Halloween: H20

Po dlouhé době dostala slavná série docela kvalitní přírůstek. V Halloweenu H20 se sice nestane nic, aniž byste to předem nečekali a vše ubíhá v typicky "halloweenovských" kolejích, přesto film působí příjemným, trochu nostalgickým dojmem. Z počátku se film vleče, a chvíli trvá, než se Michaelův nůž poprvé zapíchne do vřeštící oběti, trpělivost však hor(or)y přenáší, a v tomto případě divákovi předloží skvěle vygradované finále, v němž Laurie (Jamie Lee Curtisová) "naposledy" stane tváří v tvář svému šílenému bratru. Její volání "Michaele!!!" se nese stichlými chodbami. Je to volání po odplatě, po pomstě za život, který strávila skrýváním se. Je to volání, které by měl vyslechnout každý, kdo má jen trochu rád hororovou klasiku. (a nemusí se jmenovat zrovna Michael) (15.05.2005)

Normální vyražďovačka se slušným napětím, s několikero originálním zabitím a s Jamie Lee Curtis, která tady sice nic moc nehraje, protože se to tady snad ani nedá, ale je to celkem příjemný zpestření po hororových vyvražďovačkách ve kterých hrajou jen neznámý herci, který pořád křičej a krvácej, ale to neznmená že tady neni krev, spíš naopak. Jediný co si mohli odpustit je ten debilní konec. Jinak se mi to líbilo, ale Jason to neni (13.05.2005)

Michael si chtěl nostalgicky zavzpomínat na starý dobrý časy ve společnosti svojí milovaný sestřičky, a divák tak může zavzpomínat s nima. Kultovní zabiják tu totiž vůbec nepřipomíná ten vraždící kombajn, co kosí všechno živý kolem sebe. Kdepak, zdejší Michael se opravdu podobá tomu z prvních dvou dílů: chytře a hlavně nenápadně si jde za svym cílem i přes to, aniž by musel zamordovat každýho, kdo mu stojí v cestě. Bodycount je tudíž slabší (pouze 5 obětí), ale v týhle části jde o něco úplně jinýho. Správně, mluvim o momentu, kdy Laurie Strodeová - do tý doby neustále vyděšená z každýho blížícího se Halloweenu - uzavírá celej školní areál a se sekerou v ruce si jde srovnat účty s bráškou, nadobro skoncovat se svojí noční můrou a zároveň důstojně uzavřít celou sérii. Dneska samozřejmě už všichni víme, že se tak bohužel nestalo a vzniklo to dementní Ressurection, ale HáDvacítku nám nikdo nevezme. Pro mě osobně tak všechno skončilo právě tady. P.S. Všimněte si, jak umře Adam Arkin (Lauřin rádoby nabíječ) - to je taky moc pěkná připomínka druhýho Halloweenu. (07.11.2017)

Druhý nejlepší díl série a celkově jeden z nejlepších Slasherů všech dob. Série si nemohla nadělit lepší dárek a tak 20 výročí se slaví stylově a úmyslně se zapomíná na minulé 4 ne zrovna kvalitní díly. Režie byla svěřena do rukou Steveu Minerovi, mimochodem režisér 2. a 3. Pátku 13th. Co by to bylo za oslavu narozenin, aby do hlavní role nebyla ukecána hlavní postava, takže na scénu se vrací Jamie Lee Curtis. Koncept dílu pracuje s dlouhým vyčkáváním. Michael sice hned na začátku vyřadí 3 kousky, aby si pak dával náležitě na čas a až teprve po 60 minutách dochází k sourozeneckému setkání. 75% (13.08.2007)

Aneb jak tehdy sedmnáctiletý Joseph Gordon-Levitt skončil s hokejovou bruslí v obličeji. Bledá tvář bez emocí je zpátky, hlubší smysl to nemá, prostě jen producenti chtěli vymlátit z diváků další prachy na vstupném. A zaobalili to tím, že máme dvacáté výročí. Bob a Harvey Weinsteinovi se vykašlali na všechny epizody po té druhé a do popředí vrátili Jamie Lee Curtis. Její Laurie Strode je ředitelkou na soukromé škole, kam chodí mimo jiné i její syn, změnila si jméno a na temnou minulost spojenou s bratrem Michaelem se snaží zapomenout. Marně. Michael Myers je pořád při chuti a svou práci pořád ovládá dokonale. Laurie se ovšem tentokrát nechce nechat zahnat do pozice oběti. Jenže kdesi ve státě Illinois někdo podřízl bývalou sestru doktora Loomise. Důvěrně známý hudební motiv může začít znít. Toho času vychvalovaný hošan Kevin Williamson, který bodoval s Vřískoty nebo Tajemstvím loňského léta, exhumoval sérii a přinesl pokračování číslo sedm. Dnes máme Halloweenů tuším deset a beztak to není číslo konečné. Tým kolem režiséra Steva Minera tehdy přinesl klasické hororové atributy, mnohé scény jsou kontaktnější, zlověstný Meyers typicky děsivý, ale zároveň i dokáže odhadnout jednání svých obětí, snad i rozdvojovat (holt je všude) se umí. Ač volí volnější rytmus zabíjení. Laurie vystupuje jako ostřílená hrdinka, nestepuje někde v koutě, až její povedený bráška udeří: čeká a je připravená. S hasičskou sekerou v ruce. Je to velmi krátké, funkční a uspokojující. (24.05.2016)