Sunderland 'Til I Die
VOD (1)
Série(3) / Epizody(17)
Obsahy(2)
Tenhle dokumentární seriál sleduje anglický fotbalový klub Sunderland během sezóny 2017–18, který se snaží po sestupu vyhoupnout zpátky do Premier League. (Netflix)
Recenze (86)
Skvělej fotbalově-sociální dokument. Protiklad nablýskaného světa fotbalu - parádní stadion, rodinná atmosféra, hráči, z nichž někteří ani zdaleka nehrají dle svých možností, a prostředí kdysi bohatého města, jehož obyvatelé mnoho možností nemají. A tak svůj život zaplnili fotbalem. Naplno. Napořád. ()
Máme to dokument s nejvíc idiotským českým překladem. (název) To je ale jediná kaňka. Přiznám se že PL mě nikdy moc nebavila. Klub jako Sunderland mě nikdy nezajímal. I přesto jsem všemi osmi díly první série proplul parádně. Vidět jak v reálu, v rámci možností, probíhá sezóna profi klubu, jak vypadá přestupové okno chudého a nezajímavého klubu, jak vypadají jednání s hráči, propuštění a najmutí nového manažera je naprostá pecka. A pro fotbalového fandu asi i povinnost. Když se k tomu přidají pohledy nejobyčejnějších fanoušků, jejich pocity marnosti, ale i nadějí a hlavně neustálé oddanosti... Není co dodat. V rámci formátu, 100 procent. --- Druhá sezóna je natáčena s pohledu majitele a jeho pravé ruky. Je to hodně osvěžující a vy vidíte jak se nemocný klub uzdravuje. Nic ale nejde hned a i chlapíci ve vedení poznávají, že čas i fanoušci umí být nekompromisní. Klub každopádně dostávají do finanční stability což je prostě v nižších soutěžích stěžejní. Kór u který chce nahoru. 95 procent za druhou řadu. ()
Doporučení na tenhle seriál mi dal Netflix, protože jsem dokoukal The Last Dance o Michaelovi Jordanovi a Bulls. Problém je, že s výpovědní hodnotou a se scenáristickou úrovní zmíněného seriálu nemá Sunderland nic společného, nesahá mu dle mého názoru ani po paty. Dalo by se mi vytknout: Proč tomu dáváš odpad, když tě to evidentně nezaujalo? Protože umění a sport jsou dvě vrchnější části Maslovho trojuhelníku, kdy člověka opravdu zajímá jenom kvalita kůli zážitku, a odpad z důvodu pobavení. Veškerý průměr v umění a ve sportu je nudný, všedný, a nemá potenciál být všeobecně zajímavým. Ovšem sport i umění průměr potřebuje, protože bez něj by nebylo možné určit, co je vrchol, a co je spodina oboru. To ale ještě neznamená, že by se o tom měl natočit dvousezónní seriál... Ps: Nikomu ale neberu, že se namísto Premiere League nebo La Liga bude koukat na roztáhlý seriál o Sunderland :) ()
A lot of money to watch that shower of shite! No effort, no class, no fucking idea! Absolutní protiklad veškerých "feel good" počinů a neoficiální sequel ke čtvrt století starému Premier Passions mapující sezónu právě Black Cats. Sociálně-sportovní depkoidní sonda do duše tradičního fotbalového klubu na ústupu ze slávy jdoucí ruku v ruce s poklesem životní úrovně a jistot kdysi prosperujícího dělnického města. Hádal bych, že si tvůrci na počátku projektu vysnili pohádkový závěr s návratem do Premier League a nadějí pro město, kde jedinou radost dává fotbal. Místo toho narazili na zlatou dokumentaristickou žílu (která utáhne pěkných pár sezón) v podobě klubu, nad kterým zanevřel majitel, rozčarování (přesto věrní) fanoušci si skrze něj vybíjejí komplexy dané, mimo jiné, vysokou nezaměstnaností, všeobjímající apatie vládne všem(u), námezdním hráčům je jeho osud u zadnice, hlavně aby se co nejdříve z toho pekla vyvázali a... A vůbec vše jde od desíti k pěti. Či jako v tomto případě od nuly k mínus