Reklama

Reklama

Zločin v šantánu

  • Velká Británie Crime in the Night Club
TV spot
Krimi / Komedie / Hudební
Československo, 1968, 83 min

Obsahy(1)

V kabaretu Tartaros došlo ke krádeži perlového náhrdelníku a následné vraždě. To vše by mohlo zkompromitovat ministra, který je ctitelem zpěvačky Clary. Je třeba co nejrychleji najít skutečné pachatele... (oficiální text distributora)

Videa (1)

TV spot

Recenze (87)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Žánr: suchošlitrovka. Podle Menzela velmi nepodařený film, podle mne jeden z jeho nejlepších. Škvoreckého ostrá a trefná politická satira spojená s hravostí, láskou ke kabaretu a recesi ústřední dvojice S+Š, to vše v krásně ušmudlané formě, s ďábelským Svěrákem, božskou Zelenohorskou atd. atd. A proč jsou v tomto filmu oba hlavní hrdinové tak nehorázně naivně blbí? Inu proto, že ti dva jsou v tomto světě "nemožní". Oni jediní (krom jejich vyvolených dam) jsou tam se svou bezelstností jako živí lidé (snad protože jsou zamilovaní?), kdežto ostatním sice pořád o něco jde, ale jsou to všechno mrtvé, zbytečné existence. Závěrečná scéna je pak dostatečně nekonečná na to, aby divákovi došlo, že to je jeho vlastní situace. Situace všech nás, kteří jsme se narodili. Dokud písnička trvá, je to ještě dobrý. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Škoda, že ve filmu nebylo víc dialogů S&Š podobných tomu v cele před popravou, kde jaksi i otrlý velebníček v podání Hrušínského jen nevěřícně koukal. Ale z míry se vyvést nenechal, neb měl křesťanskou dialektiku zmáknutou na jedničku ("buďte vděční, že jste odsouzeni nespravedlivě, aspoň po smrti půjdete rovnou do nebe"). Z velmi silného závěru mrazí, oba odsouzení proti svému konci nemohou nic dělat, kromě toho, natáhnout ho písní o pár chvil, pomoc nemá šanci přijít... Kapku mi vadila neustále opakovaná píseň Pilarové, tradičně skvělý výkon (a to i po fyzické stránce!) podal Libíček, a Rowanu Atkinsonovi vážná role sedla daleko víc, než jeho (hodně) neúspěšné pokusy o postavy vtipné. ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

"To je ilerelevere... ilere... ilereve... ile... To je blbost!" Humor je možná příliš suchý, ale je, satira je možná příliš očividná, ale je také - a je náležitě pichlavá. Díky Josefu Škvoreckému se obojí dostalo do scénáře, díky Jiřímu Suchému do textů písní. Zločin v šantánu se mi zkrátka líbí a nemůže za to jen moje láska k Semaforu. Mohou za to všechny ty momenty a momentky, které v něm jsou, může za to souboj Jiřího Šlitra a Zdeňka Svěráka v soudní síni, může za to Jan Libíček vyrážející dveře, může za to Eva Pilarová, která nakonec zazpívala... A navíc scéna s posledním přáním a závěrečnou písní Balada pod šibenicí patří k tomu nejlepšímu, co kdy Jiří Menzel natočil. ()

blitzer 

všechny recenze uživatele

Na Zločin v šantánu jsem se podíval hlavně proto, že se jedná o první filmovou roli Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, který zde ještě nemá svůj typický knírek. I přes nedlouhou stopáž jsem se poněkud nudil a usínal jsem podobně jako pánové během závěrečné popravy. "Jakou cenu má lidský důkaz, když se dá dokázat cokoliv." ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Semafor, především Suchého éry jsem nikdy moc nemusel, ani písničky které tam vnikaly ale tato černá detektivka-komedie a muzikál to vše dohromady si myslím že se jakžtakž povedla, když přeci jen uvážíme v jaký době to přeci jen vznikalo, myslím si že prvorepublikovou atmosféru s již zmíněným Fričkovským rukopisem (ke kterému se Menzel hlásil) film částečně nesl (místy mi film hodně připomínal např. jeho "Těžký život dobrodruha"). Ale i tak, jako celek to bohužel místy působilo jako jedno velké nesourodé, umělé a zmatené divadelní představení...3* Za Grossmana, Šlitra a částečně i některé písně... ()

Galerie (4)

Zajímavosti (12)

  • Film se natáčel v barrandovském ateliéru číslo 6, který se při natáčení stal podpisovým místem petice "Dva tisíce slov". (raininface)
  • Černobílé filmy v 60. letech převažovaly. Více barevných filmů se natočilo o dekádu dříve, ale v 60. letech barva z celovečerních filmů téměř vymizela. Proto nelze hovořit o volbě materiálu v tomto případě jako o uměleckém záměru. Jiné by to bylo v 70. letech, v první dekádě, kdy se barva stala normou. (NinadeL)

Reklama

Reklama