Posledná aristokratka
The Last Aristocrat
Režie:
Jiří VejdělekScénář:
Jiří VejdělekKamera:
Vladimír SmutnýHrají:
Hynek Čermák, Tatiana Dyková, Yvona Stolařová, Martin Pechlát, Eliška Balzerová, Pavel Liška, Zdeněk Piškula, Vojtěch Kotek, Táňa Pauhofová (více)Obsahy(1)
Rodilý Newyorčan Frank (Hynek Čermák) získá díky svým šlechtickým předkům dávné rodové sídlo - zámek Kostka. Potomek emigrantů se tak po více než čtyřiceti letech chystá s dcerou Marií (Yvona Stolařová) a temperamentní ženou Vivien (Tatiana Vilhelmová) na velký návrat do Čech. Čerství aristokraté jsou neznalí místních poměrů a nepolíbení českou realitou, někdejší vlast a zámecký život znají jen z prastarých vyprávění příbuzných. Záležitosti spojené s navrácením majetku pro ně řeší právní zástupce Benda (Vojtěch Kotek). Po příjezdu rodina zjišťuje, že se zámek nachází ve stavu pozvolného rozkladu, stranou veškerého společenského dění. Jedinými stálými obyvateli Kostky jsou zpátečnický kastelán Josef (Martin Pechlát), bodrá hospodyně paní Tichá (Eliška Balzerová) a hypochondrický údržbář Krása (Pavel Liška). Zatímco osazenstvo Kostky pozvolna procitá z mátožného spánku porevolučních devadesátých let, rodina Kostkových stojí před těžkou volbou, zda generacemi vybudované sídlo prodat a vrátit se do Ameriky, nebo se pokusit zámek Kostka zachránit. Film vznikl podle stejnojmenné knihy Evžena Bočka. (Falcon)
(více)Recenze (488)
Knihu jsem načetla, takže nemůžu srovnávat. Jednoduchý děj s místy vtipnými situacemi. Dobré trio Balzerová-Pechlát-Liška, obdivuhodná je paní Procházková. Yvona Stolařová působí přirozeně a sympaticky. Krásná kamera. Zimní atmosféra spolu se zámeckými exteriéry i interiéry a krásnými lipicány působí romanticky. ()
Skvělá komedie s krásným Lemberkem v hlavní roli. ()
Pár dobrých fórů nezachrání unylý děj s rádoby vtipnými ale veskrze nesmyslnými scénkami.Děj je prošpikován nelogičnostmi(například není poznat kdo mluví anglicky nebo kdo vlastně platí ty zaměstnance atd.) ()
Knihu jsme poslouchal načtenou a bavila mne, na film jsme byl tedy zvědav. Plně splnil očekávání, koukat a nic neřešit. Lehce uplyne, dramatické momenty (stejně jako v knize) tak nějak přejdou. Může se to zdát tendenční, nehledal bych v tom hloubku. ()
Česká taškařice, některý fóry byl dobrý. ()
Původně jsem chtěl dát tři hvězdy, ale nakonec přihazuji ještě jednu navíc. S knižní předlohou nelze srovnávat, chyběla spousta důležitých detailů a scén, což ale bylo evidentní ještě před projekcí, a proto k hodnocení hodlám přistupovat nestranně. Příběh je sice vyprávěný poněkud nezajímavě, ale výběr herců se vydařil na jedničku a milá atmosféra zimního období působila moc příjemně. Kamera precizní, záběry byly nádherné, to samé kostýmy. Myslím, že jako vánoční film bude v budoucnu na televizních obrazovkách fungovat dobře. Příjemná záležitost pro celou rodinu. 65% ()
Trochu naivní, občas škobrtá scénář, občas herci přehrávají. Ale jinak to je příjemná komedie na letní večer. Neurazí, nerozčílí. ()
Tolik hloupých nelogičností jsem už dlouho (a to ani v českém filmu) neviděl... a celkově mě ten film odpuzoval, po 15 minutách jsem to nevydržel a vypnul. ()
Knihy jsem zatím nečet, nicméně bych rád. Film mě vcelku pobavil, i když je sem tam trochu...jakoby laciný - ale chápu, že se jedná o zkrácení děje do filmové podoby.. Jako odpočinková záležitost vcelku fajn, některé hlášky pobaví. Okolí Lemberku znám vcelku dobře, takže i prostředí hrálo svou roli. ()
Trapne a ubohe.Pan Vejdelek by sa mal hanbit. ()
Jednu hvězdičku za paní Balzerovou...ale ani ona není schopna zachránit tuto prostoduchou a prázdnou rádobyveselohru. ()
