Režie:
Jiří MenzelScénář:
Zdeněk SvěrákKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
János Bán, Marián Labuda st., Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský ml., Rudolf Hrušínský nejml., Petr Čepek, Libuše Šafránková, Jan Hartl, Miloslav Štibich (více)Obsahy(1)
Úsměvný film vypráví ne jeden, ale hned několik příběhů. Ústředním dějovým motivem je konflikt mezi otcovsky rozvážným řidičem družstevního náklaďáku Pávkem a jeho mladým, mentálně zaostalým závozníkem Otíkem. Neméně důležité jsou však i další dějové prvky, vykreslující střediskovou obec a její obyvatele s humorným nadhledem a přitom s mimořádnou plastičností a autenticitou. Snímek je naplněn typickým svěrákovským inteligentním humorem, někdy trochu drsnějším, avšak nikdy vulgárním, umocněným Menzelovým smyslem pro "poezii a prózu" všedního života. (Ateliéry Bonton Zlín)
(více)Videa (1)
Recenze (986)
Jedna z nejlepších československých komedií, které znám. Ňouma Otík a excelentní Marián Labuda. Parťáci do (no většinou) nepohody, ale prdel musí být i v práci. Výborně vyvážený příběh, ve kterém nechybí spousta humorných situací, nezapomenutelných hlášek, výborných hereckých výkonů, emocí a tvůrčí důvtip. Kdo to neviděl, jakoby nebyl. Prostě paráda, která snad nikdy neomrzí. Jiří Menzel se opravdu vytáhl se vší parádou. ()
A ľaľa! Starý slintajúci Cimrman už tu zťahuje mladej nymfe gaťky z prdele. (Áno, je to auteur! Stále píše o tom istom.) Nebuďme kritický! Veď on to robí pre národ. Svoje bohumilé aktivity vepsal Svěrák aj do postavy doktora. Takže doktor musí byť intelektuál (ale iba taký hezký český - nad posteľou má knižnicu a recituje nad poliami JZD) a musí opačovať mladé kuchárky, ktoré z toho okamžite vlhnú. Hlavný hrdina je zato asexuálne dieťa, ktoré si ho ani nevyhoní. Existencia jeho vtáka je potlačená ako všetko v tomto filme, čo by mohlo mať spojitosť s vtedajšou realitou. (Nemci majú Oskara Matzeratha, mi máme Otíka.) Polarizácia postáv horšia ako v prvoplánovej rozprávke. Zlí potentáti z Prahy a nevinný prostý človek z dediny, ktorý chudák za nič nemôže. Na porevolučného Menzla všetci pindajú o sto duší, ale proti tomuto pokryteckému pseudohumanizmu nemajú nič. Neobhajujem toho Kráľa, ale tá lascivita je aspoň príslušná jeho veku. Omnoho zarážajúcejšie je, že bol taký lepkavo chlípny už v strednom veku. Inak scenár je ďalší dôkaz, že Svěrák nikdy nenapísal komplexný príbeh s dramatickým oblúkom, ktorý by zaťal aspoň trocha do živého. Je to len také učesané zliepanie otravne dojímavých gagov (Našťastie nezačal Bán do sprchy v novom byte telefonovať!).........................Zaujímavé je sledovať aj družnosť s akou sa zobrazujú vo filme Slováci. Podobnú pachuť dnes môžete cítiť napríklad zo spoločnej pesničky Noname a Chinasky. Ako keby sme boli navždy dva navzájom sa milujúce bratské národy a každý významný režisér či umelec musí na to vzorne vo svojom diele upozorniť. A zo všetkých týchto českých filmov lezie skrytý kolonizátorský postoj (naposledy v Perfect days) k Slovákom. Ale nech nie som za rýpala, snáď by som nechcel aby niekto ukazoval na plátne vzájomnú nevraživosť (stačí si zájsť do krčmy, keď na MS v hokeji náhodou ČR skončí nejaký ten stupienok za SR), živenie starých stereotypov (Havel? Tá kurva, čo zničil celý náš strojársky priemysel!) a obojstrannú xenofóbiu (ťažko povedať či Česi viac nenávidia Moravákov alebo Slovákov?)