Poslední aristokratka

Letní kino na Vinohradech/// Obsazení 9/10 Děj 7/10 Hudba 8/10 Prostředí 8/10/// PLUS: zábavné a v mnoha situacích překvapivě vtipné, vlastně co záběr a scéna, tak vždy nabízí několik (spíš situačních) vtipů naráz, dobře zahrané (Čermák opět dokazuje, že umí i komediální roli), Eliška Balzerová byla roztomilá, Yvona Stolařová přirozená a sympatická a Liška, ten byl zase Liška, potěšila mě účast Zdenky Procházkové, hudba poctivě doplňovala atmosféru MÍNUS: jiný by řekl, že hudba byla návodná, vtipy laciné, Tatiana Dyková přehrávala (už zase), scénář a vývoj příběhu prostý, zápletka vesměs žádná a možná nechybí moc k tomu, aby to byla jen standardní česká komedie/// Shrnutí: Čekal jsem právě ten standard, ale nakonec jsem se příjemně po celou dobu bavil. Je to vlastně taková pohádka, které musíte ledasco prominout, ale v dobrém kolektivu (v sále) s dobře naladěnými kamarády (diváky) může být snímek zábavnou podívanou./// Celkem 77%/// (31.08.2020)

Strašnej průšvih. Vejdělek stvořil zas další vejdělkovinu - nudnou, humoru prostou a zaměnitelnou s jakýmkoli svým výtvorem. Bohužel. Že s knižní předlohou tato Poslední aristokratka nemá kromě jmen postav a faktu, že restituovali zámek, nic společného, by nevadilo tolik, kdyby vzniklo něco zábavného a vtipného. Ani omylem. Zatímco Bočkova tetralogie je napsaná v duchu fantastické nadsázky jako vystřižené od Švandrlíka, film se bere vážně, takže do něj vůbec nezapadají nerealistické postavy na hraně karikatury a trapnosti, a vůbec nedává smysl. Spoustu blbostí z filmu vypsal do své recenze František Fuka, takže ho nebudu tady papouškovat, jen dodám, že jak s ním většinou nesouhlasím, tady má bohužel pravdu. Přemýšlím, zda je co vyzdvihnout - snad možná příjemnou vánoční atmosféru, fajn soundtrack složený z mozartovské klasiky (teda do naprosto zrůdné titulkové písničky od No Name - jak v kině vždy sedím do konce titulků, tahle příšernost mě snad poprvý vyhnala ze sedadla dřív), milé překvapení v podobě přesvědčivé Yvony Stolařové - a tím to hasne. Humor z nefunkčních pokusů o hlášky, trapné postavičky jako z Účastníků zájezdu, naprosto debilní rozuzlení zápletky s prodejem zámku, dokonce přišlo i zklamání z jindy skvělé Smutného kamery - v Aristokratce se opakují stereotypní letecké pohledy na zasněžený zámek a tím to hasne, prostě bez nápadu. Tak na mě ostatně film působil celkově: jako kdyby se Vejdělek, Smutný a prostě všichni u natáčení nudili, odvedli povinný standard s vidinou "vyděláme prachy na zfilmování bestselleru, takže je jedno, že to bude debilita, kvůli názvu na to lidi stejně přijdou" a honem domů. Když jsem se při novinářský projekci začal nudit fakt už strašně moc a poprvé se podíval na hodinky, vyděsilo mě, že uteklo teprve 30 ze 110 minut stopáže. A to je fakt průser. (24.10.2019)

Dokonalou předlohu Evžena Bočka jsem četl a mocně jsem se u ní bavil, s o to větším despektem jsem přistupoval k filmovému zpracování. Byl jsem ale nečekaně překvapen. A ještě ke všemu příjemně. Tím nechci říct, že se tvůrcům snímek nějak zvlášť povedl, spíš jsem čekal mnohem horší výsledek. Zrušením jazykové bariéry u Vivian si Jiří Vejdělek příliš nepomohl, připravil tak film o pěknou řádku možných vtipných scén, humor páně Božkův byl ostatně celkově značně potlačen, na druhou stranu mě potěšil vhodným obsazením jednotlivých postav, pokud nepočítám Maxe Zdeňka Piškuly (Zdeněk Piškula ve mně vždycky vyvolává dojem, že začne všem okolo nabízet Strážnou věž), zvláště Martin Pechlát byl jako kastelán Josef naprosto dokonalý. Ve výsledku sice nemůžu film zrovna vychválit, ale bavil jsem se u něj a určitě ho nechci nijak potopit. Těsný nadprůměr a fajn nálada. (12.05.2020)

Jestli je předloha tak skvělá jak se o ní traduje, tak do filmu se toho podařilo přenést opravdu pramálo. Chtěl jsem vydržet do konce snad jen z úcty k Elišce Balzerové, ale chvílemi to byla muka. Bylo to cukrkandlové, herecky teatrální, bez atmosféry a až na pár úsměvných vtípků bohužel i nudné. Hudba, skládající se z jedné, stále se dokola opakující se smyčky, mě po krátké chvíli vyloženě vytáčela. A titulková písnička byla tragická. Asi se moc tlačilo na pilu nebo to chtělo jiného režiséra. Zlatá Tátova volha. (01.01.2021)

Knihu jsem nečetl, ale podle velmi důvěrného zdroje (moje žena), která knihu četla, tak je kniha údajně velmi odlišná. Přesto jsme si film docela užili. Nenáročná, pohodová, lehce vtipná česká komedie. Navíc se obešla bez trapností a přehánění, tak jak to mají české filmy ve zvyku. Naopak mě film vlastně bavil po celé dvě hodiny a ani délka mi nepřišla nijak natahovaná či frustrující. Nevím, zda by se tvůrcům povedlo i pokračování. Ale vzhledem k oblíbenosti knihy si myslím, že nás druhý díl nemine. Tak uvidíme. Mohu lehce doporučit. (68 %) (08.01.2023)