Uff, na to jít do kina, tak celý další den tluču hlavou o zeď, jak jsem mohl za něco tak blbého vyhodit peníze. Vtip veškerý žádný, reálnost nulová a příběh slabý. Herecké obsazení se snaží, ale se špatně napsanými postavami těžko něco zmůžou. ()
Třetí hvězda za happy end, ()
Knihu jsem sice nečetl, ale jestli je trhák, tak film jím rozhodně nebude. Dvě hodiny úmorné nudy. Plné nevtipných vtipů. Bez špetky zábavy. Nebýt Čermáka, ani bych to nedokoukal. Jedna hvězda za tu větev s nácky a Nárožného:) ()
Jedná se o odlehčující komedii. S ohledem k žánru jsem byl po shlédnutí spokojen. A to jak s dějem, tak s hereckým obsazením. ()
Je svého druhu zvláštním uměním vytvořit ze skvělé knižní předlohy za pomocí výborných herců a exkluzivních lokací sterilní, nudnou a předvídatelně kýčovitou podívanou, jak se to povedlo v případě Poslední aristokratky režiséru a scénáristovi Jiřímu Vejdělkovi. To, že by film mohl být aspoň způlky zábavný jako Bočkova série jsem samozřejmě nečekala. Avšak v trilogii, kterou jsem četla, je tolik vtipných momentů, romantiky, příjemné atmosféry, svérázných postav, situačního humoru a přesně odkoukaných postřehů z atraktivního prostředí, že v nějaký otisk knižný předlohy šlo doufat. Film je velké zklamání, které zvětšuje i zoufalá hudba. Autor hudební složky promine, ale pokud to není středoškolák na brigádě, není pro něj omluvy, podobně jako pro režiséra. Taková škoda! Jedna hvězdička z nostalgie ke knižní předloze ()
Ja se na film tak tesila, ze jsem k nemu nakoupila dobre jidlo a piti. Hlavne at se nepridusim smichy, ze? Nebezpeci uspesne odvraceno. Vilhelmova podle knizni predlohy afektovana byt mela, ale proc je zbytek postav, to nevim. Zato ted vim, jak se da hudbou zprznit film. Pridalo mu to na demenci tak 20 bodu. Kamera, kulisy, vsechno technciky skvele, nevim, kde se stala chyba. Ja byt Bocek, tak brecim. ()
Vše zde bylo dobře napsáno. Wilhelmova...prosím nemáme neokoukané a daleko typově vhodnější herečky? Čermáka jsem si pro změnu, kdy hraje jen drsné policisty nebo kriminálníky, užil. Snad to měli svěřit reziséru Troškovi, nebo Strachovi, ti se na tyhle kýče hodí nejlépe. ()
Zajímavý námět, výborní herci, krásné prostředí. Zavzpomínal jsem na 90´ léta a postkomunistické chování mnohých zaměstnanců ve státním sektoru, které ztvárnili Martin Pechlát a Pavel Liška (a které je dodnes patrné na některých úřadech). Jejich sebejistota v nevyhoditelnosti byla hmatatelná. Eliška Balzerová byla jako vždy úžasná, Zdeněk Piškula ukázal, že umí nejen hrát, ale i jezdit na koni. Vojtěch Kotek byl uvolněný, přesvědčivý, sebejistý. Vlastně ani v tuto chvíli nevím, zda byl kladnou či zápornou rolí. Působil až lehce úlisně, prostě dokonale zahraný právník. Táňa Puhoufová ukázala, že není malých rolí, což ostatně potvrdili i Petr Nárožný, Dana Syslová a Zdeňka Procházková. Dvojice Hynek Čermák a Tatiana Dyková vytvořili věrohodnou manželskou dvojici a komediálně zastřešili herecké výkony celého týmu. Novou tváří pro mě byla Yvona Stolařová, jejíž výkon hodnotím vysoko. Ve své roli byla naprosto přirozená a věřím, že pro ni byla dobrým odrazovým můstkem do slibné kariéry. Zasmál jsem se, pobavil jsem se, nechyběl ani happy end. Na film se určitě zase rád podívám. ()
Související novinky
Kino na hranici - on-line na konci listopadu
Po dvou nezdařených pokusech uspořádat filmový festival Kino na hranici v tradiční podobě se organizátoři rozhodli, že letošní ročník uspořádají on-line. Bude se konat ve dnech 23.–29. listopadu.… (více)
