Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, Václav Neckář, Jitka Zelenohorská, Jaroslav Satoranský, Vladimír Šmeral, Ferdinand Krůta, František Řehák (více)Obsahy(1)
Film Skřivánci na niti natočil v roce 1969 Jiří Menzel na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Dlouhých dvacet let zůstal film uzavřen v trezoru, protože vypovídal o absurdní realitě české společnosti padesátých let, která měla zůstat navždy skryta. Děj satirického filmu se odehrává na šrotišti kladenských oceláren, jež se stalo pracovním táborem pro ty, které komunistická společnost vyvrhla až na samý svůj okraj a zde je hodlala převychovat k obrazu svému. Vedle sebe se tak sešli prokurátor, který nechtěl pochopit, že právo by se mělo podřídit politickým cílům totalitní moci, adventista, odmítající chodit v sobotu do práce, filozof, nehodlající své myšlení vtěsnat do nových pouček, saxofonista, jehož nástroj byl odsouzen coby buržoazní přežitek, živnostník a řada dalších. O kus dál pracují „kopečkářky“, dívky a ženy, jež jediné východisko viděly v útěku za hranice, který se však nepodařil... Každá postava je poznamenaná tragickým lidským osudem, ale pohled Bohumila Hrabala je hřejivě lidský, plný porozumění a hledající v každé beznadějné situaci jiskřičku naděje. Jeho hrdinové, oblečeni do starých hadrů, se sice hrabou ve starém železe, ale zdají se šťastnější než ti, kteří je sem poslali. Do kin se tvrdě zakázaný film dostal až po jednadvaceti letech, premiéru měl v lednu 1990. Diváci jej až zpětně mohli zařadit do sledu zdařilých adaptací hrabalovských předloh, jejichž tvůrcem byl Jiří Menzel. Na Berlinale 1990 získal hlavní cenu Zlatého medvěda. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (24)
Jiří Menzel
- Herečka Stella Zázvorková se o něm na začátku devadesátých let láskyplně vyjádřila: "Báječný kluk. Právě jsme spolu dodělali film Konec starých časů. Při natáčení ke mně přišel a říká mi: 'Stellinko, půjdou Skřivánci na niti'. A měl radost jako dítě. Obdivuji lidi, kteří se umějí tak radovat ze znovuzrození již dávno zamlčeného a oplakaného díla, kteří mají pořád své ideály. Víte, Jirka je pro mě člověk nepopsatelný, nezachytitelný. On je... asi takový: 'Jiří, vy máte nové auto?' - 'Já mám auto dřív než nové boty.' - 'Jak to?' - 'No, já si nekupuju boty.' Tak tohle je Jiří Menzel." (NIRO)
Tři oříšky pro Popelku (1973)
- Pred natáčaním rozprávky rozhodovali o výbere režiséra traja ľudia, ale navrhnutého Jiřího Menzela schválili iba dvaja - riaditeľ Československého filmu Jiří Purš a riaditeľ filmových štúdií Barrandov Miloslav Fábera. Tretím bol dramaturg FSB Ludvík Toman, ktorý nesúhlasil, pretože režisér dovtedy nevykonal verejnú sebakritiku za film Skřivánci na niti a navyše mu osobne povedal, že by radšej točil látku zo súčasnosti. Toman preto ponúkol Menzelovi ako náhradu scenár Petra Ruttnera "Zítra duha", ku ktorého sfilmovaniu však nikdy nedošlo. (Raccoon.city)
Slavnosti sněženek (1983)
- Dvojici Bohumil Hrabal a Jiří Menzel nechcelo vedenie KSČ po snímke Skřivánci na niti (1969) 11 rokov dovoliť realizovať spoločný projekt. Až po veľkom úspechu Postřižin (1980) sa rýchlo rozhodlo o schválení scenára k tomuto filmu. (Raccoon.city)