Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Vladimír Valenta, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Jitka Bendová, Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková (více)Obsahy(1)
První celovečerní film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky vznikl v roce 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Po povídkovém filmu Perličky na dně a krátkých hraných snímcích Fádní odpoledne a Sběrné surovosti je i tento film dokladem nesmírné obliby, jíž se Bohumil Hrabal těšil mezi mladými umělci. Přepis útlé novely se vyznačuje na svou dobu originálním spojením nepatetického líčení okupačních let, jak se projevují na malém venkovském nádražíčku, a soukromých trablů jednotlivých hrdinů. Film ve své době vzbudil mimořádnou pozornost doma i v zahraničí, hlavně pro něžný i drsný humor, který prostupoval příběh o nelehkém dospívání mladého železničáře, i pro neobvyklý pohled na válečné dění. Snímek získal mnoho domácích i mezinárodních cen, mezi nimi i druhého Oscara pro naši kinematografii. Jako jediný zástupce naší kinematografie byl zařazen i mezi sto nejlepších filmů světa. Znovu budete mít možnost posoudit míru hereckého talentu Václava Neckáře, který v tomto filmu vytvořil svou první filmovou roli. Z dalších výborných hereckých výkonů připomeneme výpravčího Hubičku v interpretaci Josefa Somra, přednostu stanice v podání neherce Vladimíra Valenty, lidsky hřejivou paní přednostovou Libuše Havelkové a Vlastimila Brodského v roli kolaborantského rady. (Česká televize)
(více)Recenze (490)
Nedávno jsem viděl nějakou ukázku z Ostře sledovaných vlaků a došlo mi, že jsem je asi celé nikdy neviděl. Což je s ohledem na můj zájem o kinematografii vcelku ostuda. Dnes jsem se to tedy rozhodl napravit. Zhruba po půlhodině mi ale došlo, že jsem ten film kdysi celý viděl, jenže mě nezaujal...vlastně se mi nelíbil. Oscarovi a skvělým recenzím navzdory, mi takto namixované drama s komedií nesedne. Když se nad tím zamyslím, tak od Menzela mám rád jen čisté komedie, kde ta jeho poetická manýra skvěle funguje. Například Obsluhoval jsem anglického krále, je má nejoblíbenější Hrabalovina a filmem jsem byl vysloveně zhnusený. V případě Vlaků žádné negativní pocity nemám, ale současně mě nenapadá, čím je tento film tak výjimečný, aby byl tak adorován. ()
Ostře sledované vlaky jsou sami o sobě velmi zajimavé: Na první pohled se námět tváří jako klasický příběh z druhé světové války s partizánským nábojem, ve skutečnosti se řeší problémy kolem prvního sexu mladíkova. Je to filuta ten Bohoušek Hrabal. --- V případě Ostře sledovaných vlaků jsem absolvoval triatlon: Ze všeho nejdříve jsem přečetl původní literární podobu díla, následovala divadelní inscenace v šumperském divadle a vrchol tvoří oscarová verze Jiřího Menzela. Každá podoba Vlaků má své kouzlo; kniha je nádherně vypravěčská s těžkými typicky hrabalovskou montáží, divadelní hra byla zase pojata veskrze humorně s důrazem na komickou stránku námětu a právě Menzel dotáhl látku k dokonalosti, která je zejména vyjadřována poetičností obrazu s minimem dialogů, působící však více než výmluvně. ()
Pokud opomenu Vaclava Neckare, ktery svou roli zvladl tak, ze jsem mu veril kazde jeho slovo. Pak se mi nejvice libil humor uzity v tomto oscarovem filmu, skutecna nadhera. Menzel opet na platno dokazal velice citlive prenest knizni predlohu. Skvele byla vlozena i hudba, hezka kamera... Film, ale ne po celych 90 minut dokaze bavit a zaujmout. I tak se vsak jedna o vyjimecny film, s nekolika nezapomenutelnymi momenty. ()
