Tři kroky od sebe

Atypický teenage romantický film, odohrávajúci takmer výhradne v nemocničnom prostredí. Príbeh s klasickými prvkami, ktorému sa (samozrejme) nepodarilo vyhnúť klišé momentom, ale to som ani nečakal a ani to, aby to bol film, kde tlačenie na citov je trošku minimalizované (pretože toto v tomto konkrétnom prípade je takmer nemožné). Napriek tomu film ako celý z nejakého dôvodu „funguje“ (aj keď je to po prvom videní veľmi krehké – možno časom už to bude pevnejšie). A jednoducho si to neviem vysvetliť. Z hry dvojici H. Lu Richardson a C. Sprouse som cítil úprimnosť (hlavne keď som sa pozrel do ich očí), páčili sa mi nápady na organizáciu spoločného programu (oslava narodenia, rande). (A áno, za určitých podmienok môže existovať „Sex“ bez dotyku. Stačí, keď sa pozriete do očí zamilovaných.). Film obsahuje nemalý počet idealizovaných a „dokonalých“ scén (fakt existujú takéto nemocnie s takým personálom?). Na poste „vedľajších hercov“ bol najvýraznejší M. Arias. Pekný a dojímavý záver (mám na mysli rozlúčku zamilovaných), pri ktorej len málokto dokáže zabrániť slzám v očiach. P.S.: Vážte si svoje zdravie a ten „čas“! Osobné hodnotenie: 80% (****) (29.09.2019)

nemyslím si,že bych byl úplný cynik a jakákoliv vážná nemoc kohokoliv je svinstvo ale...normálně mi tyhle teen romance kdy jsou i přes enormní problémy všichni strašně cool a nad věcí a padají s nich moudra,které bych v jejich věku nikdy nevymyslel,nevadí,ale přeci jen co je moc je moc.Zatímco takové My sisters keeper dojilo emoce ve velkém a třeba Hvězdy nám nepřály se dokázalo držet v mezích uvěřitelnosti,tady se to neděje.Jednak se tu dějou věci krajně nepravděpodobné (což by normálně asi nevadilo),ale ve chvílích kdy se mají dojit emoce se neděje vůbec nic,protože to do té doby děsně cool Stella dokázala zabít tím,že se chová jako kráva.Chtěl sem se nechat cíleně dojmout a nepovedlo se.Jediné veliké plus tak jde jako jíž skoro tradičně za soundtrackem...40% (20.07.2019)

Hvězdy nám nepřály. Jenže trochu jinak. Trochu méně ve všem a trochu víc pateticky. Tyhle filmy o smrtelných nemocech jsou takové těžkopádné v tom, jak ždímají ty city z diváka tou lineární cestou. Všechno je terminální a deterministické a hrdinské. To je samozřejmě správně. Ale já asi možná i hypochondricky se prostě ošívám. (24.07.2022)

Hvězdy jim znovu nepřály. Cystická fibróza je svým způsobem ještě zákeřnější než růžné formy rakoviny, takže o emočně vypjaté scény tady není nouze. Díky covidu jsem si sice částečně zvykl na respirátory, dezinfekce a sociální distanc, ale v kombinaci s depresivním nemocničním prostředím, je to stále těžko stravitelná záležitost. Hlavní dvojice utáhne i lehce naivní pasáže. Richardson je zlatíčko a charismatický Sprouse se v mládí učil od nejlepších. (15.10.2021)

V první řadě bych chtěla říct, že ač mám pro romantické filmy docela velkou slabost, tahle dramata točící se kolem smrtelných nemocí rozhodně nevyhledávám a spíše se jim vyhýbám (zmiňované a mnou neviděné "Hvězdy nám nepřály" jsou tím důkazem). Na tenhle jsem se nechala nalákat skrze Cola Sprouse, ze kterého vyrostl takový fešák, že mu prostě neodolám. Nečekala jsem tedy od filmu prakticky nic a tak mě samotnou překvapil nejen můj upřímný úsměv během romantických klišé, ale i slzy na konci. A trochu se stydím, protože jich nebylo málo. Je to strašně, ale strašně přehnané, a to v mnoha ohledech; jedno klišé se střídá s druhým, všechno je naprosto předvídatelné a v reálném světě přitom docela nepravděpodobné, doslova se jedná o neskutečnou ždímárnu emocí s přehnaně přeslazenými dialogy, ale všechny ty postavy jsou tak STRAŠNĚ MOC sympatické, že jim věříte, i když úplně nechcete. Zkrátka jsem asi našla svoje (další) guilty pleasure. (30.05.2019)