America
Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrají:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (více)Obsahy(2)
Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)
(více)Recenze (197)
Po shlédnutí Michálkovy Ameriky, jsem měl pocit, jako by si sedl Kafka s Orwellem nad láhev otevřeného ředidla a pokusili se svými maniodepresivními mozky napsat drama se šťastným koncem. Dekadentní snímek, vizuálně připomínající okázalou exhibici nízkorozpočtových výtvarníků, rozhodně není určen pro tu nejširší diváckou masu, ale pro diváka, který je schopen přemýšlet v poněkud implicitnější rovině. Michálek vytvořil klima s hlubokým nádechem nezávislého filmu a přizpůsobil mu všechny aspekty technického provedení, a to nejen například kamerou či zvukem, ale také určitou nedotažeností/přetažeností hereckých výkonů všech protagonistů. Hezkých 80% a poklona k tomu. ()
Je to Kafka, ale není to Kafka… Kafkovou knihou to je inspirováno jen velmi, velmi volně, ale atmosféra je typicky kafkovská. Pobavily aluze na další Kafkova díla a výprava a výtvarná stylizace, připomínající mnou milovanou Metropolis (a možná i Blade Runnera). Vlastně se mi to i líbilo, ale stejně jsem tak nějak čekal o něco víc... ()
Film není úplně nejvěrnější Kafkově knize, ale jako celek ji vystihoval kvalitně. S ničím jsem v zásadě neměl problém a mnohé momenty na mě hodně zapůsobily. Temná atmosféra na mě dýchla podobně jako v knize a rozjasnil ji až pozitivnější konec, který mi ale vůbec nevadil. I když na knihu film samozřejmě nemá, tak byl hodně zajímavý. ()
... co jen mi tam chybělo ... asi objevit Ameriku - a kromě vizuálně-audiové skizzy přidat plyn i v ději či hereckých kreacích ... S Amerikou jsem na vážkách. ()
Slušne nakrútená ponurosť snímku je jediná zaujímavosť snímku. Triviálnosť dialógov uráža a z ničoty vás vytrhne až záverečný song od Lucie. ()
"Proč jsi sem teda jezdil?" A proč jsem se já na to dodíval? Asi kvůli hereckým výkonům, protože jinak mne tahle "vize" - drama rozhodně neoslovilo. ()
Film mě dost zklamal, nevím co tím chtěli tvůrci říct ... po obrazové stránce ovšem perfektní, stejně jako Jiří Lábus, nejspíše v první vážné roli. ()
Na české poměry nevídané ... ()
I po letech se mi to opět líbilo, hlavně Lábus je skvělý. Ani u ostatních herců mi expresivní "přehrávání" nevadilo. A potěšilo pár pěkných animací s nádechem zemanových verneovek. ()
Tato filmová Amerika je důkazem, že ponurá atmosféra a rázovité postavičky automaticky "kafkárnu" nezajistí. Samozřejmě pouze z mého skromného subjektivního pohledu. ()
Kdyby tam nehrál hlavní roli Dejdar a s ním by si tuhle možnost nechalo ujít i pár dalších (Vorel, Rytychová - ta je alespoň hezká), kdyby se odehrával výhradně v interiérech a kulisách a nesnažil se o ty záběry z exteriérů, a kdyby tam byl lepší konec mohl to být skvělý film. Takhle je to jen promarněná šance, které ale kralují Schmitzer, Landovský, Lábus a Kaiser. Hlavně díky nim zůstává Amerika alespoň na průměru. Jako debut dobré, ale na Lva to podle mého nemá ani náhodou - rok 1994 byl asi mimořádně chudý. ()
Vynikající výtvarná stránka, slušný scénář a nevadila by mi ani jakási záměrná herecká strojenost některých vedlejších postav, kdyby nebyla tak amatérsky zahraná, zejména pokud jde o ženské role. U Lábuse to pak možná bylo spíš vyjetím z jeho obvyklé herecké škatulky, které se mu tady prostě nedá věřit - to ale vnímám spíš jako přešlap režiséra, než samotného herce. Víc než tři hvězdičky proto ke své lítosti tomuto jinak zajímavému filmu dát nemůžu. ()
Herecké výkony všech hlavních rolí velmi dobré, interiéry zvoleny zajímavé a uvěřitelné, co mě velmi bavilo, tak malované pozadí ve stylu Barona Prášila. Největším mínusem celého filmu je předloha F. Kafky, ale to jsem věděl už dopředu. ()
