Žebrácká opera

Film nemá dobrou pověst, ba co hůř, nehlásí se prý k němu ani jeho režisér. Ale já budu poněkud shovívavější. Mně se to líbilo. Celou dobu jsem se příjemně bavil. Postupné rozplétání složitých vztahů mezi podsvětím a policií bylo rafinované, šarmantní Mackeath, proradná Jenny, poctivý lupič Filch, filuta Lockith byly lahůdkově zahrané figury. Co mi možná trochu vadilo, byla přílišná ukecanost. Bravurní zdlouhavé monology, kdy postavy vznešeným jazykem hovoří o nízkých věcech, jsou dobré pro divadlo, ale do filmu příliš nepatří. Takže tady bych viděl určitý problém, ale jinak, jak říkám, to pro mne byl příjemně strávený čas. (22.01.2007)

Neměl jsem tušení, do čeho jdu a jména v titulcích jako Menzel, Havel a Abrhám (o Ironsovi ani nemluvě) ve mě vyvolala nemalá očekávání. Tak nějak to i začalo, úvodních dvacet pět minut, kdy Abrhám vypráví svým komplicům spoustu všemožných mouder o ženách a při tom loupí. Tohle je zdaleka nejlepší část filmu, ale od okamžiku, kdy se postava Abrháma dostane do vězení, film jde hrozně dolů a děsně nudí. Větší prostor dostávají jiní herci zvučných jmen jako Labuda, Šafránková a Hrušinský. Poslednímu jmenovanému stačí se jen objevit v záběru a má divácký respekt. Na filmu je hodně vidět, že se jedná o adaptaci divadelní hry, ale vesměs mu to neškodí. Ve filmu se nám představí celkem dost postav, které jsou povětšinou i zajímavé, ale všechny jsou nám jen tak naťuknuty, nebo jen proplouvají dějem a je hrozná škoda, že jich není využito více. To je případ jak charakteru již zmíněného Hrušinského, ale i postava Jiřího Zahájského a další. Film jsem dokoukal asi před půl hodinou a přiznám se, že už teď si z něj nic moc nepamatuju. A tohle je asi největší problém filmu, on prostě prošumí a už v jeho polovině je vám jedno jak dopadne a jediné co si od filmu přejete, je brzký konec, což při stopáži 93 minut není tak dlouhé, ale kdyby byla stopáž o patnáct, dvacet minut méně, filmu by to jen prospělo. (17.12.2012)

Žebrácká opera pro mě byla velkým překvapením. Vůbec jsem nečekal, že se budu tak dobře bavit. Hlavní postavy jsou velmi vtipné a rychle jsem si k nim získal sympatie. Vzájemná propojenost policie a podsvětí působí nejdříve komicky, ale ze závěrečného promluvy Rudolfa Hrušínského jsem měl až husí kůži. Do bezstarostné komedie je tak vloženo jakési varování, které filmu dodá hlubší rozměr. Zapojení prvků politiky do filmu se mi ale moc nelíbilo. Nevím pak, jestli se smát, nebo přemýšlet o různých nečistých praktikách ve vládě. Také propracované dialogy vyžadují poměrně velkou dávku pozornosti. Jsou totiž poměrně komplikované a ne vždy úplně jasné. Celkově si myslím, že toto dílo je kvalitní, a rád se na něj znovu podívám. (10.03.2008)

Porevolucni film natoceny na oslavu tenkrat naseho milovaneho disidenta bez jakehokoliv dramaturgickeho zasahu. Vyborni herci a renomovany reziser uz zrejme slabe divadelni dilo nedokazali pozvihnout na koukatelnou uroven. Nikdy jsem nemel rad filmove chvalozpevy na prave oblibene bez alespon male soudnosti. (26.07.2002)

Příjemně satirická a metaforická komedie o zneužívání zákonné moci, o prorůstání kriminálního podsvětí se státní správou. A symbol o hromadném okrádání normálních občanů pro blaho a rozkvět státu prostřednictvím nenažrané státní správy. Překrásný herecký koncert chladnokrevného zločince a násilníka a lamače dívčích srdcí kapitána Machetha zvaného Mack (skvělý Josef Abrhám). Ženy jsou pro něj pohromou, jako bezkrupulózní prostitutka Jenny (dobrá Libuše Šafránková), či požehnáním, jako jeho dvě manželky Lucy (Veronika Freimanová) a Polly (Barbora Leichnerová). Nádherné postavy jsou policejní velitel Bill Lockit (dobrý Rudolf Hrušínský), otec Lucy a skutečný vládce podsvětí a kriminální představitel státní moci, a William Peachum, Mackův konkurent (Marián Labuda), otec Polly a ochotný Lockitův spojenec z donucení. Další zajímavé postavy: Peachumova praktická manželka Elizabeth (Nina Divíšková), čestný kapsář Harry Filch (dobrý Jiří Zahájský), Mackovi komplicové Jim (Oldřich Vízner) a Jack (Ondřej Vetchý), prostitutky (Jana Švandová, Mahulena Bočanová a Naďa Kotrčová), a naslouchající vězeň (Jeremy Irons). Rošťácky veselé se závěrem, že je dobré na chvíli sklonit hřbet, aby se pod maskou loajality zasadil rozhodný úder. Pokorné přijetí reality, ve které se vivine neskutečná přizpůsobivost ve využívání všech možných výhod. Veselé a chmurné zároveň. (13.05.2011)