Legenda jménem T-34

Pokud by se mělo jednat o parodii typu Žhavé výstřely, tak dobrý. Obývám se však, že zde měl soudruh režisér jiný cíl. Vytvořil tak nesmyslné propagandistické dílko s přitroublou zápletkou, hloupými efekty a neustále se zpomalujícími záběry (Rusové ani jinak točit neumí). Na pobavení dobrý, ale nevím co na to říkají tisíce tankistů, kteří v T-34 obětovali své životy. Jestli by je tato taškařice potěšila. (23.12.2021)

Ayer predviedol vo Fury Shermany a hrdí Rusi zas svoje mašiny T-34. Mám rád tankové bitky a filmy a keď nerátam lacné filmy s mizernými efektami, moc ich nieje. T-34 ma celkom prekvapila hlavne v rámci efektov, pretože to bolo natočene skutočne pekne, veľmi dobre sa na to pozeralo, v akciách nezmámim hercov nebol problém fandiť, potešila aj výprava a obzvlášť (moje obľúbené) nemecké Panthery. Jasné, že aj tu sa nájde kopec blbostí, aby boli Rusi za hrdinov a rozprášili hordy náckov jedným tankom. No ako som hovoril, veľmi pekne sa na to pozerá, nenudí to a to mi stačilo k dobrému zážitku. 80% - 4* (24.02.2020)

Za kouřovou clonou hustou tak, že by se dala krájet, a možná ještě dál, je v tanku načálnik. Nejprve vodka zažbluňká, potom diesel zakuňká, pod pásem hrkne, posádka krkne, a teprve pak se v průlezu objeví Rusosníček.... Chvíli po vstupu páteřních vojsk evropské části dnešního NATO, kdesi ve Zmrzlé Prdeli, zahřívané jen krví dezorientovaných rudoarmějců, šlo z úzkých do ještě tenčích. Bylo třeba krýt ústup rodících matek, jednonohých batolat a štábních důstojníků s hemeroidickými výhřezy. Naštěstí dorazil poručík Ivuškin, malaďéc, který z pozůstatku vojclů sestavil posádku, co by si zástupce stroje Rudý namazala na komisárek. I se Šarikem. Po kratším motivačním proslovu vidí všichni ti, co ještě nebyli demobilizování do hrobu, že Ivuškin je lahodný na duchu i po těle, vznikl zkřížením Timura s Pavlíkem Morozovů, v každém očku mu jasná hvězda svítí a aby byl plně užitečný, v prdeli permanentně ohřívá láhev s mlékem pro případného okoldoucího podvyživeného kojence. Jsou tedy strženi jeho nadšením a s písní na rtech kráčí zdechnout v pancéřované rakvi. Samotné bojové lapálie pak jsou velice zdařile natočeny a míjející se granáty si ve zpomalených záběrech třesou ručičkami, přejíc si orgastické odbachnutí. Triková stránka filmu všeobecně stojí za zhlédnutí. I onen úvod, co jsem tak obšírně a pravdivě popsal, samozřejmě. Samozřejmě, že pravdivě! Později se však děj poněkud vymyká z reality a od okamžiku, kdy (spoiler) je muklům předán pohyblivý cíl i s municí, vykloubí se úplně. Pak už si prostě ruský člověk popustil uzdičku, leckdy i fantazii, a jede si scífko jako vyšité. Ovšem stále ještě efektně natočené. No nic, to už si dokoukejte sami, jen bych ještě rád upozornil na roli Irči Strašnobaumky. V Priťaženje (za vlasy) se snažila rozcabit ufonovi, zde se na první pohled zamokřila z olysalého, seřezaného, omrzlého, zavšiveného, podvyživeného, roky nemytého a zjevně retardovaného vězně. Komu dá příště? Návrhy posílejte na ministerstvo kultury Ruské federace: http://www.mkmk.ru, případně Nejedlému. On jim to vyřídí. (26.03.2019)

Reklama na ruské tanky. Nové Železné srdce se nekoná. Fandové sice ocení slow-motion letících protipancéřových střel, jak se provrtávají trupy tanků. Všude vše efektivně vybuchuje, občas pěšácká přestřelka. Jen by to vlastenectví nemuselo být tak okaté, až Bayovsky přehnané. Jeden tank se bez větších problému "prostřílí" německou pevností a dějově mimo jiné ukazuje především souboj ruského a německého tanku, vedeného parťákem Simira Gerkhana. Potěšily známé místa z natáčení. (05.03.2021)

Solidní válečný snímek, v němž vyjma nádherné vojenské techniky a několika velkolepých soubojů stojí za zmínku i zázračná ruská fyzika ohýbající prostor. T-34 mi většinu stopáže přišel jako laciná variace na snímek "Fury", s nímž má dílo režiséra Alexeje Sidorova společných několik opěrných bodů. Ve finále Vás tedy zamrzí jen delší stopáž, která nabídne několik hluchých míst, děravý scénář a mizerné CGI, které je občas vážně k smíchu a působí vážně lacině. Avšak až na tyto detaily se v rámci možností a přimhouřeného oka jedná o oddechovou válečnou podívanou, při níž budou fanoušci Druhé světové války, potažmo tanků a tankových soubojů jásat nadšením. Na samotný závěr musím ocenit fakt, že němečtí vojáci skutečně mluví německy. To je věc, která se v moderních válečných snímcích stává velmi ojedinělou. Dobrá práce! (13.02.2019)