Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Vladimír Valenta, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Jitka Bendová, Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková (více)Obsahy(1)
První celovečerní film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky vznikl v roce 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Po povídkovém filmu Perličky na dně a krátkých hraných snímcích Fádní odpoledne a Sběrné surovosti je i tento film dokladem nesmírné obliby, jíž se Bohumil Hrabal těšil mezi mladými umělci. Přepis útlé novely se vyznačuje na svou dobu originálním spojením nepatetického líčení okupačních let, jak se projevují na malém venkovském nádražíčku, a soukromých trablů jednotlivých hrdinů. Film ve své době vzbudil mimořádnou pozornost doma i v zahraničí, hlavně pro něžný i drsný humor, který prostupoval příběh o nelehkém dospívání mladého železničáře, i pro neobvyklý pohled na válečné dění. Snímek získal mnoho domácích i mezinárodních cen, mezi nimi i druhého Oscara pro naši kinematografii. Jako jediný zástupce naší kinematografie byl zařazen i mezi sto nejlepších filmů světa. Znovu budete mít možnost posoudit míru hereckého talentu Václava Neckáře, který v tomto filmu vytvořil svou první filmovou roli. Z dalších výborných hereckých výkonů připomeneme výpravčího Hubičku v interpretaci Josefa Somra, přednostu stanice v podání neherce Vladimíra Valenty, lidsky hřejivou paní přednostovou Libuše Havelkové a Vlastimila Brodského v roli kolaborantského rady. (Česká televize)
(více)Recenze (488)
Pět hvězdiček...A proč ? Protože abychom se měli všichni dobře :-) ()
Neřekl bych, že je to nejlepší film nové vlny a určitě znám mnohem víc adeptů z tuzemské tvorby, kteří měli toho Oskara dostat. Ale i tak je nutné uznat, že Ostře sledované vlaky mají svou náladu a že jinak snad ani Hrabal zfilmovat nejde... Víc než v dalších hrabalovsko-menzlovských adaptacích je tady krutosti, která se v Bohumilových knihách míchá s poetikou a později ji Menzel spíš potlačoval na úkor té příjemnější lidskosti. A co se musí nechat, je i přesný výběr hereckého obsazení ... v podstatě tu není postavy, která by svým představitelem nebyla geniálně vystihnuta. A u Urbánkové navíc musím zase žasnout, jak se z takové femme fatale stala obluda v příšerných brejlích, jak si ji pamatuji z dětství. No a nakonec by mě celkem zajímalo, zda fotografie kolony sovětských samohybných houfnic ISU 152 při zmínce o okupaci vlasti německými vojsky byla záměrná narážka na přítomnost sovětských poradců v zemi nebo jen důsledek neznalosti historických reálií druhé světové války a její vojenské techniky. ()
Menzluv skvělý celovečerní debut. Film, který čerpá z napětí mezi melodramatem a komedií, mezi životním osudem jednotlivce a silou dějinných událostí, mezi idylou a válkou, láskou a smrtí... Zpracování se vyznačuje procítěnou empatii. Menzel se tímto snímkem pasoval na českého Jeana Renoira. A po právu. Oscar budiž důkazem. Jenže pak přišla okupace 1968... ()
Tahle "nestárnoucí klasika" je mi neznámá. Obsluhoval jsem anglickéo krále je pro mě vrchol české filmové tvorby, a tak jsem věřil, že mě dokáží zaujmout i Vlaky, jenže stal se pravý opak. Nebavil mě příběh, Neckář, Menzelova režie, nic. A tentokrát ani na tu dobu až překvapivě otevřené záběry co se sexu a žen týče. Jenže je škoda, že jsem neviděl nic z tehdejší atmosféry. ()
Nechápu moc, co přesně vysloužilo tomuto filmu tak vysoké hodnocení a tolik ocenění. Úchylné představy mladého režiséra ve filmu bez příběhu s několika málo humornými chvilkami.. tohle je tak na tři hvězdy a kniha zrovna tak. Třeba mi někdy někdo vysvětlí, co za pointu mi uniká, ale zatím tedy tři hvězdy a víc ani ťuk. ()
Podmanivý filmový příběh od mistra režiséra Jiřího Menzela podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Václav Neckář jako mladičký a ostýchavý výpravčí Miloš Hrma a jeho první milostné začátky a nezapomenutelný Josef Somr jako jeho starší sukničkářský kolega, který využívá každou chvilku pro dovádění s ženami. To vše odehrávající se na jedné malé železniční stanici během druhé světové války v Československu. Je opravdu pozoruhodné, jakým způsobem dokázal přenést Jiří Menzel Hrabalovské vyprávění a cítění daných postav na stříbrné plátno. Zvláště pak jemný a dobrosrdečný humor a to zejména v tomto snímku, jelikož celý příběh běží na pozadí těžké a nelehké doby, ve které nikdo nevěděl, co může přinést každý nový den. Působivý film, který neztrácí nic ze svého půvabu a to ani po letech. ()