...............................Je to šikovný populizmus na všetky strany. Doktor musí zapičovať na lietadlo rozprašujúce chémiu na polia. Tento obraz vyznávača pravej prírody musí byť veľmi milý aj dnešným paranoidným antiglobalistom. Dedinka je komunita dobrosrdečných ľudí, kde je oprávnená nevera to najhoršie, čo sa môže stať. (malá poznámka - legitimizácia nevery je hlavný artikel Poledňákovej v jej súčasných opusoch!).....................Film nie je ani dobre "remeselne zrežírovaný" (keď už musím použiť toto hlúpe slovné spojenie), a keby aj bol, umenie nie je remeslo.............Toľko môj príspevok k pátraniu po základnom kameni "pekných českých filmov". ()
Další z komedií, která patří mezi ty natočené v době, kdy bylo počasí řízeno mocným ÚV KSČ, a na které se rád podívám i dnes. Zdeněk Svěrák mě sice často štve svými politickými názory, ale jeho scénáře jsou podle mého názoru přímo geniální a u Vesničky se to jen potvrdilo. U filmu se může pobavit snad každý, jednodušší divák se hodně nasměje, ten bystřejší se kromě toho má i nad čím zamyslet, a hlavně je snímek, jak je to pro Zdeňka Svěráka typické, tak nějak lidský a laskavý. O tom kolik hlášek z něj mě provází životem ani nemluvě. ()
Neviem ale ceskoslovensku tvorbu moc nemusim. Ani neviem povedat cimto vlastne je.Akosi ma jednoducho nedokaze oslovit. Avsak...aj tu existuju vinimky a tou jej aj tato uzasna tragikomedia s krasnym koncom. Ten Oscar by bol namieste, ale nech sa amici aj so svojimi Cistymy dusami strcia do prdele. 10/10 ()
Napoprvé k zasmání, napodruhé k pousmání, ale hlavně k zamyšlení, na potřetí a dál... pro potěšení. Milý příběh s vesnickou tematikou. Svěrákův scénář s celou řadou výborných scén a dialogů, z nichž jako triatlet vybírám Turkův (Čepek) plavecký trénink, jako kynolog vztah dr. Skružného (Hrušínský st.) k psovi Karlu von Bahnhofovi, jako milovník filmu Otíkovu (Bán) zálibu v návštěvě kina, jako češtinář Kájovu (Aubrecht) snahu opakovat "zejména zájmena". ()
Galerie (14)
Zajímavosti (116)
- V průběhu filmu několikrát zazní známá píseň Josefa Leopolda Zvonaře „Vlastenecké hory“, více známá pod názvem „Čechy krásné, Čechy mé“. Tato skladba se objevila i v dalším oblíbeném snímku režiséra Jiřího Menzela Slavnosti sněženek. (majky19)
- Jiří Menzel v knize "Rozmarná léta" vzpomínal, že "problém byl najít hezkou vesničku. Kvůli penězům a dojíždění jsme nechtěli točit daleko od Prahy, a tak jsme ji objížděli kolem dokola v čím dál tím větších kruzích a marně hledali použitelnou vesnici. Na rozdíl od Moravy nebo jižních Čech bylo okolí Prahy zdevastované. Všechno veřejné, co patřilo obcím, bylo zanedbané. Všude kopřivy, zarostlé příkopy, neudržované silnice, rozpadlá stavení, veřejné přístavby, narychlo postavené krabice pro samoobsluhy, čekárny na autobus, všechno strašně ošklivé. Jen tu a tam byly soukromé vily jak ze škatulky, ale o to víc byl ten obecní bordel vidět. Nakonec jsme Otíkovu vesničku našli až šedesát kilometrů od Prahy, v Křečovicích, rodné vísce Josefa Suka. Patřila do sedlčanské oblasti, kde měl za války vojenský prostor wehrmacht. V podstatě ta vesnička vypadala jako normální česká vesnice, nebyla moc hezká, ale ani ne zas moc zplundrovaná. Museli jsme jen udělat malé úpravy, dvorek pod hřbitovní zdí a podobně." (NIRO)
- Roli učitelky (Magda Křížková-Šebestová) měla původně hrát Marie Horáková. (Duoscop)
Reklama