Barbar Conan

První filmový Conan se svého času stal hitem a rozpoutal vlnu osmdesátkových fantasy filmů. Přičemž ale žádný z nadcházejících titulů už obdobně neuspěl a jestli se dnes těší nějaké popularitě, tak coby campově nahlížené artefakty. Oproti tomu "Barbar Conan" sice dnes působí lehce zastarale svým tempem, ale pořád fascinuje unikátním uchopením nejen žánru heroické fantasy, ale i samotné její nejikoničtější figury. Důvodem pro to nepřekvapivě je režírující scenárista John Milius, který byl Spielbergem, Lucasem a Coppolou vyzdvihovaný jako nejlepší vypravěč generace nového Hollywoodu. On stvořil málomluvný epos vyprávěný především obrazem a fenomenální mýtotvornou hudbou Basila Poledourise. Když už se figury vyjadřují verbálně, tak hlavně v monolozích obtěžkaných melancholickou poetičností (Osric, Valerie) či surovou filosofií (Thulsa). Jak naznačuje jeden z mála dialogů filmu, navíc vzácně odlehčená výměna mezi Conanem a Subotajem, Milius vyprávění prošpikoval vulgární teologií a celý étos barbarského hrdinství postavil na opozici lidského a božského světa. Hlavní linie pak nevyhnutelně směřuje k brutálně manuálnímu svržení poloboha ovládajícího mysl svých následovníků. Miliusův Conan není žádný ctnostný rek, ale náležitě přízemní požitkář. Sice jej párkrát během filmu vidíme v zasmušilé myslitelské póze, ale za jeho výrazem cítíme spíše prázdno, než existenciální hloubku. Jeho život je zasvěcen okamžitým požitkům a sžíravé pomstě bez rozmyslu  ne kontemplování života či smrti, které rozsévá. Lze pak i domýšlet, že některými kritizované herecké výkony představují úmyslnou součást Miliusovy nekompromisní vize koherentního pohanského světa. Casting jednotlivých figur se naopak ukazuje jako skvostně ambiciózní a typově přesný - od mastodontích naturščiků, přes sošné, ale nikterak prvoplánově pohledné ženy po impozantně mnohoznačného Jamese Earla Jonese. "Barbar Conan" v jádru představuje typicky milliusovskou, a tedy sveřepě paličatou i drze přízemní opozici vůči high concept blockbusterům nového Hollywoodu, ale při tom je nejen jejich souputníkem, ale také jedním z nich. Náleží mezi ně nejen životopisem a konexemi svého režiséra, ale také coby autorsky osobitá moderní revitalizace starého žánru. Jen Milius na staré dobrodružky nehledí s naivní nostalgií jako Spielberg či Lucas a nechce vytvářet moderní ekvivalenty okouzlujících bijáků se šviháky typu Errola Flynna. Naopak divákům servíruje bestiální barbarský epos s humpoláckým dobyvatelem, kterému bylo předurčeno, že se vlastním přičiněním stane králem (Hollywoodu). ___ PS: Nemluvě o tom, že Milius koncipoval "Barbara Conana" pro kina. Nikde jinde jeho surový epos o střetu hrubé síly a náboženství nemůže adekvátně vyznít. Teprve na velkém plátně lze plně docenit zdejší pompézní viněty, kde se v novo-hollywoodském duchu zrcadlí vizuální inspirace (fantasy) eposů od "Kaidanu" Masakiho Kobajašiho až k "Iljovi Muromcovi" Alexandra Ptuška. (17.04.2022)