Dle mého názoru dost přeceňovaný film, neřikám rozhodně že je špatný, ale je tam několik hluhých nudných nezaživných míst. Rozhodně od pana Bohumila Hrabala jsou mnohem lepší filmy jako Postřižiny, nebo Slavnosti sněženek. Ostře sledované vlaky jsou oproti tomu slabší dílo. ()
V pořadí druhá spolupráce Menzela s Hrabalem, kterou po letech mnozí považují za tu nejpovedenější. Navíc jde o natolik velké české filmové dílo, že posléze vyhrálo i Oscara za nejlepší zahraniční film. Dokonce jsem si dal tu práci a podíval se, které že to filmy s ním soutěžily tehdy v kategorii, no nebudu zastírat, že jsem žádný neznal (navíc jsem ještě viděl i co za "přeludy" tam posíláme v posledních letech, jako ať si o AA můžu myslet, co chci, tak takhle hloupí nejsou).. I když jsem předlohu nečetl, tak si i tak myslím, že druhé Hrabalovo velké dílo - Obsluhoval jsem anglického krále - je povedenější dílo. To si myslím jak o předloze, tak především i o filmu. Ne, ne nezbláznil jsem se... Ostře sledované vlaky jsou možná vyzdvihovány za svůj přístup k tématu okupace, ale jinak se neubráním dojmu, že je to nakonec docela o hovnu. Nic proti, jak je to natočeno, navíc Jiří Šofr za kamerou odvádí přesně tu stejně dobrou práci jako u jiných spoluprací s Menzelem. Stejně tak herecký ansámbl považuji za skvěle zvolený, a jak mu vévodí dvojice Somr a Neckář, tak chválím tu jejich vzájemnou chemii. Jenže film o tom, jak hošík touží přijít o panictví akorát že bez erekce to jde těžko. To se na mě nezlobte, ale tohle je pro mě nudný. A že jsou chlapi úchylové, no panečku to je mi odhalení.. Z postav se mi nakonec nejvíc vryl do paměti oficír, coby Vladimír Brodský, jenž svými fanatickými výklady zákona a hrdé provolávání třetí říše dával dojem, že snímek chce něco říct. Ale že byli nacisti velmi důkladní ve svých právních postupech, to už jsem taky viděl mockrát... Největší problém mám se závěrečnou sekvencí, kde nám se odnikud rodící příběh rozhodne přejít k dramatickému příběhovému vyústění. Takže výsledkem pro mě je, že finální pasáž vnímám úplně bez emocí. I když se přiznám, že nechci, aby se našim dvěma výpravčím něco stalo, tak podobný šok by příběh potřeboval. Ne, nebudu tomu velebit, jen proto, že to vyhrálo Oscara, navíc kdybychom tam poslali Vorlíčkovu Jessie, tak jsme nakopli komiksové filmy o plnou řadu let dříve... Jasně, všichni budou říkat, kolik si toho tvůrci dovolili ukázat, vždyť jsou 60. léta! (ale právě proto, že jsou tyhle léta, oni si dokonce mysleli, jak nám komunismus pomůže ku prosperitě). Co já s tím dneska! 60% ()
Ostře sledované vlaky je parádní film. Má to zajímavý příběh, zajímavé postavy, propracovaný scénář a je to hezky natočené. Co mě ale na tom všem zaujalo nejvíce, tak to je fakt, že všechna ta krása tkví v dialozích, a interakcí postav mezi sebou. Ano, máme tady hezké oblety kamery na které se pěkně dívá. Ano, máme tady funkční romanci mezi ústředním protagonistou a dívkou, která se mu líbí, a chtěl by s ní něco zažít, a ta se kupodivu nerozpadá. A ano, máme tady památnou mezi daným pánem, danou ženou a razítky. A to vše co jsem tu vyjmenoval funguje dobře. Ale ty dialogy jsou tím nejpamátnější věc na celém tomto filmu, a mohu i říci, že je to samotně dobře vystavený pilíř, o který se celý film opírá. A upřímně, nečekal jsem, že se i čas od času tolik zasměju. Čímž chci také říct, že i po té humorné stránce, film funguje fantasticky. Za mě veliké doporučení. 9/10. ()
Ta adaptace Hrabala se tentokrát Menzelovi povedla, všechno klapalo a po zásluze byl odměněn. Ten film nezestárl. ()
