. Samozřejmě, každý vede jiný život, ale pro nóbl obyvatelstvo jednoho šlechtického sídla se stane příchod záhadného knížete, kterému suverenita jednání rozhodně nechybí, něčím jako malou revolucí - během několika dní obrátí zajetou rutinu života šlechty kompletně vzhůru nohama a následně ji nechá poznat, co znamená konec starých časů... Ne, ono o ten obsah zas tolik nejde - film je především sledem výborných scének, v nichž se vyřádí celá česká herecká elita. Obrazové podání je okouzlující a funguje tu bez problémů všechno, od jednoduchých vtípků s nemotornými pády až po břitké komentáře knížete Alexeje. Menzel umí. 9/10 (07.08.2008)

Příjemný poetický typicky Menzlovsko – Hrabalovský film ve Vančurovském duchu. Film silně pohání „hnací motor“- herecký výkon Josefa Abrháma, který je zde velmi energický a svěží, že si jeho postavu divák neskutečně oblíbí. S pomocí skvělých herců, zajímavého příběhu a pěkného prostředí, vznikl film, kterému ani nelze pořádně co vytknout. Prostě se jedná o pětihvězdičkový snímek do pohody a klidně i nepohody. (27.08.2008)

Méně známý Menzel, který si zde odskočil od hrabalovských adaptací k Vančurovi, a velmi se mu to povedlo. Jak film, tak knižní předloha stojí za seznámení. Na Konci starých časů mě baví symbolická analogie mezi koncem aristokratické éry na poč. 20. stol. a politickou situací končícího "totáče" r. 89, která dodává této retro komedii plusové body. Přijde mi, že se poslední dobou tento film objevuje v televizi výrazně dříve než v minulosti, ostatně dlouho jsem o něm vůbec neslyšel. O to příjemnějším překvapením pro mě byl objev tohoto filmu - Menzel měl již v minulosti na kontě jinou zdařilou vančurovskou adaptaci v podobě Rozmarného léta z r. 1967, nemohl tedy zklamat ani v tomto případě. Po Anglickém králi asi můj neoblíbenější Menzel. (08.06.2011)

Vančurův jazyk miluji, je archaický leč znělý, libozvučný, košatý, s neuvěřitelnou slovní zásobou i stavbou vět. Zdaleka ne povinná školní četba, pokud mu člověk přivykne, propadne mu. Knihovník a vypravěč Hanzlík kouzelný zjevem i hlasem. Labuda neotesaným zbohatlíkem. Považte, svým dcerám tykal! Milovaný Adamíra rozeným komorníkem, neustále jemně a taktně ukazujícím a podávajícím Labudovi správné příbory a skleničky. Na Rudolfa Hrušínského (otce, pochopitelně) jsou všechna slova většinou krátká, stejně jako pro jeho syny je jich skoro škoda, jablko tady daleko od stromu. (V tomto věku prosím, jinak oba stárnou divadelně krásně, už jsem o tom někde psala.) Jan Hartl, nenápadný, leč velký zjev českého filmu. S krásnou češtinou a bezchybnou dikcí. A když Menzel, nemůže chybět rozmarněletní František Řehák. Postrádám snad jen Vlastimila Brodského. Obecně milovaný Abrhám na vedlejší koleji mých oblíbenců. Uznávám však, že herec velký, s vousy zjevu charismatického, vystupování aristokratického. Zajímavé, že ženy zde téměř absolutně ve stínu mužů. Což je škoda, rovnocenné partnerky mi možná chyběly k pěti *. Výjimkou noblesní a šaramantní Chantal učitelkou francouzštiny. Obrazy zvolna plynou, kameraman si pohrál se světly a stíny, hudba dobově doplňuje a vzácně neruší. „Rušivým“ elementem je právě živelný a živočišný kníže Abrhám, dokázal se opravdu rozparádit, rozjuchat, rozdivočet. A všem ženám poplést hlavu a obrátit proti sobě většinu mužů. Se svítáním pak po anglicku mizí přes zeď, Labuda se dočká Kratochvíle a všichni budou spokojení. Jen budou mít pocit, že je život náhle šedší a nudnější a jednotvárnější. A na konec jako obvykle alespoň jeden citáteček: „Dvorská etiketa doporučuje po ránu jízdu na koni nebo na zábradlí. Oboje posiluje svalstvo zvané prdelní.“ (28.06.2008)

Šarmantní a švihácký kníže, zbohatlík postrádající grácii aristokratů, ženy okouzlené nově příchozím svůdníkem a sluha vzpomínající na ony staré dobré časy. Josef Abrhám svým razantním přístupem zcela obrací zámecký život naruby, znepřáteluje si nudné a namyšlené muže a navozuje tu pravou zavátou atmosféru minulých dob. Vynikající herecké výkony přítomných a humor, s jakým hlavní postava jedná s druhými, vás (snad) jako mne naprosto uchvátí. (27.11.2006)