Šílený Max: Bojovník silnic

"Nevím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve třetí světové válce, ale v té čtvrté to budou auta, samostříly a řemdihy. Taky uniformy asi budou legrační." Docela pěkné, do hloubky komponované záběry (let s Maxovou hlavou nad táborem, sledování tábora dalekohledy s gyrocaptainem) voní benzínem, písek vám z nich skřípe v zubech. Millerovi se podařilo vykouzlit několik opravdu dobrých momentů, zdejší automobilová honička patří k těm nejmonstróznějším z historie kinematografie - těžko zapomenout na bugatku vláčenou na řetěze tahačem. I první nájezd záporáků, jejž Max sleduje zdáli, nájezd bez zvuků, učí filmovosti. Detaily světa, různé drobnosti mají v sobě sympatické nápady, kupříkladu se tu bombarduje hady. +++++ Jakoby vlastně o nic jiného než kouzlo pouště, krve a ropy nešlo - jakoby mnoho nešlo o lidi. Jedni mají svůj sen o ráji, druzí tvoří peklo a Max mezi nimi postrádá motivaci jakoukoliv (možná navenek, možná doopravdy), což film dokonce reflektuje. Logika jednání postav není tak důležitá. +++++ Max druhý ovšem nerozumí svému světu. Nechápe, že ropa má smysl jen tam, kde je kam jet, s čím obchodovat. Nevnímá, že nájedznictví vzniká z nedostatku, z omezení zdrojů a nevidí, že ti, co pracují na ropném poli si ho přisvojili a nyní brání ostatním užít darů přírody. Pro liberály je to v pořádku - oni objevili a využili zdroje, tudíž jim patří. Ale to je jedno - Max pohádkaří o ochránci slabých, tvoří mýtus o hrdinovi, jenž zachránil kmen, mýtus o původu, smyslu i odkazu. Je vyprávěním malého pamětníka deformované jeho náhledem na svět. Dá se tím omluvit, že si film bere možnou hloubku a nahrazuje ji, domnívám se, spíše cítěnou a náhodnou reflexí divošství, než jeho obrazem promyšleným. Slabé ***. (21.10.2014)

Na rozdíl od prvního dílu se už režisér „obtěžoval“ i s tím, aby alespoň trochu načrtnul vizi postapokalyptického světa. Přesto se nejedná o nic světoborného a hrubý sestřih válečných scén z dokumentů je tou nejjednodušší cestou. Ani ve scénáři se rozhodně nedočkáme ničeho světoborného, takže hromada kupících se klišé nemusí být současnému divákovi po chuti a i těm tolerantnějším dá námahu skousnout přílišnou teatrálnost pronášených dialogů. To vše je naštěstí vyváženo naprosto unikátními akčními sekvenci, jejichž natočení je v dnešní době nemyslitelné, protože při některých kaskadérských číslech by hollywoodští pojišťováci vyletěli z kůže. Kameraman Dean Semler bravurně nasnímal rozlehlou pouštní pustinu a takové prachové trajektorie zůstávající za auty se z obrazovky doslova sypou i na samotného diváka. Mel Gibson v hlavní roli přitvrdil, soundtrack už není tak otravný a laciná béčkovost se posunula na šílený úlet (kostýmy tvůrci ukradli v sado-maso salonu!), který je však od první do poslední minuty bez hluchého místa a jeho sledování je svým způsobem trochu zvrhlá zábava. (21.05.2006)

Shodnu se tentokrát z většinou, že dvojka je nejpodařenější díl z celé trilogie, byť jenom o fous před rovněž výbornou jedničkou. Tady se jenom prostě v té ujetosti a absurdnosti zachází ještě o kousek dál. Jako celek je to takovej nesourodej úlet, ale to mi kdysi nevadilo a nevadí mi to ani dneska.90% (17.01.2015)

Punk pronikl i do tohoto dílu a je to dobře. Padouši zůstali stejně barbarští a ujetí a lační po krvi a naftě (něco jako postavy seriálu Dallas), jen Mel Gibson poněkud dozrál. Pořád v něm bublá vztek ze ztráty manželky a svého miminka, ale už se docela adaptoval. Nyní se uspokojuje dlouhými přojížďkami po širé australské krajině a pro litr nafty by zazpíval i klezmeru. A tak se stane, že se mu do cesty připletou dva svárlivé elementy. Zdroj nafty a "dallasští". Film pozbývá poetičtějších prostojů, které jsme zažili u prvního dílu a tím je daleko koukatelnější. Chápu, že je považován za nejlepší z celé série. (10.01.2012)