Slavnosti sněženek

Vynikající česká komedie podle románu Bohumila Hrabala. Na pozadí denní mozaiky chatové oblasti Kerska (ranní běžec, dva natěrači, fousáč, který veze kozy na pastvu v Pontiacu, filozofování malíře před Jednotou...) se odehrává příběh o dvou rozhádaných vesnicích, zastřelení divočáka a jedné společné hostině (hádejte jak mohla dopadnout). Opravdu vynikající roli předvedl Rudolf Hrušínský (ten nikdy nezklamal) a Jaromír Hanzlík jako pan Leli. A hlášky, ty už dávno zlidověly ("Na co přídu, to sežeru!"..."To zas bude v alejích nablito"..."Já žádný zfušovaný obrázky nedělám"..."Se šípkovou x se zelím"...). (01.09.2005)

Lásku k statickým, nedokonalým postavám, neměnně připoutaných k jednomu, zdánlivě běžnému, místu, s Hrabalem, potažmo mladým Menzelem, velmi sdílím (tahle věta je můj Lukáš Grygar moment). Však jsem také po celou dobu sledování cítil ve vzduchu to tlející listí, déšť a kouř z udíren. Škoda jen, že tuhle poezii umaštěného nicnedělání, kterou film dokáže efekt(iv)ně znázornit jenom tím, jak v podvečeru svítí v lese okna chat, má potřebu občas zbytečně fortifikovat těmi na krev pábitelskými momenty s vyměněnými ženami, Patem a Matem s kýblem barvy či dětmi zpívajícími Čechy krásné, Čechy mé na poslední cestě nešťastného kaňoura. Menzel zde každopádně projevuje překvapivé formální schopnosti. Noční sekvence jsou šikovně nasvícené, denní zase nostalgicky zastřené. Umí velmi dobře pracovat s pološerem a umolousanou blátivostí podzimních dní. Není divu, že jeho talent objevili na Západě, kde jim následně natočil Čokoládové čmuchaly. Hehe. (26.05.2023)

Mne tento film prišiel vždy nevyrovnaný a to hlavne v scenári. Ja som sa nechytal. Film mi prišiel až príliš roztrieštený, čo je zrejme dedičstvom predlohy, ale režisér si mal aj s takým handicapom poradiť. Celok nedržal pokope a niektoré postavy, pôsobili ako keby azda do deja ani nepatrili. Aj keď je príbeh nabitý scénkami, tak mi príbeh prišiel prázdny. Nemôžem si pomôcť, ale ten príbeh je tak prostoreký, že nemôžem inak. Aby som bol úplne úprimný, tak mi Menzelov štýl vôbec nesedí. Skrátka nie každý film môže byť absolútnym klenotom. A aj keď väčšina iných tento film považuje za jeden z najväčších klenotov českej kinematografie, vo mne toho príliš nezanechal. (18.09.2019)

Pan Menzel dokázal pábitelskou atmosféru udržet desítky let. Příběh zdánlivě o ničem, svou sílu představuje v textech a neuvěřitelně krásně sehrané všednosti. Starosti o tom, jak zkonzumovat divočáka, jsou vlastně určitým smyslem a kontrastem celého bytí všech zúčastněných. Prostota a velmi silná upřímnost "to je těch starostí na světě málo?". Ale i hledání každodenní krásy a přirozené radosti ze života s humornou formou "jak by tady bylo krásně, kdybych tady nebyl já". Československá, nejspíše nesmrtelná klasika Menzel - Hrabal, tu pro Tebe vždy bude. (27.10.2012)

Už jsem to viděl mockrát. Už mě to nebere. I když jsou tam místečka, která jsou silná a patrně navěky tyhle scény neohrozitelně krásné a pravdivé; výřezy ze života.***Když přijel reportér do Kerska a pídil se potom, zda se opravdu takové slavnosti a legrace u nich děli, tak nad tím mávl rukou starší hospodský a řekl: "Ještě lepší." Takže za legrací a slavnostmi jedině do Kerska?*** (8.10.2010) (27.08.2010)