Vesničko má středisková

Otevřeně řečeno, jsem kult kolem tohoto snímku v českých zemích nikdy moc nechápal. Už při prvním shlédnutí v kině jsem si ho zařadil do kategorie lepší průměr a od těch dob jsem nenašel důvod toto hodnocení měnit. Film boduje slušným castingem, který byl vždycky Menzlovou silnou parketou. Jen málo snímků se může chlubit takovou plejádou špičkových herců. Dobře napsaná i zahraná je postava venkovského lékaře ztvárněná Rudolfem Hrušínským a poprvé zde získal výraznou filmovou roli Marián Labuda. Nicméně z hlediska scénáře - a ten považuji u filmu za rozhodující - to žádná sláva není. Už jen v tvorbě Jiřího Menzela nejméně čtyř snímků cením víc a v kontextu celé české kinematografie Vesnička mezi absolutní špičku při nejlepší vůli nepatří. Slabé čtyři hvězdičky a celkový dojem 70 % s ohledem na herecké obsazení. (13.01.2007)

Na obci Křečovice, která je [ehm ehm, upravuje si kravatu] jednou z ústředních postav Vesničko, má středisková, lze ideálně zkoumat trauma české vesnice, jako obětního beránka iluzí a ambic čtyř období - ladovského, normalizačního, porevolučního kapitalismu a popkultuního pozdního kapitalismu. Křečovice si jako prostředí pro film vybral Menzel z důvodu jejich zachovalosti navzdory kolektivizační transformaci, kdy si ves zachovávala všechny ty vizální archetypy předválečné 'ladovské' obce s kostelem na kopci, stromovými alejemi a přívětivým světlem z oken skromných domků. V těchto kulisách natočil příběh o stmelené, zdánlivě až samosprávné komunitě, kdy se nejvíce postav schází mezi zdmi JZD či v betonové sokolovně. Samotné Křečovice po revoluci přežily bezpečně veškeré snahy o transormaci v devadesátkové éře hurá kapitalismu, což nejvíce symbolizuje vyklizená diskotéka U kohouta, která zde byla na místě právě oné bývalé sokolovny. V současné době se vedení města rozhodlo přilákat turisty mimo jiné tím, že znovu vztyčilo ikonickou železnou bránu s rudou hvězdou u vjezdu do místního zemědělského družstva a spíchlo dohromady expozici o natáčení filmu. Tahle ironie mě napadla právě při posledním sledováním tohohle filmu a zkoumáním jeho všeobecné obliby napříč režimy s vědomím toho, že na obou stranách politického spektra zněly tehdy a dnes hlasy o tom, že film je buď příliš kritický nebo naopak příliš benevolentní vůči tehdejší době a postavám. Kdo je s ním ale spokojený, je obecně střední třída, protože jeho výjevy a představy o komunitě postavené na sdílení klobás a piv ze sedmýho schodu, jsou jí vlastní napříč režimy, protože vyprávějí o slastném životě v nějaké malé izolované zahrádce, za jejíž hranicemi je to už stejně nějaký divný a nepravý. Na oblibě Vesničko, má středisková se pak dá studovat na jakých obrazech je postavená iluze české malebnosti a spokojené izolovanosti navzdory dějinám a zbytku světa (viz mimoděčné zmínky v televizi o katastrofě na belgickém fotbalovém utkání, na které kouká v hospodě jenom opožděný Rákosník), což vytváří nepohodlnou konstantu mezi normalizačním a současným individualizačním uvažováním. Přičemž se nad to sám nevyvyšuji, protože jsem si plně vědom, nakolik je ve mně obojí vepsáno a proto poetice spáleného listí, smradu letních rybníků a vesnických zábav nedokážu uniknout a objektivně nepodlehnout. Protože když po pohřbu popíjejí na hřbitovní zdi řidič náklaďáku, doktor a hrobník pivo k čerstvě vyuzeným klobásám a říkají si, jak je na tom světě krásně, musíte uznat jak do vás ta slastná pasivita nakrásně vstupuje. (18.08.2023)

Jedna z nejlepších československých komedií, které znám. Ňouma Otík a excelentní Marián Labuda. Parťáci do (no většinou) nepohody, ale prdel musí být i v práci. Výborně vyvážený příběh, ve kterém nechybí spousta humorných situací, nezapomenutelných hlášek, výborných hereckých výkonů, emocí a tvůrčí důvtip. Kdo to neviděl, jakoby nebyl. Prostě paráda, která snad nikdy neomrzí. Jiří Menzel se opravdu vytáhl se vší parádou. (31.03.2018)

To největší maximum humoru, které se mohlo vejít do filmu se v tomto případě uskutečnilo a to mírou vrchovatou. Vždyť si představte už ten fakt, že každá postava filmu, byď jen epizodní je velice svérázná a osobitá. A jestli se ptáte která je moje nejoblíbenější? Momentálně zaostalý Otík Rákosník, rozumný a otcovský pan Pávek, prchlivý drsan Pepa Turek, hláškující doktor Skružný.... No je jich zkrátka spousta. Víc už psát nemusím. Snad jen jednu větu. Nejlepší česká komedie. (08.02.2005)

Výborný film z domácej produkcie, veľa vtipu, skvelé herecké výkony, klasika ako vyšitá so skvelými heftami, napríklad naprávanie kroku, či scénkami ako riadenie nákladiaku, otáčanie okna v meste chlapcom z dediny, no za socializmu vedeli natočiť aj neidelogistické dobré filmy. Musím sa však priznať, že až tak rád to nepozerám, niečo mi tam k piatim hviezdam chýba, lebo extra nadšenie z toho nemám, ono je to aj výberom scén, nie všetky sú super vtipné a občas je to také prázdne, ale je to na druhej strane skvelá vtipná oddychovka. (11.06.2012)