Mezi českým filmem rozhodně zdařilejší kus. Problém je, že i když jsou některé scény dobré, jiné jsou úplně mimo. Kafkovská předloha hází dobrý ponurý základ, ale něco mi přišlo až směšné, možná parodující sebe sama. Bohužel smíchané klady a zápory dohromady nedávají kvalitní film. Už jenom nápad zpracovat nedokončenou knihu byl poněkud nešťastný. Řekl bych, že momentální hodnocení plně vyhovuje 66%. ()
Jakožto velká obdivovatelka Kafky mi nezbývá než hodnotit pouze jednou hvězdičkou. S knižní předlohou to co do atmosféry nemá nic společného, ale zdaleka nejhorší na tom je, že je vidět, jak urputně se o to snaží. ()
myslim,ze Kafkovske tema se podarilo prenest na platno perfektne..ono to neni zadna prdel tohle zfilmovat,to teda ne...a rozhodne plus za role Kaisera a Labuse ,kteri tentokrat nebyli za estradni bavice a dobre tomu ()
Hodně temné, zavánějící až thrillerem, pro mě bohužel jedno z takových těch zapomenutelnějších českých děl, které však určitě nepatří k těm špatným filmům. Toto podání románu Franze Kafky mě nijak zvlášť neoslovilo, ale samozřejmě uznávám, že jde o vcelku povedený snímek, kterému však mohlo být dáno trochu více. A co víc, píseň Amerika na konci mi do celého příběhu zvlášť nesedla (přestože je to píseň velice dobrá), pokud se příběh měl (dle doby tvorby Franze Kafky) odehrávat na přelomu 19. a 20. století, tato hudba se tady příliš nehodí. Stále přebíhám od plusů k mínusům a podle toho vypadá i mé celkové hodnocení - subjektivně hodnotím jako průměrný film, avšak plně uznávám, že jde o to lepší z české kinematografie... ()
Nejsem si jistý, zda někdy porozumím Franzi Kafkovi a Sigmundu Freudovi. Zatímco tomu druhému se dá úspěšně vyhnout, Kafka je slavný český spisovatel a zkouším tak nalézat k němu cestu pomocí filmů. Amerika je hlavně o ztrátě ideálů v demokratický svět za velkou louží. Je symbolické natočit tento snímek v letech 90. krátce po revoluci. Jelikož růžové brýle vůči této zemi asi rychle opadly. Každý systém má svá negativa, kapitalismus nevyjímaje. To poznává i hlavní hrdina. Chcete-li uspět v podnikání a být lepší než všichni ostatní, musíte mít tvrdou povahu, s nikým a ničím se nemazlit, před nikým neustupovat a hlavně povýšit byznys nad osobní zájmy. Přesně takový je jeho strýc. Nemá rodinu, za to je nejbohatší. Nemá volný čas, tato daň je ale zaplacená úspěchem v obchodu. Jenže to není pro každého. Z tohoto filmu určitě vyniká nejvíc výtvarná stylizace ve stylu Zemana, která sice jako představa Amerika vypadá trochu podivně, spíše jako nějaká utopistická představa zámořské země, ovšem není to tak strašné. Pak samozřejmě herecké výkony, především Jiří Lábus se blýskl. Vždyť o rok dřív ještě zahrál Rumburaka, exceloval v Ruské ruletě a vůbec byl spíše považován za komediálního herce. A pak velmi oceňuji masky. Právě na jmenovaném jde nejvíc vidět odborná perfektně provedená práce. ()
Slabší 3 hvězdy. Jednoznačně to nejlepší z filmu byla až závěrečná skladba, ehm... ()
Příšerný začátek naštěstí brzo vyvážily expresionistické studené dómy nového světa a odtud až do konce jsem jenom zíral, co dokázali ti malí snaživí Čechové natočit. Při závěrečných záběrech na dodávku utíkající stepí (prérie to podle mě nebyla - do USA kvůli tomu asi nejeli) s geniální písničkou od Lucie jsem přemýšlel nad plnou taxou, ale přece jenom, něco tomu chybělo. Jo a mně chybí Kafka - možná, že až si Nezvěstného přečtu, hodnocení snížím... ()
Související novinky
SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna
David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (více)
Reklama