Ten film má silný motiv. Bohužel jeden jediný silný motiv jen málokdy dělá opravdu silný film a pokud chtě nechtě hodnotím film z dnešního pohledu (samozřejmě s přihlédnutím k době), nijak zvlášť silný film v tom nevidím. Co se týče zpracování filmu, trochu mi to přpomíná raného Formana, ale chybí tomu ona atmosféra doby. Nejpovedenější mi připadaly veškeré scény odehrávající se uvnitř stanice a slavná razítkovací scéna opravdu ani po více než 40 letech neztratila nic ze svého kouzla. Konec film ještě hodně zvedá, přesto to u mě nestačí na víc než na lepší tři hvězdičky, i když přiznávám, že jsem možná ovlivněn silnými filmy, kterých jsem v poslední době viděl požehnaně. ()
Velmi příjemný poetický film s úsměvným, i smutným hávem. Nádherné jsou obrazové detaily a zobrazování obyčejné, ale přesto velmi příjemné všednosti. Začínající výpravčí Miloš Hrma (Václav Neckář), voayer a sexuální loudil, se přes svou naivní snahu o první sexuální styk, která vede k pokusu o sebevraždu, zbavuje svého panictví a zároveň se náhodou stává smutným hrdinou v odbojové činnosti proti německé okupaci. Zbavení se panictví ho povznáší do výšin, a pak se samozřejmostí dokončuje odvážný a nebezpečný čin. Jeho naivita ale zůstala, a tak to byl poslední čin, který ve svém krátkém životě provedl. Z dalších rolí: výpravčí Hubička (dobrý Josef Somr), nenapravitelný sukničkář, rada Zedníček (skvělý Vlastimil Brodský), hlídací pes dodržování pořádků na železnici v rámci Německé říše, přednosta stanice Max (dobrý Vladimír Valenta), vášnivý chovatel holubů, starý staniční zřízenec Novák (Alois Vachek), Milošova přítelkyně Máša (Jitka Bendová), která se sexu se svým milým nedočká, mírně uchylácký fotoraf Noneman (Ferdinand Krůta), Mášin strýc, Zdenička Svatá (Jitka Zelenohorská), jejíž matka (Milada Ježková) ukazuje všem dceřin porazítkovaný půvabný zadeček, členka odboje Viktoria Freie (Naďa Urbánková), která Miloše zbaví proklatého panictví, a elegantní hraběnka (Květa Fialová). Příjemná podívaná s básnickým stylem. ()
Ostře sledované vlaky jsou opravdu skvělým filmem, ne kterém je velmi znát rukopis jak knižního autora Bohumila Hrabala, tak i režiséra Jířího Menzela. V českém hledisku velmi kvalitní film, jen v zahraničí je ceněn o něco víc a tomu já moc nerozumím. Ten oskar tady nikde prostě nevidím. Jedná se sice o válečný příběh protkaný lehce erotickými scénami (typickými pro Hrabala) jenže já tam tu obrovskou kvalitu na získání oskara prostě nevidím. ()
Hrabal je jedním z mála českých autorů, kteří mají svá díla zfilmovaná. A nutno říct, že zfilmovaná velmi dobře, především pod taktovkou Jiřího Menzela. Divím se, že Ostře sledované vlaky mají "jen" 83%, protože se podle mě jedná o základní a hodně kvalitní český počin, dokumentující dění během II. světové války. 95% ()
Vynikající zpracování ještě lepší knižní předlohy. Jiří Menzel prokázal obrovský cit pro Bohumila Hrabala. ()
25. Zlatý Glóbus za rok 1967 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Československo ()
Po umělecké stránce si film určitě zasluhuje pochvalu, jelikož Nová vlna dokázala dobře okoukat um jejich francouzských kolegů, a Václav Neckář je výjimkou potvrzující pravidlo, že švec se má držet svého kopyta (jeho kolegové z hudební branže na stříbrném plátně většinou propadli). Nicméně i přesto, že zrovna postava Miloše Hrmy je mi ve svých jednáních podobná (z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že mladí většinou po lásce nějak takhle touží), necítím potřebu se v nejbližší době podívat na film znovu, i proto jen ty tři hvězdy, ač většinou za osobní přesah hodnotím lépe. Je to možná i tím, že většinu času je film o ničem, ale ne jako u Formana, spíše se to blíží k Intimnímu osvětlení. Stejně tak jedna postava, která mě ze subjektivního hlediska zaujala, nemůže celý film utáhnout. Scéna s razítkováním je sice zajímavá, ale erotická mi nepřijde ani v rovině alegorické, dokázal bych jmenovat tucet jiných, které s mými city pohnuly. Co se Oscara týče, možná zasloužený, dalo by se o tom diskutovat, nicméně já si myslím, že nominaci měla spíše proměnit Vesnička a že Akademie opomenula úplně například Spalovače, Kladivo či Valerii. ()