Oscarové Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela z roku 1966 sú filmom o obyčajnej malej železničnej stanici a obyčajnom malom človeku - výpravcovi Milošovi Hrmovi (Václav Neckař) v pohnutých časoch druhej svetovej vojny v Protektoráte Čechy a Morava. Snímka sa zameriava predovšetkým na postavy a postavičky, ktoré sú so železničnou stanicou viac či menej späté, ukazujúc ich jednotlivé charaktery. Najlepšie je stvárnená postava kolaboranta radu Zedníčka (Vlastimil Brodský), ale čo ponúknuť majú aj ostatní. Za všetkých možno ešte uviesť napríklad zábavného prednostu stanice (Vladimír Valenta) alebo atraktívnu Zdeničku (Jitka Zelenohorská). Napriek tomu, že Menzelova snímka sa vyznačuje výraznými postavami, nemožno to isté povedať aj o jej príbehu. Ten v sebe síce dokáže dobre kombinovať dramatické a komediálne prvky, avšak ako celok nepôsobí na diváka zvlášť výrazne. Pri všetkej úcte, z obdobia druhej svetovej vojny totiž možno nájsť aj lepšie odľahčenejšie filmy. Ostře sledované vlaky majú cveng a (nielen) vďaka Oscarovi aj miesto v povestnom zlatom fonde česko(slovenskej) kinematografie. Zároveň sú však dielom, ktoré - až na niekoľko málo svetlých výnimiek v podobe podarenejších scén a dobrých postáv - nedosahuje kvalít, ktoré od neho divák očakáva. Dá sa povedať, že Menzelov film ťaží najmä zo svojho mena, pričom v skutočnosti dosahuje nanajvýš priemerných kvalít. ()
Některé filmy nestárnout, tenhle v mých očích až příliš. ()
Vlastimil Brodský v roli nacisty je výborný. Celkem na mě film ale působí velmi průměrně a rozhodně nepatří mezi mých Top100. ()
Možná jsem filmový barbar a nebo nebetyčný hlupák, ale navzdory zdejšímu skvělému hodnocení včetně akademiků za velkou louží na mě snímek zapůsobil lehce nadprůměrně. Je kvalitní jako spousty jiných českých filmů. Výborné herecké výkony v průměrné realizaci toť vše. ()
Je to sice klasika,ale ani výmluvný konec mi nedokázal domluvit.Hrabalovský smysl pro věc mi v mnoha filmech nevadí, ale zrovna tady mi přijde toho lascívního kontextu moc.A vžycky, když se dívám na film z šedesátých let, který je situovaný do minulosti, mě praští do obličeje účesy a líčení, který tam nepatří:-DAle Neckář to zahrál skvěle. ()
Výborný film se silnou myšlenkou, Oscara si určitě zaslouží. ()
Hrabalovy knihy je opravdu těžké převést do filmového jazyka. V Něžném barbarovi a Postřižinách to docela fungovalo, tady bohužel ne. Nudné, roztahané, s nesympatickým hlavním hrdinou. Vizuální stránka je uspokojivá, ale hudba jakoby neexistovala. Několik pěkných scén nezachrání celkově průměrné vyznění. ()
Prajkticky jsem při mnohých sledováních tohoto filmu vypustil Hrabalovu předlohu, protože kromě dějových odlišností (a zejména pro tehdejší film zjevně neschůdného závěru příběhu) je zde přítomna poprvé Menzelova neskutečná poetika, humor a nadhled, se kterými jsem se od té doby nesetkal u žádného českého režiséra. Škoda těch jeho posledních filmařských záchvěvů, naštěstí na divadle je i nadále téměř bezchybný. ()
Tak vzhledem k tomu, že tento český film dostal oscara, jsem čekal o dost víc. Celkově mě to přišlo strašně mdlé. A nejvíc hlavní postava.. Jako vážně, neuškodilo by kdyby Miloš Hrba občas projevil trochu života, s tímhle projevem by se spíš hodil do nějakého Úsvitu mrtvých nebo něčeho podobného. Já chápu, že to mělo vypadat, že je Miloš poněkud nesmělý, ale ruku na srdce, takhle "akční" bych nebyl ani po celodenní konzumaci opiových výrobků. Tím nechci říct, že by jeho postava byla špatně zahrána, spíš naopak. Každopádně sledovat 3/4 filmu neskutečně pomalé a rozvláčné počínání nějakého Miloše, který vypadá, že není schopný si ani sám zavázat tkaničky, od toho se na filmy nedívám. Václav Neckář a celá milostná linie s ním spojená mi prostě vůbe nesedla a s nadšením sem uvítal každou scénu s kýmkoliv jiným. Naštěstí v poslední čtvrtině Miloš doslova vstane z mrtvých, začně jevit známky života, a film se najednou dostává úplně někam jinam. Konečně je na co se dívat, co sledovat, a to i v případě, že je Miloš na scéně. Všechny ostatní postavy se mi naopak velice líbily a závěr filmu je snad i na pět hvězd. Ale bohužel, abych se dostal k poslední výborné dvacetiminutovce, musel jsem projít doslova stezkami mrtvých, bohatě olemovaných nudou, a proto celkově jen za tři hvězdy. A to ještě jen tak tak. P.S. Tři??? Ani omylem :D To sem byl v nějaké povznesené náladě... ()
Proti knížce slabej odvar, nuda a šeď. Knížka je totiž výjimečná ne kvůli příběhu, nebo postavám, ale kvůli jazyku a výrazovým prostředkům, který na plátno prostě nepřenesete, i kdyby jste se snažili sebevíc. Nezasloužený oskar. ()