Bez vědomí

Bizarní podívaná. Jeden by málem podlehl dojmu, že takhle to nějak bylo, jenže celá ta atraktivní špionážní hra má háček – je příliš překombinovaná a tím i stěží uvěřitelná. Samozřejmě, že vyšetřovací metody StB, KGB i MI6 byly v mnoha ohledech shodné, nicméně ledacos je už přitažené za vlasy, což ostatně přiznávají i odborníci. Ivan Zachariáš si dal ovšem záležet na vizuálně propracovaných detailech i na výběru hereckých představitelů, z nichž zejména Táňa Pauhofová, Martin Myšička, Jan Vlasák a David Nykl vyvolávají nemalou odezvu; možná proto je Bez vědomí záležitost, která diváka nenudí, ale napíná a nutí jej přemýšlet. Co na tom, že je to jen fikce. (19.02.2020)

Říká se, že ďábel je ukrytý v detailu, ale tady by jste ho hledali jen těžko. Vedle ošuntělých lokací, kterých je Praha bohužel i bohudík plná, si Zachariáš dal práci s takovými titěrnostmi, jako je lampa pouličního osvětlení nebo květináč. Polistopadové generaci to možná tolik neřekne, ale pamětníci to jistě ocení. Dobovou atmosféru pak podtrhuje fízlující kamera, která je pro námět jako dělaná. O samotném ději se příliš rozepisovat nebudu, protože bez spoilerů by to šlo těžko, nicméně jedná se o výtečně promyšlenou špiónštinu, která se může směle rovnat kdejaké zahraniční produkci a jako přidanou hodnotu vidím reflexi dnešní doby. Výhradu mám vlastně jen jedinou a to Táňu Pauhofovou. Tedy ne že by zahrála špatně. Stejně jako všichni ostatní byla výborná, ale její postava toho nesla na hrbu příliš, což občas působilo krkolomně. O to je větší škoda, že režie víc nevyužila Martina Hoffmana, který se přímo nabízel. Ale ani to mi celkově výborný dojem nezkazilo a jsem zvědav, s čím se Zachariáš vytasí příště. 85% (29.11.2019)

Vynikající dílo o době na přelomu dvou našich významných dějinných období. Některé otázky sice zůstaly nezodpovězeny, ovšem síla příběhu a způsob zpracování tématu je vynahradily. Sice jsem úplně neuvěřil všem konsekvencím, na druhou stranu některé konstrukce byly tak fantastické, až byly i uvěřitelné. Ani mi nechyběla výraznější herecká hvězda. (18.01.2020)

"Vy máte pořád byt po tatínkovi, že jo? Velkej. Teda zbytečně velkej. Možná bych Vám měl zařídit něco menšího." Mám slabost pro "hodný" estébáky, který vyhrožujou tak, že to ani jako vyhrožování nevypadá. V tomto případě jsem však hodně překvapenej z toho, že HBO tentokrát vynechala Sametovou pohádku pro později narozený a ukázala syrovou skutečnost, jak si tady tajný služby připravovaly převzetí moci po pádu socialismu. O svobodu lidí tu nešlo nikomu. Tady šlo jen o moc, vliv a prachy. Jelikož jsem mírně nechápavej, tak mi to jako tehdejšímu studentovi došlo až při generální stávce dne 27. 11. 1989. Ale zpět k seriálu. Ten neukazuje skutečnej příběh, ale skutečný principy. A z těch mrazí. Přestože je znám, tak mě to vcuclo a celejch šest dílů jsem se těšil na to, co bude dál. Nejvíc mě dostali ti dva týpci z Tuzexu, který do tý zpravodajský hry hodili tak nečekaný vidle, že tohle nedokázal vyhodnotit prostě nikdo. Je však třeba si uvědomit, že stejně jako policajti v honbě za čárkama spolupracujou s gaunerama, tak tajný služby kujou pikle s jinejma tajnema kolegama. A je jim jedno, jestli jsou přátelský nebo nepřátelský. Tady jde jen o výsledek. Nikoli o člověka. Lidí je totiž jako sraček. (01.03.2022)

Pěti hvězdám tomu zabránil zbytečně překombinovaný děj, některé neuzavřené dějové linie (například ta se sexetářkou), ale jinak je seriál božským návratem do doby, kdy se měnily režimy - teda měnily - silné slovo - spíše se předávaly, a za nitky tahaly (a možná i stále tahají) jiní, mocnější, silnější, schováni pod rouškou tmy a dezinformačních webů. Skvělé herecké výkony, skvělá depresivní kamera i hudba. Velké spoko. 80% (24.11.2019)