Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (více)Obsahy(1)
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (984)
Stará známá dobrá česká komedie, která se dá sledovat vícekrát. Herecké obsazení je na tom výborně. Film má dost vtipných momentů. Je to prostě klasika, kde je nejlepší sledovat dění na vesnici. Nějaké výtky bych zde měl, občas zde byly nějaké zbytečné scény, ale moc jich nebylo. K dokonalosti něco chybí. Přesto u mě je mé hodnocení zasloužených 85% = **** ()
A ľaľa! Starý slintajúci Cimrman už tu zťahuje mladej nymfe gaťky z prdele. (Áno, je to auteur! Stále píše o tom istom.) Nebuďme kritický! Veď on to robí pre národ. Svoje bohumilé aktivity vepsal Svěrák aj do postavy doktora. Takže doktor musí byť intelektuál (ale iba taký hezký český - nad posteľou má knižnicu a recituje nad poliami JZD) a musí opačovať mladé kuchárky, ktoré z toho okamžite vlhnú. Hlavný hrdina je zato asexuálne dieťa, ktoré si ho ani nevyhoní. Existencia jeho vtáka je potlačená ako všetko v tomto filme, čo by mohlo mať spojitosť s vtedajšou realitou. (Nemci majú Oskara Matzeratha, mi máme Otíka.) Polarizácia postáv horšia ako v prvoplánovej rozprávke. Zlí potentáti z Prahy a nevinný prostý človek z dediny, ktorý chudák za nič nemôže. Na porevolučného Menzla všetci pindajú o sto duší, ale proti tomuto pokryteckému pseudohumanizmu nemajú nič. Neobhajujem toho Kráľa, ale tá lascivita je aspoň príslušná jeho veku. Omnoho zarážajúcejšie je, že bol taký lepkavo chlípny už v strednom veku. Inak scenár je ďalší dôkaz, že Svěrák nikdy nenapísal komplexný príbeh s dramatickým oblúkom, ktorý by zaťal aspoň trocha do živého. Je to len také učesané zliepanie otravne dojímavých gagov (Našťastie nezačal Bán do sprchy v novom byte telefonovať!).........................Zaujímavé je sledovať aj družnosť s akou sa zobrazujú vo filme Slováci. Podobnú pachuť dnes môžete cítiť napríklad zo spoločnej pesničky Noname a Chinasky. Ako keby sme boli navždy dva navzájom sa milujúce bratské národy a každý významný režisér či umelec musí na to vzorne vo svojom diele upozorniť. A zo všetkých týchto českých filmov lezie skrytý kolonizátorský postoj (naposledy v Perfect days) k Slovákom. Ale nech nie som za rýpala, snáď by som nechcel aby niekto ukazoval na plátne vzájomnú nevraživosť (stačí si zájsť do krčmy, keď na MS v hokeji náhodou ČR skončí nejaký ten stupienok za SR), živenie starých stereotypov (Havel? Tá kurva, čo zničil celý náš strojársky priemysel!) a obojstrannú xenofóbiu (ťažko povedať či Česi viac nenávidia Moravákov alebo Slovákov?)...............................Je to šikovný populizmus na všetky strany. Doktor musí zapičovať na lietadlo rozprašujúce chémiu na polia. Tento obraz vyznávača pravej prírody musí byť veľmi milý aj dnešným paranoidným antiglobalistom. Dedinka je komunita dobrosrdečných ľudí, kde je oprávnená nevera to najhoršie, čo sa môže stať. (malá poznámka - legitimizácia nevery je hlavný artikel Poledňákovej v jej súčasných opusoch!).....................Film nie je ani dobre "remeselne zrežírovaný" (keď už musím použiť toto hlúpe slovné spojenie), a keby aj bol, umenie nie je remeslo.............Toľko môj príspevok k pátraniu po základnom kameni "pekných českých filmov". ()
Pořád jsem nějak nepochopil proč všichni pana Menzela za tento film tak vzývají. Jedinou opravdu vyvedenou věcí na filmu je doktor Skružný v podání R. Hrušínského, zbytek jsou pouze nepovedené vtipy. Nevím jak jiným, ale mě osobně nevyhovuje, když mají všichni vánoce a můžou se smíchy utřískat, jen uvidí Jánose Bána, jenž hraje duševně zaostalého jedince. Mě teda bylo spíš dost smutno při pohledu na něj a mít výtlem je to poslední, co mě napadlo. Ale co už, hlavně že se to lidem líbí.:) ()
Mnoho komedií může nabídnout pár hlášek nebo jednu dobře napsanou postavu. Tady se však Svěrák předvedl v životní formě a celý film je složený výhradně z kultovních replik, které jsou nejen vtipné, ale ještě se strefují do pomalu se rozpadajícího socialistického skanzenu, jenž už nefunguje ani na vesnici. Nejlepší možné herecké obsazení, které bylo k dispozici, tomu pak dává potvrzení nepřekonatelného mistrovského díla. ()
Napoprvé k zasmání, napodruhé k pousmání, ale hlavně k zamyšlení, na potřetí a dál... pro potěšení. Milý příběh s vesnickou tematikou. Svěrákův scénář s celou řadou výborných scén a dialogů, z nichž jako triatlet vybírám Turkův (Čepek) plavecký trénink, jako kynolog vztah dr. Skružného (Hrušínský st.) k psovi Karlu von Bahnhofovi, jako milovník filmu Otíkovu (Bán) zálibu v návštěvě kina, jako češtinář Kájovu (Aubrecht) snahu opakovat "zejména zájmena". ()
Galerie (14)
Zajímavosti (116)
- Ve filmu se objevuje několik chyb spojených s hrobníkem Fanoušem (Eugen Jegorov). Zaprvé se má jmenovat Brož, ale paní Pávková (Milena Dvorská) jej oslovuje „pane Odvárka“. Pak také tesá nápis na náhrobní kámen, ale zároveň říká, že dělá na náhrobku bez nápisu. Také vstává a má plný klín prachu, ale při tesání nápisu do kamene se tolik nepráší a už vůbec ne na kameníka (kámen stojí opřen). Nakonec také platí, že tesání nápisu je velmi jemná práce s malým kladívkem, Fanouš však do majzlíku mlátí, jako když se bourá zeď... (Verbudrak)
- Hlasy z filmu, které „nastavují zrcadlo“, obstarali Miroslav Moravec, Jan Schánilec a Jana Andresíková. (cundak)
- Někteří soudruzi film po premiéře obvinili z poškozování dobrého jména socialistické vesnice. Ironií je, že po letech byl zase označen za idealizaci bolševického režimu. (rublik05)
Reklama