Šílený Max: Bojovník silnic

Na rozdíl od prvního dílu se už režisér „obtěžoval“ i s tím, aby alespoň trochu načrtnul vizi postapokalyptického světa. Přesto se nejedná o nic světoborného a hrubý sestřih válečných scén z dokumentů je tou nejjednodušší cestou. Ani ve scénáři se rozhodně nedočkáme ničeho světoborného, takže hromada kupících se klišé nemusí být současnému divákovi po chuti a i těm tolerantnějším dá námahu skousnout přílišnou teatrálnost pronášených dialogů. To vše je naštěstí vyváženo naprosto unikátními akčními sekvenci, jejichž natočení je v dnešní době nemyslitelné, protože při některých kaskadérských číslech by hollywoodští pojišťováci vyletěli z kůže. Kameraman Dean Semler bravurně nasnímal rozlehlou pouštní pustinu a takové prachové trajektorie zůstávající za auty se z obrazovky doslova sypou i na samotného diváka. Mel Gibson v hlavní roli přitvrdil, soundtrack už není tak otravný a laciná béčkovost se posunula na šílený úlet (kostýmy tvůrci ukradli v sado-maso salonu!), který je však od první do poslední minuty bez hluchého místa a jeho sledování je svým způsobem trochu zvrhlá zábava. (21.05.2006)

Apokalyptická budúcnosť – kôli palivu sa zabíja a nájdenie náboja do Maxovej brokovnice sa rovná malím vianociam. Kde sú tie krásne časi 80tych rokov - drsných akčných filmov. Mladý Mel v jednej zo svojej prvej kultovej úlohe Šialeného Maxa, ktorý sa dočkal slušného nadupaného nonbrain pokračovania. Naviac George Miller exceluje – naháňačky majú svoju nezameniteľnú dynamiku, Mel Gibson za volantom je cool a ani veľmi nevadí, že nemá čo hrať pretože aj to minimum, drsný desperád ciest „nechajte ma na pokoji“, zvláda na výbornú. (24.02.2006)

Tak jsem se po úspěchu Fury Road dostal i k této klasice. Na svoji dobu je to dost slušné a George Miller odvedl kus práce. Ani bych mladého Mela Gibsona nepoznal. Akce je teda spíš ke konci, ale celkem slušná. S Fury Road se to samozřejmě nedá srovnat. Tom Hardy tomu dal prostě hodně a Charlize Theron taky. Třeba se ještě dočkáme pokračování. "Tak skoč!" (24.01.2019)

Komerčně neuvěřitelně úspěšné futuristické pokračování (nakonec se z Millerova dítka stala trilogie), ve kterém cynický hlavní hrdina nemá co ztratit, ani co získat. Na úkor syrové jednoduchosti (z jedničky) tu máme samotáře ve futuristických kulisách, nicméně stále z něho sálá příjemně bizarní originalita. Po válečné apokalypse je svět někde, kde si to asi nikdo nepřál. Bojuje se alespoň o důležité suroviny jako je nafta. Max, zbavený všech ideálů, bezcílně putuje vyprahlou krajinou, aby se připletl k něčemu, co se dá nazývat dějem. Právě zápletka je tak slabá, až se tomu těžko věří. Syrová atmosféra, totální tolerance hlouposti a klišé, až teatrální dialogy. Každopádně leccos vylepší akční sekvence, které jsou příjemně realistické, výtečně nasnímané, bez digitálních kudrlinek, prostě pěkně od podlahy. Takže pokud přistoupíte na pravidla hry, tak si tuhle divočinu výtečně užijete. Fuck jo!! 75% (20.11.2009)

"Nevím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve třetí světové válce, ale v té čtvrté to budou auta, samostříly a řemdihy. Taky uniformy asi budou legrační." Docela pěkné, do hloubky komponované záběry (let s Maxovou hlavou nad táborem, sledování tábora dalekohledy s gyrocaptainem) voní benzínem, písek vám z nich skřípe v zubech. Millerovi se podařilo vykouzlit několik opravdu dobrých momentů, zdejší automobilová honička patří k těm nejmonstróznějším z historie kinematografie - těžko zapomenout na bugatku vláčenou na řetěze tahačem. I první nájezd záporáků, jejž Max sleduje zdáli, nájezd bez zvuků, učí filmovosti. Detaily světa, různé drobnosti mají v sobě sympatické nápady, kupříkladu se tu bombarduje hady. +++++ Jakoby vlastně o nic jiného než kouzlo pouště, krve a ropy nešlo - jakoby mnoho nešlo o lidi. Jedni mají svůj sen o ráji, druzí tvoří peklo a Max mezi nimi postrádá motivaci jakoukoliv (možná navenek, možná doopravdy), což film dokonce reflektuje. Logika jednání postav není tak důležitá. +++++ Max druhý ovšem nerozumí svému světu. Nechápe, že ropa má smysl jen tam, kde je kam jet, s čím obchodovat. Nevnímá, že nájedznictví vzniká z nedostatku, z omezení zdrojů a nevidí, že ti, co pracují na ropném poli si ho přisvojili a nyní brání ostatním užít darů přírody. Pro liberály je to v pořádku - oni objevili a využili zdroje, tudíž jim patří. Ale to je jedno - Max pohádkaří o ochránci slabých, tvoří mýtus o hrdinovi, jenž zachránil kmen, mýtus o původu, smyslu i odkazu. Je vyprávěním malého pamětníka deformované jeho náhledem na svět. Dá se tím omluvit, že si film bere možnou hloubku a nahrazuje ji, domnívám se, spíše cítěnou a náhodnou reflexí divošství, než jeho obrazem promyšleným. Slabé ***. (21.10.2014)