Do českých kin vstoupila s grácií Poslední aristokratka, filmový přepis u nás nejúspěšnějšího humoristického románu od Evžena Bočka, se kterým se na plátna opět vrací režisér Jiří Vejdělek. A je to po loňském přešlapování Tátova volha více než vydařený comeback, protože film úžasně funguje po všech stránkách. Má lehounce dramatický příběh, který dopředu posouvá úžasná situační komika, koření ho originální herecké výkony všech protagonistů, má malebné exteriéry českých hradů a skvěle vypointované scény kontrastů české a americké kultury. Před shlédnutím jsem si říkal, jak je vůbec možné Bočkův geniální literární um přepsat tak, aby se ve filmu zachoval ten osobitý, často až absurdní humor, kvůli kterému si knihu oblíbíte, ale ono to jde! Vejdělek si totiž záměrně vybral některé knižní scény, umně je dotáhl do funkčních poloh, spoustu věcí ale změnil k obrazu svému a přitom film funguje i jako samostatný příběh. Poslední aristokratka rozhodně vyvolá diskuse mezi těmi, kdo vůbec knihu nečetli, ale jsou zvědavi na nové Vejdělkovy bonmoty, a mezi fanoušky Bočkovy dnes už megasérie. Už úvodní scéna, kdy si rodilý Newyorčan Frank (charismatický Hynek Čermák) připravuje dopravu zpopelněných českých předků v balíčcích od amerických oříšků do Čech, aby se ujal rodinného dědictví na hradu Kostka, působí originálně a neotřele. Jeho manželka Vivienne (sugestivní Taťána Vilhelmová) si při první večeři na hradě nacpe husu se zelím mezi dva houskové knedlíky (!), jinak nebetyčně miluje vše od princezny Diany a chce Kostku zpočátku hystericky prodat. Dceři Marii III. (roztomilá Yvona Stolařová), která po nocích nadšeně pročítá historické anály svých předků a zvídavě objevuje sladká i slané kouzla české kuchyně, však po chvíli na hradě vtisknou místní přízvisko „prokletá“, ale nakonec je ona tou nejromantičtější osůbkou (a také nejlepší průvodkyní) v celém ansámblu hradu. Ikonické postavy kastelána Josefa, který nesnáší tzv. „muflony“ čili turisty, vtipem sršící hospodyně Tiché (odzbrojující Eliška Balzerová), která vše prokládá ořechovkou, a věčně rádoby marodného zahradníka Krásy pak nemají chybu! Pavel Liška v roli Krásy zde svým hereckým a totálně absurdním pojetím nechává vzpomenout na kdysi nepřekonatelného Idiota. Sžívání tohoto nesourodého osazenstva hradu je ve tou nosnou zápletkou celého filmu, protože se opravdu všichni musí rozhodnout, jestli budou na Kostce fungovat jako tým anebo navždy pohřbí svojí rodnou hroudu na úkor financí. Poslední aristokratka snese srovnání se současnými českými filmy, u kterých se člověk směje pro jejich originální zápletku, jako jsou Ženy v běhu nebo Přes prsty, ale má diametrálně odlišnou atmosféru. Je ve své podstatě velmi romantická, a navozuje ducha starých časů, které, pokud je člověk sám přijme, mohou velmi příjemně pohladit po duši. Je možná svými exteriéry velmi staromilská, ale má harmonicky plynoucí charakter, střídá přírodní i vtipné obrazy s jemnou grácií, takže se člověk vůbec nenudí. Pokochat se plně lemberským nádvořím v zimním oparu není vůbec od věci, ale film se točil i na dalších hradech jako Buchlovice nebo Jaroslavice, největší podíl však měly Milotice u Hodonína. Obraz Kostky působí ze záběrů zcela sevřeně a uvěřitelně. Vejdělek očividně pracoval s maximální přesností, a to nejen s herci, kostýmy a historickými artefakty; ve filmu okázale panuje víceméně zimní počasí a romantika zasněžených plání, po kterých popelkovsky cválá hrabě Max (Zdeněk Piškula) za svojí Marií, je tím nejkrásnějším obrazem, co se za poslední roky v české kinematografii objevil. Je to nakonec pohádkově dojemné a laskavý humor zůstane divákovi dlouho pod kůží. Přiznejme si však - chtěli bychom vůbec od dobrého českého filmu něco jiného? () (méně) (více)