Reklama

Reklama

Zločin v šantánu

  • Velká Británie Crime in the Night Club
TV spot
Krimi / Komedie / Hudební
Československo, 1968, 83 min

Obsahy(1)

V kabaretu Tartaros došlo ke krádeži perlového náhrdelníku a následné vraždě. To vše by mohlo zkompromitovat ministra, který je ctitelem zpěvačky Clary. Je třeba co nejrychleji najít skutečné pachatele... (oficiální text distributora)

Videa (1)

TV spot

Recenze (87)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Já mám rád umění. Já myslím, že umění neškodí.“ Ano, považovat tento film primárně za detektivku, která tu slouží jako taková zástěrka, zavání přinejmenším nepřesností. Zločin v šantánu je totiž především velmi zdařilá satira, a to jak zábavná tak mrazivá (i když na rozdíl od jiných jí podobných převládá druhý přívlastek, místy dokonce docela dost). Možná paradoxně trochu slabší mi přišla hudební stránka, v tom smyslu, že podle mého na ni nemusel být kladen takový důraz (trochu méně čísel by nezaškodilo). Jinak se zde najde spousta zajímavých postav a postaviček (Rudolf Hrušínský svým cynismem jakoby poočku odkazoval na Spalovače mrtvol, Zdeněk Svěrák je až nepříjemně přesný ve své roli žalobce). K tomu ten krásně absurdní konec....Poněkud nedoceněný, nebo přesněji nepochopený film, za mě to budou silné 4*. „A neobáváte se, že málo schopný jurista poškodí pověst naší justice?“ – „Naší justice? Pane kolego, o jednoho blbce víc nebo míň…to už nehraje roli.“ ()

blitzer 

všechny recenze uživatele

Na Zločin v šantánu jsem se podíval hlavně proto, že se jedná o první filmovou roli Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, který zde ještě nemá svůj typický knírek. I přes nedlouhou stopáž jsem se poněkud nudil a usínal jsem podobně jako pánové během závěrečné popravy. "Jakou cenu má lidský důkaz, když se dá dokázat cokoliv." ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

