Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (více)Obsahy(1)
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (984)
Vyvrcholení snah filmové komedie 80. let a jeden z tvůrčích milníků dráhy režisérské Jiřího Menzela a scenáristické Zdeňka Svěráka (formálně potvrzená užší nominací na Oskara za nejlepší cizojazyčný film). Geniálně sepsaný scénář (v Tatínkovi se později dozvídáme, že vlastně náhodou) symbolicky popisující život na ukázkové kolektivizované české vesnici, fungující třením dvou základních styčných ploch, tak typických pro práci Zdeňka Svěráka - humoru a tragiky. Osud mentálně retardovaného Otíka Rákosníka by se dal natočit jistě i jako čiré drama s vyzněním tragickým, abstraktnímu filmovému obrazu české země a naší české identity v kontextu československé komedie i tvůrčích snah pánů Menzela a Svěráka však více odpovídá takovéto zpodobnění. Máme pro to u nás i pěkný termín označující subžánr - tragikomedie. Jiří Menzel obsadil hlavní postavu hereckou hvězdou z Maďarska (u nás do té doby neznámý János Bán) a celý film pak kompletní československou hereckou špičkou (už z toho je patrno, že film jakožto zobrazení úspěchů českého kolektivizovaného venkova měl podporu i shora...) Komedie doslova přecpaná hláškami, co tam vlastně ještě dodnes nezlidovělo? Esence (pseudo)lidové moudrosti a stereotypů v myšlení a chování lidí žijících mimo město, jakož i pozvolna narůstající městský a civilizační tlak. V mé osobní filmparádě nejlepší československá komedie všech dob! ()
Maďar a Slovák ve filmu českého režiséra, naštěstí oba zapomněli na slovensko-maďarské vztahy, a tak se na konci opět usmířili. Vemte beztvarý kus plechu, narvěte ho do Svěráku, utáhněte a ten plech dostane tvar! Pak ten rovný kus plechu dejte montérovi Menzelovi a ten na tom rovném kusu plechu vykouzlí reliéf. Jako předlohu mu dejte rustikální sochy Labudy, Hrušínského a spol. A úspěch se už dostaví sám. Zcela poprávu. A úsměv Jánose Bána širší jak úsměv Zdeňka Trošky je skoro legendární. ()
Kdybych dal méně než * * * * * lhal bych sám sobě. Troufnu si tvrdit, že je to asi nejlepší český film vůbec.Tady snad ani není potřeba komentovat, tady je potřeba hluboce smeknout. Opravdu několik nezapomenutelných scének. Chlapi nelejte to pivo z oken, podívejte se jak vypadám. nebo Scénka se sirkama. Herecké výkony naprosto všech zde byly absolutně bravurní. Tenhle film se prostě podařil. * * * * * ()
Ano, ano....zase jsem si dal, už ani nevím pokolikáté, tento film a znovu jsem se kochal. Protože Neveklov a Křečovice jsou nedaleko, vypravil jsem se tam a rozhodně lze nalézt "známá" místa, dokonce na kopci parkovala zachovalá "v3s"... Ani by mě nepřekvapilo, kdybych uslyšel hvízdnutí na prsty... Film znám již téměř zpaměti, přesto v mých očích neztratil nic ze své laskavosti, lehkosti a stále si ho uživám. Co může být pro režiséra i diváka lepšího? Kdo viděl bonusy k filmu dozví se, že film vznikl úplně náhodně, což jen ukazuje na vysokou kvalitu scénáře. ()
Napoprvé k zasmání, napodruhé k pousmání, ale hlavně k zamyšlení, na potřetí a dál... pro potěšení. Milý příběh s vesnickou tematikou. Svěrákův scénář s celou řadou výborných scén a dialogů, z nichž jako triatlet vybírám Turkův (Čepek) plavecký trénink, jako kynolog vztah dr. Skružného (Hrušínský st.) k psovi Karlu von Bahnhofovi, jako milovník filmu Otíkovu (Bán) zálibu v návštěvě kina, jako češtinář Kájovu (Aubrecht) snahu opakovat "zejména zájmena". ()
Galerie (14)
Zajímavosti (115)
- Marián Labuda st. (Pávek), Zdeněk Svěrák (maliar Ryba) a János Bán (Otík Rákosník) sa spolu znovu stretli až po 26 rokoch od natočenia filmu pri príležitosti udeľovania cien na Art Film Feste v Košiciach. Kým Labuda s Bánom pravidelne komunikujú prostredníctvom telefónu, Svěrák s maďarským hercom v kontakte nebol. „Každoročne si volávame, no stretli sme sa až teraz,“ prezradil Marián Labuda. Jeho maďarský priateľ ho doplnil, že ich komunikácia prebieha mnohojazyčne. Najčastejšie však v nemčine, no keďže ani jeden z nich nie je v nemčine „expertom“ niektoré slovíčka sú v angličtine, niečo v slovenčine i maďarčine. „Musím Jánosa pochváliť, pretože urobil pokroky. Keď sme nakrúcali Vesničku, nevedel po slovensky takmer ani slovo a bol vyplašený takmer pri každej scéne, lebo ničomu nerozumel. Stále volal na tlmočníčku, aby mu prišla prekladať. Dnes rozpráva už aj trošku po slovensky a aj po česky,“ dodal Labuda. (Raccoon.city)
- Některé scény evokují postavy z němých grotesek. Hlavní postavy Pávek (Marian Labuda st.) a Otík (János Bán) se podobají slavné dánské dvojici Pat a Patachon, kterou tvořili Carl Schenstrøm a Harald Madsen. Scéna, kdy Otíka Pávek budí, je typická scéna, kterou na platně mnohokrát převedl Stan Laurel. (sator)
- Budova ředitelství národního podniku Dřevoplech byla ve skutečnosti budova ředitelství Tranzitního plynovodu. (Pelidor)
Reklama