Na samotě u lesa

Prachobyčejná lidskost. Jubilejní desátou projekci jsem si náhodou střihl hned po Hopperově Bezstarostné jízdě a oba jinak zcela nesourodé filmy se mi v hlavě pustily do křížku. Nespoutaná volnost versus omezená, ale hřejivá, kapka lidství. Na jedné straně stojí vášně a touhy prchavý, na straně druhé kousek obyčejnýho pocitu štěstí z drobných radostí neméně obyčejného života. Zatímco Easy Rider ve mně vzbuzoval melancholickou náladu z dávno zapomenutých snů, Na samotě u lesa mi zase připomnělo, že i můj život je v naprostém pořádku. I takhle se totiž dá a s úsměvem, a to i když vám občas ve "struku tvarohovatí mlíko". Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (18.06.2015)

Prologem Menzlova filmového návratu k hrabalovským předlohám byl námět cimrmanovské dvojice Svěrák - Smoljak, kteří se pokoušeli zareagovat na nový trend socialistické společnosti jménem chalupářství. Ačkoliv je film eskapádou brilantních komických situací především zásluhou civilizací načichlé rodinky Lavičkových, jakýsi podvědomý tragický tón do něj vnáší svým citlivým herectvím Josef Kemr v roli samorostlého Komárka. A opět musím vyzdvihnout přítomnost Václava Trégla, jehož utlačovaný stařík je vskutku dojímavým obrazem odcházející generace prvorepublikových mistrů humoru. Filmu by opět prospěly méně periodické televizní reprízy. (02.11.2008)

Nakoľko rok 2017 opäť zaúradoval a včera nás navždy opustil herec Jan Tříska, rozhodol som si ho filmovo pripomenúť. A nakoľko som nedávno "Obecnú Školu" videl a nemal som pocit, že by som ju teraz chcel pozrieť znovu, rozhodol som sa pripomenúť si ho vo filme "Na Samotě U Lesa." Ja viem, že tu má malú rolu, a že to je viac životný moment Josefa Kemra, ale to je jedno. Myslím si, že vždy keď som pana Třísku vo filme videl, tak najviac som si na neho spomínal tu v role doktora Václava. A v mojich očiach je to rola, kde mi bol absolútne najviac sympatický. A nedá sa nikdy zabudnúť na jeho vetu: "Předpíšu vám pudr, a podpíšu se Mudr." Ale keď opustíme jeho postavu, ako tento film funguje. Rovnako ako všetky filmy z dielne Svěrák a Smoljak je to podľa mňa jedna z filmových klasík, na ktorú sa nezabúda. Ako som už na začiatku povedal, toto je film hlavne Josefa Kemra. A kto by mohol zabudnúť na jeho postavu děda Komárka? Podľa mňa sa pre tú rolu narodil. Zdeněk Svěrák je vynikajúci. A chémia s Dankou Kolářovou funguje skvele. Už len preto, že on je tak veľmi zainteresovaný do tej chalupy a všetko sa mu páči, a naopak jeho manželka by si radšej dopriala ten svoj príjemný komfort. Ten kontrast je skvelý. Decká sú vynikajúce a neustále pôsobia na mňa úplne uveriteľne a skutočne. Čo viac ešte by som mal k tomu povedať? Čo sa dá povedať o filme, o ktorom už všetci asi povedali všetko čo je treba? Je vtipný, je milý, je úprimný a neskutočne nadčasový. Spomeňme ešte aj Ladislava Smoljaka a jeho: "Ku... ku.... ku..." a takisto aj poveru o vodníkovi, ktorú sme nikdy nepočuii, ale všetci to chceli počuť ešte raz. Ako sám povedal: "To se každému líbi." Hodnotenie: A+ (26.09.2017)

"Týýýýýýý..." - "Ty neznáte, dědečku !!" - "Týýýýýý..." - "Ale ty neznáte, dědečku, to jsou pánové až z Prahy !! Omluvte ho, on má těžkou sklerózu, chudáček !!" - "Týýýýýýý..." - "No, půjdeme si lehnout, dědo, bylo toho na vás moc !!" - "Týýýýýýý..." - "Ale ty pány neznáte, dědo !!" - "Týýý........vypadají !!" ;) Co dodat k nezapomenutelnému a naprosto provařenému snímku, který vypráví o rodině Lavičkových toužící po vlastní chalupě, která však nakonec bude i s dědkem, co jim překáží ?? Jo, pardon, takhle to přeci nemůžu napsat !! ;) Pro mě osobně platí Na Samotě u lesa za jednoznačně nejlepší film režiséra Jiřího Menzela, když neopakovatelným způsobem pojí menzelovskou poetiku s cimrmanovským humorem, aniž by docházelo k nějakému nechtěnému vzájemnému tření, ani jedna složka totiž rámcově nevyčnívá, ačkoliv samostatně mě často až iritují.. Snímek jakoby mimoděk využívá tolika vzájemně koexistujících kontrastů, až opravdu jednoho napadá, jak vůbec dokáže držet jako celek pohromadě, ať už se budeme bavit o hereckém obsazení, kde vedle sebe excelují tehdy ještě neherec Zdeněk Svěrák a mistr Josef Kemr, který coby čtyřiapadesátiletý duchovně založený rodilý Pražák ztvárňuje dědu Komárka, zemitého sedmdesátníka z vesnice, s takovou samozřejmostí, až z toho vyloženě mrazí, či o typicky poetických pasážích, které si skvělý brněnský kameraman Jaromír Šofr vyloženě užívá, vedle typicky cimrmanovských prkenných, ve všech významech slova, scének, kde se může jeden málem potrhat smíchy a jimž kralují výstupy Zdeňka Svěráka s tím jeho všeználkovským, byť dobrákem od kosti, Lavičkou, či Ladislava Smoljaka v roli Radima "pana otce" Zvona, byť mezi ně lze paradoxně řadit i famózně minimalistického Františka Řeháka jako zedníka Lorence !! Nemůžu nezmínit a nesrovnat s Bočanovým hitem S Čerty nejsou žerty, ačkoliv se to na první pohled jeví jako poněkud zcestné, protože jednak oba spojuje jméno již zmiňovaného kameramana Šofra, pak se zde znovu ukazuje nutnost kvalitního scénáře, zde tedy Zdeněk Svěrák Jiřího Justa poněkud převyšuje, ostatně ten jeho scénář sice také parafrázuje, nikoliv však jiný film, ale skutečnost, když samotný Komárek má reálný předobraz a příhody s ním si na vlastní kůži zažili Svěrák se Smoljakem, navíc oba filmy patří k těm nejnahláškovanějším v rámci tuzemské filmografie vůbec, když ohromná spousta replik naprosto zlidověla a stala se zcela plynule součástí hovorové mluvy, což jen dokazuje Svěrákovu genialitu a nesmírně inteligentní a lidský humor.. A tak se vlastně i ta úsměvná skutečnost, že dostal za scénář omylem zaplaceno dvakrát, jeví až fatálně symbolickou !! (31.05.2014)

Spojeni Menzela, Sveraka a Smoljaka je vzdy zaruka kvality a ani tenhle film neni vyjimkou, spis naopak. Tenhle film je jeden z nejlepsich, co od tehle tri panu vzniklo. Tentokrat se podivame, jaky byl problem sehnat chalupu, navic je vse v podstate podle skutecnych udalosti. Herci opet vynikajici a opet spousta kultovnich scenek. Vsem tu kraluje vybornej Zdenek Sverak a nezapomenutelnej Josef Kemr. Skvela oddychova komedie s inteligentnim humorem. (07.09.2006)