ŠANTÁN zaujímá v menzelovské filmografii specifické místo. Podle vlastních Menzelových slov to měla být jakási syntéza prvorepublikové detektivky fričovského střihu, živená zřejmě i "drsnou školou" (TĚŽKÝ ŽIVOT DOBRODRUHA?), muzikálu a ještě čehosi navíc.(Pilarová, vedená Menzelem "neherecky", v klidu a přirozeně hraje sebe samu a z tohoto hlediska film zvlášť nebrzdí;spíš naopak.) Ale během dívání na film se mi asociuují i další souvislosti: MONSIEUR VERDOUX, KDYBY TISÍC KLARINETŮ, ale také KONEC AGENTA W 4 C (Vodička jako agent pro zvláštní úkoly) prvorepublikového ministra spravedlnosti (v Brodského pojetí této role se zase objevují reminiscence na jeho inspektora drah v OSTŘE SLEDOVANÝCH VLACÍCH). Šlitr se Suchým ve svých partech asi právě tady mají nejblíže k Voskovcovi a Werichovi např. ve filmu SVĚT PATŘÍ NÁM. Výčet těchto možných interpretací, daných mj. i Škvoreckého vstupy, jistěže ne vyčerpávající a v mnoha ohledech ne zcela přesný, jen naznačuje důvod rozporuplných Menzelových prohlášení o jeho vztahu k tomuto napůl zapomenutému dílku, jehož cestu po našich kinech záhy začala komplikovat sílící husákovská normalizace. Menzelova rezervovanost však má i svůj pozitivní rub. Pokus o reminiscence starých dob nebyl zcela bezúspěšný a jeho torzovitost je paralelně na pomezí vcelku zdařilé syntézy. Prolnutí blíže necharakterizované totality s muzikálově pojatými hudebními čísly nese celou řadu stalinistických konotací (Mňačkova povídka JAK CHUTNÁ MOC), hudební projev je naopak v řadě klíčových míst (Suchého zatčení; jméno přidělené postavy záměrně neuvádím; pro vyznění filmu není totiž podstatné) i faktovým přínosem klíčový a často se přitom jedná o vrcholná díla semaforských tvůrců; pěvecké výstupy mladé, nad očekávání sličné Pilarové jsou pověstnou třešinkou na tomto pomyslném filmařsky chutném dortu. Po čtyřiceti letech tak pamětník vidí film, jemuž lze s trochou nadsázky ledacos vyčíst - velké oči jeho tvůrců zejména - , který se však přesto zařazuje důstojným způsobem a nanejvýš osobitě do naší pověstné filmové vlny šedesátých let, a spoluvytváří a dotváří tu nepříliš lichotivou odezvu srovnání s polistopadovou filmovovou zdánlivě bezuzdně volnou tvorbou. Uzavřená minulost je tedy v tomto případě až překvapivě živou výpovědí ne o dějích, ale o soudobé a nečekaně aktuální sebereflexi událostí bouřlivého roku 1968. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Rozverná hořkosladká hudební politická satira, kde jsou nakonec nevinní, ale osobně a politicky nepohodlní popraveni ve jménu zvrácené spravedlnosti. Je to lahodné, trochu morbidní, ale především velmi trefné přirovnání, že člověk se stane politicky nepohodlným velice snadno. Prosťáček Pepíček (Jiří Suchý) je obviněn z krádeže, jeho obhájce, trochu natvrdlý Vilém (Jiří Šlitr) pak z úkladných vražd. Oba společně jsou cynicky obviněni z organizovaného zločinu a spravedlivě odsouzeni k trestu smrti. Spouštědlem se stal darovaný falešný náhrdelník od bezcharakterního ministra spravedlnosti (dobrý Vlastimil Brodský) kabaretní zpěvačce Kláře Klárové alias Clare Regině (Eva Pilarová), která tak nepokrytě flirtovala s Vilémem, a žárlivost Klářinina druha a artisty Ikaro Valenta (dobrý Jan Přeučil), pachatele úkladných vražd. Z dalších rolí stojí za zmínku Vilémova asistentka Stella (Jitka Zelenohorská), která vypátrala skutečný stav věcí, zavražděný kouzelník (Jiří Grossmann), vyšetřující policejní detektiv (Jan Libíček), muž pro černou práci mocných GUB (dobrý Ladislav Vodička), schopný jakéhokoliv zločinu k zamaskování skutečnosti, a rozkazy poslouchající prokurátor (dobrý Zdeněk Svěrák), který přišel s velmi neotřelým obviněním. Všichni vědí, že pravda je jiná, ale nikdo nemá moc zvrátit rozhodnutí, a to i přes laciné gesto milosti. Smutně pravdivé a zároveň hravé a rozpustilé. ()

Skleena 

všechny recenze uživatele

Jitka Zelenohorská byla nádherná! Ačkoliv s velkým zpožděním od prvního promítání jsem konečně zločin zhlédnul a přes nespočet negativních komentářů zde byl velmi mile překvapen. jistě také dávkou toho, že kdybych se chtěl podívat na "kvalitní detektivku", určitě bych nesáhl po tomto snímku. Co se týče hereckých výkonů, palec nahoru směřuje k roztomilému Šlitrovu právníkovi a především Svěrákovu žalobci - člověk by nikdy neřekl, nakolik mu "záporná" role sedne, vystřihnul parádního hajzlíka. Oproti komentáři uživatele "gouryella" nesouhlasím s údajně nešťastným výběrem dvojice Suchý - Šlitr. Ani jeden z nich nevadil, dokonce mě (příjemně) překvapilo, jak málo dostal Suchý oproti Šlitrovi prostoru. Ve Škvoreckého scénáři se výrazně odráží poetika obou výše jmenovaných, hudební vložky nijak nerušily, naopak v dle mého názoru přiměřené míře k jednotlivým scénám celkem sedí. Navíc Pilarce to tehdy vážně zpívalo. Takže i díky mé výrazné slabosti pro Suchého hudební texty jednoznačně hodnotím tak, jak hodnotím. A žádám více záporných rolí pro Svěráka! ()

Galerie (4)

Zajímavosti (12)

  • V roce 1968 vyšlo LP „Zločin v šantánu“ s šesti písněnimi „Kočičí bál“, „Balada pod šibenicí“, „Kolena“, „Poklad“, „Ach, miluji vás“ a „Na shledanou“ a instrumentální skladbou „Mordsong“ z filmu. Píseň „Balada pod šibenicí“ vyšla také na albu Ďábel z Vinohrad z roku 2005. (SeanBean)

Reklama

Reklama