Veľmi kvalitné dobrodružné fantasy. Vynikajúci film, ktorý vás už od prvých sekúnd chytí skvelým prologom (v angličtine ho ovládam naspamäť, veľmi sa mi to páči). Celá úvodná scéna výroby meča s bombastickou hudbou nemá chybu a hneď ďalšia premakaná scéna prepadu osady. Neviem, neviem, či sa R.Scott neinšpiroval pri Gladiátorovi (jazda na koňoch lesom a poletujúci sneh). Film, ktorý urobil z Arnolda hviezdu svetového formátu. Film ma fantastickú magickú atmosféru a veľkú zásluhu na to má asi najkvalitnejší soundtrack všetkých čias (Moricone, prepáč), ktorý skvelo poháňa celý film. Pamätám si keď som bol na to v kine, bolo totálne vypredané a lístky som dostal iba do prvej rady. Sedel som ako prikovaný. Úplne som sa do Arnolda zbláznil. Niežeby som jeho iné filmy nevidel skôr. Každý si určite pamätá dobu VHS a podivných kópií (mám to nahraté od kamaráta a ten od ďalšieho kamaráta...), kde ste mali niekedy problém rozoznať hercov. Toto bol ale prvý film s Arnoldom, ktorý som si vychutnal s kvalitným zvukom, obrazom a titulkami. Arnold nikdy nebol kvalitný herec, ale mal fantastické šťastie na kvalitných režisérov (Cameron, Millius, McTiernan, Verhoeven), ktorý vedeli ako ho viesť. Výborná dobrodružná jazda.90%. (09.02.2009)

Barbar Conan je již klasickou postavou v celém fantasy světě. A pouze některým pomatencům či hůře ignorantům toto jméno připomíná pouze typ tureckého jídla. Zapomeňte na zženštilý hobitín, rozšafné čaroděje a veselé barevné draky, naopak se připravte na surově temnou fantasy, před kterou by se i Gandalfovy vousy rozutekly strachy. K tomuhle krvavému bifteku se vážně obloha nepřidává. Film si bere z Howardovy předlohy jen několik motivů a naopak vypráví svůj soběstačný příběh. Epopej pomsty, krve a zatraceně zlých hrdinů si nemohla přát lepších tvůrců. Autor hudby Basil Poledouris si vyskládal soundtrack ke své nesmrtelnosti a John Milius společně s ramenatým Arnoldem si vysekali hodně hluboké místo ve fantasy vodách. I po dvacetipěti letech snímek duní, klape a dýchá jako za mlada. Tahle oslava jedince a jeho individuality je učebnicovým protikladem ke společenství humanistických obyvatel Středozemě. U Croma, tohle je doposud nepřekonané fantasy. (23.01.2004)

Film, ktorý stojí a padá na Arnoldovi. Na jednej strane jeho ikonická hora svalov bola predurčená na stvárnenie tohto mytologického bojovníka, na druhej strane otrasný herecký výkon podkopáva túto kultovú postavu. Je škoda, že s týmto spracovaním nepočkali pár rokov, kým Arnold nenavštívil pár hodín herectva. Zaujímavo je vymyslené zastretie jeho otrasného prízvuku, keď je takmer celý film prerozprávaný rozprávačom a Arnie v ňom celkovo vysloví asi tri súvislé vety. Takisto so stopážom si mohli dať tvorcovia trošku viac načas, pretože táto dvojhodinová eskapáda jednoduchých mečiarskych súbojov ma už ku koncu trošku nudila. Naopak musím pochváliť hudbu, ktorá je monumentálna a dokonale vystihuje film, fantasy scény a všetko, čo je spojené s príbehom, film disponuje aj celkom dobrou atmosférou a vizuálnym spracovaním. 65%. (01.12.2013)

Upřímně, nebýt Arnodla asi bych se na tenhle film nikdy nepodíval. Prostě to není moje krevní skupina, tenhle žánr mi nesedí a existuje jen velmi málo snímků, které by se mi z něj líbily. Každopádně je Conan zklamáním, nebavil mě. Pokud zapomenu na pár nadějných scén není vlastně o co stát. Dokonce jsem nebyl unešen ani z toho chváleného hudebního doprovodu, tak nějak jsem čekal něco víc. James Earl Jones je k smíchu a jako záporák mi připadal nedostačující a vlastně je tu toho mnohem více. Možná tu nese částečnou vinu i dabing, neboť některé postavy mluvily řekněme dost nevhodně - hlas se prostě nehodil ani do děje, ani k tělům, ale nemyslím si, že originální znění celkové vyznění tohoto filmu nějak více změní. Na druhou stranu Barbar Conan ukazuje, že souboj proti posile může být natočen i mnohem záživnějším způsobem, než jakým jej podává 300: Bitva u Thermopyl. Praotec žánru, ze kterého se ještě bude hodně dlouhou dobu čerpat... [TOP 19/13 75%] (05.04.2007)