Konec starých časů

Ač Jiřího Menzela jako režiséra uznávám, v kombinaci s Vančurou mě film Konec starých časů odrazoval. Přesto jsem se do něj nakonec pustil, zejména z pocty k Josefu Abrhámovi. Ten svoji postavu zahrál povedeně. Nicméně podobné postavy mě vždycky… iritovaly. Domnělý ruský kníže Megalrogov mi byl od začátku protivný a jeho sebevědomé světáctví ve mně vzbuzovalo touhu ho ze zámku vyhodit. Celou dobu mě štvaly všechny ostatní postavy, že to nedokázaly udělat. Komentářů a poznámek měl spousty a opravdu vtipných bylo jen pár. Příběh prakticky neexistuje a děj se odehrává v podivném bezčasí. Film sice má svoji poetickou atmosféru, ale i ta šla tentokrát mimo mě a působila celou dobu podivně utahaně. Když se na film musím dodívat na sílu, je to hodně špatně… dvě hvězdy. (07.10.2022)

Dej se odehrava na zamku Kratochvil na ktery ma zalusk jeho docasny spravce. Ponevadz je bohaty a ma prostredky snazi se stat plnopravnym majitelem, coz ale neni v 20.let minuleho stoleti nic jednoducheho. Jednim z jeho rozkazu, ktery mu byl porazen jeho radoby prateli, je usporadani velkeho honu jako za dob slechty. Pri navratu z nej ceka doma na chtiveho regenta prekvapeni v podobe bohemskeho a extravagantniho (ne)knizete Alexeje (excelentni vykon Josef Abraham), ktery obraci zavedeny domaci poradek vzhuru nohama a pri svem jednani nenechava kamen na kameni, coz se znelibi rade lidi s typicky ceskymi vlastnostmi. Paradni ukazka ceskeho oscaroveho rezisera (Jiri Menzel), ze klasicke literarni dilo se da prevest do filmove podoby s velkou gracii a vtipnre odlehcenou noblesou. 80% (25.12.2010)

Postupné vyznívání éry pozdně komunistické kinematografie hraného filmu je datovatelné do let 1988/89-1991/93. Je to období nostalgie a lítosti, vyklízení pracně dobytých pozic, likvidace její technické základny (např. laboratoří) a nosných částí filmové výroby i tvorby a tím vším i neodůvodněný, chorobný ústup kvality. KONEC STARÝCH ČASŮ, tato vančurovská reflexe jednoho z nejlyričtějších a nejhlubších českých režisérů, je podobně truchlivou bilancí prasečkářství prvorepublikového agrárnictví. Bláznivý kníže, jehož nejsilnějším rysem je přesvědčivá nepřesvědčivost, sám o sobě figura prolezlá úpadkem ve všech jeho představitelných polohách a projevech, je jakýmsi kontrapunktem hrdinů děl jako MARKÉTA LAZAROVÁ, v nichž v minulosti svého šlechtického rodu hledá levicový intelektuál, komunistický socialista a zbraslavský lékař záchytné body opačného typu. To všechno včetně v posunu zpracované výrazné vančurovské češtiny dokázali autoři Jiří Blažek a Jiří Menzel dostat do pozoruhodného díla, která poprávu patří do galerie špiček tohoto českého oskarového režiséra. Jedno jeho gesto dokonale splývá se světem hrdinů KONCE: o několik let později na filmovém festivalu, zachráněném po několikaletém úsilí pro Karlovy Vary, okázale ztluče producenta, neschopného vyhovět potřebám dvou předních českých režisérů (Menzela a Kachyni) usilujících o zfilmování pro změnu hrabalovského literárního tématu. (24.02.2008)

Přestože hlavní roli ztvárnil jeden z mých nejoblíbenějších českých herců, film pro mě nebyl žádným speciálním zážitkem. Kromě hereckých výkonů, několika vtipných hlášek a zvláštní snové atmosféry aristokratické první republiky působil Konec starých časů matným až mdlým dojmem. Postrádal jsem více vtipných scének, emoce nebo dramatické momenty zůstaly stranou úplně, na čtyři hvězdy mě film nepřesvědčil. (10.03.2013)

Někdy minulý týden jsem při procházení ČSFD na tento film náhodně narazil. Včera jsem zjistil, že se vysílá v primetimu na Televizi Seznam. Proto jsem neváhal a koukl se na něj. Už předtím jsem to spletl a myslel jsem si, že to je adaptace stejnojmenného románu Jaroslava Žáka, který se krátce uváděl v „mém domovském“ libereckém divadle (zajímavostí na tom je, že příběh je vyprávěn z pohledu psa Flotýnka). Když jsem teda zjistil, že je to adaptace dle Vladislava Vančury, tak jsem se toho trochu obával. Jeho Rozmarné léto mě vůbec nezaujalo, ale kouká, že jsem ho buď zapomněl hodnotit, nebo ho zkrátka nechtěl vidět poté, co jsem si předlohu přečetl. Naštěstí se jedná o velmi vtipný film. Moc nechybělo k plnému hodnocení. Největší pozornost si právem strhává nedávno zesnulý Josef Abrhám (kníže Alexej Megalrogov). Ale vtip a všeobecnou zábavu vytvářejí i další herci. Je to opět sestava známých českých herců. Zajímavé je, že Michaela (Barbora Leichnerová) má ve filmu jen velmi málo textu. Dobré bylo obsazení francouzské vychovatelky Suzanne rodilou Francouzkou Chantal Poullain. Hodně se mi líbila druhá šermířská scéna mezi Janem Hrušínským (Jan Lhota) a J. Abrhámem. Vypadalo to, že byla natočena na jeden záběr. A na závěr hlavní kuchařka a hospodyně Františka (Stella Zázvorková) některé postavy vyháněla koštětem. Velmi jsem se pobavil. (10.08.2022)