pěti. Kontrast úvodní epizody plné naděje a plánů s tím, jak se vše rozpadá pod rukama, kdy všem je jasné k čemu to směřuje a nikdo s tím není schopen přes veškerou snahu nic udělat, to je fascinující na úrovni toho, kdy míjíte odklízení ošklivé dopravní nehody. Víte že byste neměli koukat, ale stejně vám to nedá. Vhled do zákulisí (ne)fungujícího profesionálního klubu tu samozřejmě hraje prim a pokud máte slabost pro fotbal (zvláště ten echt tradiční ostrovní), tak jde o povinnost. Ovšem i pokud vám je sport ukradený, a chcete "pouze" vědět, proč v Británii právě takováto dělnická města volila pro Brexit (přímo se to tu neřeší, ale odpovídá to na tu otázku lépe než co jiného), tak není lepší volby. Každopádně po zhlédnutí bych se vsadil, že se celosvětově zvýšil počet hráčů, kteří si ve Football Manageru zvolí právě Sunderland AFC. Aktuálně totiž není v Evropě větší fotbalové výzvy. Ve druhé "Why is it never us celebrating? Why is it never us?" řadě se odkopává na čtvrtou kolej hráčská kabina, hráči samotní, trenéři, příprava na zápasy a do značné míry i zápasy samotné. Plně se to soustředí na jediné; nové majitele, kteří sami krůček po krůčku původně čistě investici mění z rozumného uvažování ve vášeň "dycky Sunderland", co není nutně ku prospěchu věci. Ovšem přinášejí vizi, dostatek financí na zabránění bankrotu, ne však tolik "aby to zároveň finančně dávalo smysl" a nedůsledný krizový management (jeden ho praktikuje, druhý vášní podkopává) v organizaci kde nic, ale jakože opravdu lautr nic, nefunguje. Od financí, rozčarovaných fanoušků, zázemí, rozhárané hráčské kabiny, nedůvěry v klub, otrávených i otravných zaměstnanců, kterých je na tým s takovým jménem a v takové situaci příliš, to že v jejich situaci musí odehrát bezmála sedm desítek utkání, no prostě nic. Díky čemuž to je soustředěnější a ještě o pomyslný chlup lepší než minule, především právě díky duu Donald/Methven. Chybí jen úvahy nad pocity (a případným prodejem) těch posledních dvou či tří hráčů, kteří schopnostmi, jménem i cenou do Sunderlandu/třetí ligy nepatří. | S1: 5/5 | S2: 5/5 | S2: 3/5 | () (méně) (více)
Ne, není to taková pecka, jakou z toho všichni dělají a to především proto, že tu chybí spousta věcí ze zákulisí. Divák tak nezískává ucelený obraz. Na druhou stranu to bych filmařům tolik nevyčítal, protože jejich přístup byl téměř jistě omezený a ani všichni aktéři z řad hráčů a managementu na kameru neřekli všechno na plnou hubu. Nicméně tyto nedostatky vyvažuje fakt, že seriál je natočený s láskou k fotbalu a hlavně s láskou ke klubu. Díky tomu seriál dokáže vtáhnout a každý, kdo má mozek vymalovaný v klubových barvách, se tu dokáže se sunderlandskými fanoušky identifikovat a prožívat jejich slasti a hlavně, bohužel, strasti. Když se jedna z fanynek se slzami na krajíčku ptá "Proč nikdy neslavíme my? Proč to nikdy nejsme my?" bylo mi do breku spolu s ní. Co mi ale přijde úžasné je skutečnost, že i když klub ve dvou sezonách dvakrát sestoupil a místo trápení Chelsea a United nestačí ani na Fleetwood, tak na něj chodí přes 30 000 lidí, kteří jsou věrní až za hrob a jejich podpora nepolevuje. Co by za to dala naše prvoligová mužstva. No nic. Jdu si objednat šálu a dres Sunderlandu. 90% ()
Galerie (44)
Photo © Netflix
Zajímavosti (1)
- Mnoho fanoušků a zaměstnanců opakovaně hovoří o návratu klubu do „Premiership“. Nejvyšší anglická fotbalová soutěž se ale již v sezóně 2007/2008 přejmenovala z „Premiership“ na „Premier League“. (JemHadar)
Reklama