Gigi

Neverim vlastnim ocim, jak tento film mohl dostat devet Oscaru... Na muzikal sotva prumerne pisnicky (melodicky, texty byly dobre). Cele je to natoceno nejak zastarale (na rok 58) a hlavne strasne kycovite. Scenar pro romanticky muzikal neni spatny. Leslie Caron jsem videl ve druhem filmu a opet me nepresvedcila. Doporucuji jen pro fanousky zanru, pro zbytek dvouhodinova ztrata zivota:-)! (28.08.2013)

It's a bore! Not at all! Zbožňuji tento film. Zcela upřímně a zcela bez zábran. Ještě před jeho zakoupením jsem znala ústřední píseň Gigi nazpívanou úžasně Bingem Crosbym (ve filmu se objevuje v podání Louise Jourdana) zpaměti, profil filmu na ČSFD jsem si ale nezobrazovala, abych se při jeho sledování nenechávala příliš ovlivnit názory jiných. Gigi jsem si tak na místní databázi vyhledala až po zhlédnutí a nestačím se divit. Jen 71%? Bez přehánění jsem čekala klidně 80% i to, že nebudu první člověk píšící oslavný pětihvězdičkový komentář. Ale osud zjevně chtěl, abych byla první, kdo tu tento americký muzikál vychválí do nebes a já si tuto příležitost nenechám ujít. Ano, můžete si povzneseně stěžovat, že je to vlastně příliš ploché, ale který romantický film přímočarý není? Gigi není v základní lince o nic nápaditější než desítky jiných příběhů, obsahuje ale ten pověstný stupínek k nezapomenutelnosti v jeho obalení do zajímavých písní, vtipných dialogů a netradičních postav, především bezchybné a neopakovatelné postavě věčně nespokojeného Gastona, který právě kandiduje na mého nejoblíbenějšího romantického hrdinu vůbec. Jeho písně zaměřující se místo stokrát slyšených variací na spojení "Miluji tě," případně "Jsi úžasná" na to, jaká je vše nuda a jak jeho přítelkyně rozhodně nemyslí na něj, jsou dokonalé. Ano, dokonalé. Už dlouho jsem se u filmu takhle nebavila a snad ještě nikdy mi nepřišlo, že by měly filmové duety lepší využití než právě v Gigi. Tento film chci vidět ještě několikrát znovu! "I was refused, rejected, rebuffed and repudiated!" (18.10.2010)

Gigi je příběh o změně dívky v ženu. Maurice Chevalier k tomu zazpívá píseň "Dík, bož dík, za ta malá děvčátka , co rostou do krásy" a prochází se po slavném pařížském parku Elysejských polích. Gigi je příběh, ve kterém můžeme sledovat, jak je dívka vychovávána v kurtizánu. Jako při každá výchově i při této se to dítě docela obyčejně nudí. Gigi je příběh s dnes již neviditelným lehce moralistickým a erotickým nádechem. Gigi je Minelliho poctou Paříži, stejně jako mnohem slavnější Američan v Paříži. Gigi patří mezi mé nejoblíbenější filmy v rámci Minelliho tvorby, už jenom pro tu scénu u kašny, která vypadá jako reminiscence Američana v Paříži. Svým nasvícením a atmosférou je téměř totožná z jednou z částí oné legendární čtvrdhodinové taneční sekvence v jeho závěru. Zatímco v Američinovi je však už tahle scéna překomobinovaná (Tímhle směrem již dále vývoj nemohl jít), zde si divák užije mnohem více melancholické atmosféry, kterou chtěl Minelli zřejmě dosáhnout. Gigi je na muzikál film s nezvykle intimních příběhem jen několika málo postav. Gigi ani není vlastně pravý muzikál a pro to má na muzikál právě třeba ve srovnání s Američanem v Paříži nezvykle zajimavý a propracovaný děj, což je dáno tím, že vychází z ve své době poměrně slavné literární předlohy. (11.04.2004)

Tak jsem si odškrtl další oblíbený muzikál Woodyho Allena. Řemeslně dokonale odvedená technicolorová únikovka o tom, kterak nevinné děvče díky své bezprostřednosti osudu kurtizány uniklo a pohledného milionáře za muže ulovilo. Hudební stránka formálně naprosto v pořádku, jen jaksi chybí aspoň jediný chytlavější nápěv (snad The Parisians by se dali s přimhouřením oka uznat); zábavně zveršováno, roztomilé francouzské akcenty, Gigi samozřejmě neodolatelná. Netvrdím, že jsem se tu a tam nedojal, ale na to, abyste si dneska takový film opravdu vychutnali i s příšerným slintajícím pedofilním dědkem v šarmantním podání Maurice Chevaliera, musíte žít tak trochu v jiném světě; pro nás ostatní pěje Louis Jourdan refrén It's a bore! (21.11.2013)

Myslím, že je příznačné pro dějiny i současnost cen Americké filmové akademie, že zrovna tento film, produkovaný legendárním Arthurem Freedem, dostal ve své době 9 Oscarů - přičemž si dnes málokdo vzpomene, že vůbec existoval. Na co také vzpomínat? Zápletka z pařížské high society počátku 20. století je totálně banální (má si chudé děvče Gigi vzít multimilionáře, nebo ne?), písničky mají sice důvtipné texty á la My Fair Lady (s níž by se dalo najít více pojících bodů), ale není zde ani jedna skutečně chytlavá melodie. Skvělá je seladonská postava i v pozdním věku charismatického Maurice Chevaliera a zdařilé jsou secesní kostýmy a výprava - ale v zásadě tento film vskutku ničím moc nezaujme. (10.10.2007)