Je třeba zabít Sekala

Film, který se pomalu rozjíždí, ale o to působivější je ve svém závěru. Tak trochu mi přišlo, že se jednalo částečně o takovou variaci na mafiánské filmy, kde se několik vysoce postavených chlapíků dohodlo, co je třeba udělat s jedním parchantem, který jim kazí kšefty. Může se zdát až paradoxní, že jsem čas od času právě s hlavním záporákem Sekalem sympatizovala víc než se všemi těmi vesničany sedícími u piva. Ale je to skutečně tolik paradoxní? Vždyť Je třeba zabít Sekala tak krásně odhaluje prohnilou českou povahu, že v něm až na kněze v podání charismatického Jiřího Bartošky vlastně žádná kladná postava není. Kovář Jura Baran se drží stranou a zachovává si ke všem chladný přístup, naše milé vesničany v konečném důsledku zajímá jen to, aby nikdo cizí nezískal jejich půdu, a samotný parchant Sekal? Ten hlavnímu hrdinovi bez obav řekne, že nesympatizuje ani s partyzány, ani s fašisty a že celou dobu hraje jen za sebe. Přiznat si něco podobného chce cojones, tedy koule, dámy a pánové. A je fajn, že je někdo v tomto filmu, podepřeném krom zajímavou kamerou, scénářem a hudbou hlavně výbornými hereckými výkony, ještě někdo má. (02.02.2009)

"Sekala" považuji za nejlepší dílo naší "ponormalizační" tvorby a za opravdu jediný u nás natočený western. Film je tak neskutečně živý a autentický, že na vás suché horko z pšeničných lánů, lidský pot a plíživá atmosféra nevyhnutelného konce sálají z plátna s takovou palčivostí až jí úplně fyzicky cítíte. Herci a hudba pak jen dotváří dokonalé dílo. (25.02.2007)

Největší hvězdou celého projektu Je třeba zabít Sekala je bezpochyby Jiří Křižan. Jeho scénáře jsou v rámci českého filmu jakýmsi zjevením, protože se nebál psát příběhy téměř s westernovým nádechem a umně je zasazovat do českých resp. valašských, či chcete-li moravských reálií. Je zde přítomno drsné chlapáctví a bipolární rozdělení na dobro a zlo. Žádná tragikomika, či laskavý humor. A to se mi líbí. Naštěstí je film i velice dobře natočen, režisérovi Michálkovi téma očividně sedlo. Kamera Martina Štrby od prvního záběru westernovému nádechu zdatně napomáhá. Velkým problémem je obsazení polských herců, což je asi daň za koprodukci. Lubaszenko, ale zejména Linda jsou ve svých rolích skvělí. Problém je že jsou obklopení českými herci a následný dabing, pak jejich herectví částečně mrzačí. A to je velká škoda. Jinak k ocenění Českými lvy: Jedná se o ceny, které jsou naprosto mimo. Klíči k jejich udílení nerozumím, ale mám velk podezření, že je motivován něčím jiným, než skutečnými výkony za daný film, ať již to můžou být známosti, politika atd. Třeba Linda B. Linda jednoznačně Lubaszenka přehrává. Lev pro Agnieszku Sitek? Za co jako? Tato cena má zkrátka nulovou výpovědní hodnotu. Ale i tak je Sekal jeden z nejlepších filmů 90. let. (20.01.2011)

Eastern středoevropských rozměrů chápaný již od počátku coby koncept prostoru nad pouhý rámec České republiky. Střední Evropa nejen koprodukčně, ale i castingově, historicky, významově, kontextuálně, atmosféricky... Režisér Vladimír Michálek celkem odvážně pojal úmysl adaptovat scénář Jiřího Křižana a natočil film o druhé světové válce, v němž není jediná uniforma a nevyskytuje se tu ani vůbec žádná těžká vojenská technika či protektorátní propriety. Válka slouží jen jako rámec pro skutečně mimořádně silný příběh, který má především ilustrovat podstatu české (moravské, polské, středoevropské) vesnice a jejích specifických poměrů tam. Konzervatizmus prýští z každého filmového okénka a coby analogie mne možná napadá Hanekeho Bílá stuha (i když ta je černobíle jiná). Pod stylizací pastelových barev (dominuje azurová oblohy a zlatá zralých klasů) se ukrývá temný a ponurý svět falešných křesťanských hodnot, pokrytectví, udavačství, patriarchální podstaty komunity, stále živého dědictví feudálního léna, kdy půda, grunt, je důležitější než člověk...a obé je stále ještě tak provázané... Je třeba ale napsat, že koncept Vladimíra Michálka možná mírně přerostl, natočit takto odvážně myšlený snímek je skutečně mimořádně náročné a jasně tu chybí rámec, který by posunul celý film do oblasti děl mimořádných. Každopádně v kontextu českých polistopadových filmů je to snímek ojedinělý a oněch 10 Českých lvů mu coby ocenění rozhodně nebylo přiděleno pouhou náhodou... (02.03.2011)

Ehm... byl by někdo tak hodný a vysvětlil mi, co je na Sekalovi tak úžasného, pozoruhodného a působivého? Že vesnice a malá města jsou semeništěm závisti a pomluv, kde ví každý o každém i to, kolikrát při své poslední chřipce kýchl, je snad všeobecně známo. Že milý, idylický, nezkažený venkov naivních spisovatelů existoval tak leda v jejich představách, to už snad taky nikoho nepřekvapí. A filmů z časů okupace už pár máme... Dalo by se namítnout, že zpracovává poměrně neotřelé téma, charaktery nejsou černobíle vyhraněné a pobíhá tam pár opravdu dobrých herců (zvlášť zaujmou Bartoškův farář a Chramostová v roli Sekalovy matky), a všechno jsou to námitky oprávněné. Jenže vzdor vší snaze a hanáckému létu je ten film studený jak márniční podlaha. (24.07.2007)