Je třeba zabít Sekala

Dechberoucí, strhující příběh o zbabělosti a odvaze, o kolektivních pletichách a individualitě (ať už dobré, či špatné). Příběh Jiřího Křižana je sice zasazen do protektorátní doby, ale lehce si lze představit, že by zapadl třeba i do baroka - nejen vztahem k víře, k půdě. Výtečně využit symbol kříže; skvěle rozehrané přehlížení lidí, kteří se vyčleňují - ať už jde o parchanta Sekala, jeho poskoka Záprdka, nebo luterána Juru Barana. Herecky zaujmou nejen ústřední hrdinové (polští herci), ale i představitelé sedláků. Příběh dokresluje hudba Michala Lorence. (09.05.2010)

Tento vysoce oceňovaný film mě vůbec nezaujal. Očekávala jsem nějaké silné drama a dostala jen nevýrazný příběh o sousedských vztazích. Skupenství místních obyvatel sedí okolo stolu ve světnici, s pivkem před sebou a vedou konverzace, kterak vyřešit problém s nepohodlným a nenávistným občanem Sekalem. Rozlehlé pole, foukající větřík, ostré slunce, občasná rozmluva, rvačka a jinak nic. Námět je poutavý, ale v celkově průměrném zpracování se jaksi ztrácí. Děj mi přišel obsahově takový nijaký, nedotáhlý, bez emocí. Nějak mě to nechytlo. "Pánbůh za nás nic nezaplatí. My musíme platit jemu." (07.03.2011)

Z hlediska řemeslných kvalit je tenhle film ukázkou vysoce profesionální práce, jaká se v našich končinách hned tak nevidí. "Sekal" patří určitě mezi pět nejvýznamnějších snímků naší polistopadové historie. Ve srovnání s poloamatérským přístupem řady tvůrců je to ukázka vysoce profesionální práce celého štábu a především produkce. Ano, je možné diskutovat o "chladném kalkulu" a " vykonstruované zápletce ", ale po dramatické stránce " Sekal " funguje, na rozdíl od řady takzvaných autorských filmů natáčených pro režiséra a pár nejbližších přátel. Výborný je nápad oživit film účastí polských herců protože hrát si na malém písečku není rozumné a Lubaszenko i Linda patří k polské herecké špičce. Vedle zobrazení zatuchlé atmosféry konzervativního prostředí zapadlé moravské osady přináší snímek zásadní otázku: Do jaké míry nás vytváří naše okolí a kde je příčina a následek lidských činů aneb stal se Sekal lidskou sviní, protože se k němu okolí svinsky chovalo a mohlo to být jinak, kdyby...? Celkový dojem 90 %. (08.05.2007)

Jeden z filmů, které jsem si hodně dlouho šetřil a nezklamal mě. Těší mě zejména jednou věcí - je to film odehrávající se za Války, ale vlastně tam vůbec nefigurují Němci. Vůbec ta válka je jen něco tušeného, kvůli čemu postavy nějak jednají. Jinak je to v podstatě žánrovka, takže srovnávání s jinými českými válečnými filmy, které tu dobře tu hůře zneužívají 2. světovou válku pro co nejvyšší emocionální dopad, je trochu nepatřičné. Začátek snímku byl pro mě poněkud obtížnější z důvodu velkého množství postav (z nichž jen dvě nejsou úplně na pěst), ale potom už je to dobré. Pak je tu ten dabing; jelikož ho už v podstatě nikdy nesleduji, tak mě u polských herců hodně rušil, přestože jinak hráli velmi dobře. Problém je nejen fakt, že to nesedí do pusy, ale, že vybrali i hodně známé hlasy (třeba Miloslav Mejzlík). Jinak jde ale řemeslně o vynikající snímek po všech stránkách a je tu i výborný konec. (05.09.2021)

Pri včerajšej "potvrdzovacej" projekcii Sekala som sa uistil, že jeho zaradenie do mojej dvadsiatky najlepších českých a slovenských filmov bolo oprávnené. Príbeh o "parchantovi", ktorému totalitné prostredie poskytne príležitosť vyhrabať sa z dna dedinskej komunity a ukázať jej, koľko zla sa v ňom za tie roky nahromadilo, je nadčasový a dostatočne nosný. Herci sú neopozeraní, kamera čaruje a hudba to všetko vynikajúco dopĺňa. Aj keď som v živote nežil na dedine mal som počas celého filmu intenzívny pocit, že takto a tam to mohlo vtedy vyzerať. A to vôbec nie je málo. Taký pocit mi zúfalo chýba u väčšiny filmov, ktoré sa iba pokúšajú na niečo hrať. (09.05.2010)