Pohodickova komedia s niekolkymi genialnymi scenami a velmi prijemnym finalnym vyznenim, avsak legenda? U mna urcite nie... ()
Pravděpodobně další český a oceňovaný snímek, který mě minul a nijak neoslovil. Ba dokonce snad ani nezanechal nějaký podstatný otisk. Herci jsou fajn, ale příběh je takovej nijakej. Samozřejmě je tady legendární razítkovací scéna, ale ta to bohužel nezachrání a nenasměruje film výš než k průměru. ()
Oskarová klasika ktorá si zaslúži pozornosť ale k výnimočnosti a silnému menu aké ma niečo citeľné chýba. Jednoduchý príbeh so zložitym pozadím, skvelé herecké výkony a veľa scén čo sú úchvatne natočené (od uhlov kamery až po samotné scenérie) robia z filmu zážitok, no ako celok na mňa pôsobí prázdne. Nezáživne a často nič nehovoriaco a pritom sa mi páčilo o čo v ňom ide a akú myšlienku chce predať. Koniec sa mi páčil dokonca veľmi, no bola to jediná časť čo vo mne vyvolala silnejší pocit než len sledovanie krásnych obrázkov aké som dostával dovtedy. ()
Srší z toho krása a milost, což je něco tak krásného, že těch pět hvězd musím napálit. Tyto dva body ale nejsou to, co mě donutí pětihvězdičkovat každý film. Tento je ale ke všemu skvěle natočen, se skvělými herci a výborným rejžou Menzelem. A ten Václav Neckář je vskutku skvělý herec, jehož postava je prostě neuvěřitelně milým svěžím vánkem filmu. Je zajímavé sledovat Menzelův film, který ale jede po většinu času na opravdu vážný tón, kde žánr komedie je dán až do pozadí na druhé, né-li třetí místo. A to vážnější téma mu vlastně neuvěřitelně sedlo. Film se mi prostě líbil a po jeho zhlédnutí jsem sice byl trochu emocionálně zasažen, ale s dobrým pocitem díky milému tónu. ()
Bezpečně a nepochybně česká povinná filmová "četba" a každý další rozhovor s Jiřím Menzelem o vzniku tohoto snímku mě jen utvrzuje v tom, že když se do díla pustí lidé se srdcem a citem k filmu na správném místě, tak se česká kinematografie může klidně zařadit ke světové špičce a neměla by se čeho bát. Pokud se ovšem českého filmu chopí...., ale raději no comment. Žebříčky hovoří jasně.... ()
Brilantní film se skvělou dobovou atmosférou, kromě Vladimíra Valenty alias přednosty stanice, bezchybnou hereckou sestavou a skvělým příběhem a trampotami hlavní postavy. Celkově je to mnohem lepší než kniha, 5 hvězd. ()
Film sice obsahuje řadu nesmrtelných scén, ale jako celek mne úplně nepřesvědčil. Václav Neckář hraje nemastného neslaného panice tak dobře, že i celý příběh je dosti nezajímavý až nudný. Až na ty pitoreskní postavičky na nádraží. Ono vlastně ani není moc co vyprávět. Jen, že ten konec mladíkův nebyl šťastný, ačkoliv šťasten umíral....80% ()
Příběh, jehož úsměv je zastřený jemně tkaným závojem melancholie - jakoby až moc dobře znal cesty osudu. Jeho smutný hrdina se dosti úporně a ne zrovna úspěšně pere sám se sebou, aby - když konečně chytí druhý dech - rozsekl finále velice razantně a velice přímočaře ... tak, jak byste to nejspíš nečekali - od něho ... ani od finále. ()
Jde o českou oscarovou klasiku a hodně ceněný film, já jsem však zdlouhavými scénami byl spíše znuděn a užil si opravdu jen ty perličky (razítkování zadečku, Béďu Brodského, pana Somra). Nezaujalo mně to a myslím, že dnešní generaci už tento typ filmu asi moc neřekne. ()
Dokoanle spojeni Hrabal + Menzel a vzniknul z toho zabavny, i kdyz ponekud bezdejovy film, naplneny typicky Hrabalovskou poetikou. ()
Reklama