Bez vědomí

Jsem zklamán. Za každou cenu snaha překvapit dějovými zvraty. Už jsem neměl ani chuť se dívat do konce čtvrtého dílu, ale ještě jsem to přeci dokoukal. Vadí mi především to poraženectví a bezvýchodnost. Mělo se to jmenovat Beznaděj. My Češi si svůj mnichovský komplex umíme nejen hýčkat, ale i rozvíjet. Za herecké výkony pěkných 55%. (13.01.2021)

Masivní reklamní kampaň neláká na podřadné zboží. Bez vědomí je ambiciózní a nákladný projekt, který za sebou s přehledem a nebojím se říct, s hrozivým odstupem, nechává drtivou většinu domácí televizní tvorby. Produkce HBO se podle očekávání vytáhla a pozdní 80. léta díky ní ožívají až neskutečně přesvědčivě. Výběr lokací, výtvarná stránka i hudba spoluvytváří atmosféru deprese, zašlosti a úpadku systému i společnosti. Casting vyšel na jedničku, herecké partě se dá těžko cokoliv vytknout a z množství dobrých hereckých výkonů si dovolím vyzvednout Táňu Pauhofovou v hlavní roli, Lenku Vlasákovou jako její životem utahanou sestru a Honzu Vlasáka v roli manipulativního estébáckého veterána. Určité slabiny vidím ve scénáři, thrillerová výprava Marie do prostoru sovětské vojenské základny, kdy se - jaká náhoda - stane svědkem likvidace slabého článku sovětského spiknutí, patří do kvalitativně jiné části televizní tvorby. Seriál zjevně přeceňuje možnosti sovětské tajné služby na podzim 89 a metody popisované scénářem byly typické pro 50. léta. Koncem sovětské éry by únosy, vraždy a mučení působily jako pohyb slona ve skladu plném porcelánu. Ale což, nejde o nic víc než žánrovou fikci, navíc určenou mezinárodnímu publiku. Celkový dojem: 80 %. (25.11.2019)

Po zrovna ne šťastně strávených šesti hodinách jsem se konečně prokousal do toužebného finále. Řeknu to upřímně, tento seriál mě vůbec neoslovil, a těch důvodů je asi více. Z herectví mám smíšené pocity, dramatické zoomy na konci obrazu mi lezly na nervy a občas jsem měl problém s předvídatelností. Scénář je jedna velká otázka, občas jsme sledovali vyloženě kravinu, a pojmout seriál tak, že Táňa Pauhofová se rozhodne pátrat a hledat pravdu sama, mi připadalo trochu trapné, její postava mě navíc asi nejméně zajímala. Na scénáři ale cením to, že celkový výčet postav je poměrně zajímavý a každá z nich se nějakým způsobem rozehraje, a co je důležité, postupně i dohraje. Navíc jsou všechny tak trochu propojeny. S předchozím Zachariášovým počinem Pustina je to nesrovnatelné, a co se týče dobovky z 80's, rozhodně bych spíše doporučil několik let starý Svět pod hlavou, a konec konců i nedávný, ale už teď zapomenutý pokus Jana Hřebejka o celkem věrné vyobrazení zmatku začátku 90. let, a sice minisérii s názvem Rédl. (26.11.2019)

Výborné, po všech stránkách - kamera, scénář, herci, režie, scéna. A tak skličující, že jste okamžitě vděční, že vy nic takového prožívat nemusíte. Nebo že o tom radši ani nevíte. Nedalo mi to a hledala jsem si, kdo je Ondřej Gabriel - myslela jsem si, že je to jen někoho přezdívka. Ale překvapivě je to úplný zelenáček. Proto mi vážně připadá neuvěřitelné, že se mu hned napoprvé povedl takový vyzrálý scénáristický megazásek, k němuž se drtivá většina jeho kolegů za celý život ani nepřiblíží - moje gratulace směřuje tedy hlavně k němu. (01.12.2019)

„ONI JSOU SCHOPNÍ VŠEHO. SVINĚ!...“ /// Strasti a slasti disidentský dcery (rodiny). Komunisti u moci (- to pro ty blbý…) a takhle to prej tenkrát bylo. Hele věřím. I díky tomu castingu. Prolínají se roky 1977 a 1989 (ještě furt tam visí Husák…)... přichází parádní dramatickej zlom a z disidentskýho dramatu tady máme (disidentskou) krimi a pak zase socialistický drama – čímž nemyslím strkanice ve frontě na banány. Občas to překvapí zlomem ve vyprávění, nebo odhalením. Vypovídá hodně o tý době a to člověk nemusel bejt ani špión. Sice mě trochu irituje, jak paní Skálová neuvěřitelně hrdinsky napodobuje uprchlíka Forda a zjišťuje skandální věci. STB, KGB, CI5… zahraniční rozvědky si z nás tady prej dělali prdel, takže hodnocení ovlivní, jak vám to všechno bude připadat uvěřitelný. Sám mám občas problémy… ale příběhu to nevadí a přestože se někdy pohybuje po tenkým ledě, vychází z toho na konci hodně dobře. Navíc žasnu nad hereckou variabilitou Hofmanna. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád si poslechnu legendu o neznámém chlapci. 2.) Po revoluci jsem měl na výběr. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (22.12.2019)