Kvílení vlkodlaků III

Howling 3 je od stejného režisera jako dvojka této série. A opět je to kuriozita jako hrom. Tentokrát tu máme seriozní příběh. Cha seriozní. Je totiž dokázána skutečná existence vlkodlaků a lidstvo vede spory zda mají likantropové právo na život mezi námi obyčejnýmy smrtelníky. Ano budou následovat diskuse hlav pomazaných a etudy ze života hodných spořádaných vlkodlaků. Zní to hrozně, že? A taky to hrozné je. Něco ve stylu brakových pokračování Planety opic. Jenže pak tu jsou určité světlé body. Jednoznačně velice zajímavé masky vlkodlaků a velmi nápadité jejich útoky na lidi. Já určitě jen tak lehce nezapomenu na uškvařenou, mumifikovanou mršinu jednoho z likantropů, která najednou obživne a s chutí jde na věc. A pak aby to nebylo málo se režisér k socialnímu dramatu a hororu rozhodl žádat ještě komedii a parodii. Scény kdy se z jedné vlkodlačice stává herečka a ona dokonce dostává Oscara jsou taky nářezové. Nemluvě o linii vyprávění popisující výchovu mládátka vlkodlaka ve vaku své matky. No sečteno podtrženo Howling 3 je slušná kuriozita, stejně jako druhý díl série, a povinnost pro fanoušky hororů (25.01.2007)

První díl této série patří mezi opravdu skvělé filmy, ale od té doby jde však kvalita dalších pokračování do háje a blíží se k odpadním vodám. Po katastrofálním druhém díle přišel na řadu další propadák. Není se moc ani čemu divit, když do režisérského křesla znovu usedl Philippe Mora. Tento režisér si udělal z vlkodlačí tématiky dobrý den. Oba jeho díly jsou k smíchu a patří k nejhorším z celé dlouhé série. Tentokrát se rozhodl trochu okořenit děj a nespokojil se jen s obyčejnými vlkodlaky. Děj zasadil do Austrálie a přimixoval trochu jejich kultury a živočišné formy. Dal tak šanci vzniknout novému druhu lykantropů-vačnatců. Co se týká speciálních efektů, tak to byla hrůza a děs. Masky i samotné speciální efekty až na pár výjimek jsou ostudou protinožců. Když ve filmu došlo na samotnou proměnu, tak v počáteční fázi to ještě ušlo, ale finální podoba srazila diváky do kolen. S vlkodlačí podobou ze starých filmů to nemělo vůbec nic společného. Když přišla na řadu scénka zrození potomka vlkodlačí dívky a člověka, tak jsem jen nevěřícně zíral na obrazovku. Nedá se to pořádně slovy popsat, ale jednotlivé stupně evolučního vývoje tohoto tvora jsou k nevíře. (05.05.2010)

Ďalší tvrdý úder Howlingu ako potenciálnej solídnej hororovej sérii... Po nepodarenej dvojke, ktorá bola situovaná do legendárnej rumunskej Transylvánie sa dej tentokrát presúva do ďalekej Austrálie, ktorá je domovom podivného druhu vakovlkodlakov. Philippe Mora sa pokúsil o radikálnu zmenu scenára, vďaka ktorej chcel vlkodlačiemu príbehu dodať akýsi náznak racionálneho základu. Príliš sa mu to ale nepodarilo, jeho vakovlkodlaci sú všetko možné (komický, nechutný), len nie strašidelný... (13.06.2011)

Nemám etický problém označiť to za jeden zo 101 najhorších hororov, aké som v živote videl. Je to úplné dno. Od masiek cez hercov po réžiu a scenár. Scenár je preplnený šialenosťami. Napr. vlkožena utečie od vlkospoločenstva tak, že sa vlkomužovi vytrhne z náručia a začne bežať rýchlosťou dve metre za desať sekúnd. Namiesto toho, aby ju proste ježišikristenanebi chytil, kričí na ňu, aby stála. Ona ale prekvapivo utečie a rafinovane sa pred svorkou ukryje tak, že sa pokúsi stať hereckou hviezdu v (!!!) a oni ju následne idú hľadať do Sydney v prezlečení za mníšky. (26.01.2017)

"Koupím ti sony walkmana, pokud se budeš chovat slušně." Dvojka Howling, natáčená v Československu, byla docela bizarní úlet, ale poté, co se Philippe Mora se svými vlkodlaky přesunul do Austrálie, otočil prudce kormidlem a z trojky udělal lehce mentorskou agitační dobrodružnou paranormální romanci s příměsí exotiky, okořeněnou špetkou humoru. Velmi potěšujícícm faktem je zapojení australských reálií i mytologie, včetně vakovlka. Odklon od klasických vlkodlaků k v podstatě paranormálkně mezidruhovému křížení nevnímám nijkak negativně, naopak, přišlo mi to vcelku originální a zajímavé. Kapitolou samou o sobě jsou masky, které jsou svým způsobem směšné, ale stejně tak úžasné. Pro našince je film zajímavý hlavně obsazením emigrantky Dáši Bláhové do jedné z výrazných rolí, které se zhostila poměrně sympaticky. V osmdesátých letech vzniklo hodně levných podivností, tohle patří k těm zajímavějším a vydařenějším, dneska by si tohle troufl už málokdo. Je sympatické, že byť nijak zvlášť převratné, první tři díly série si tu laťku zájmu a kvality drží ve stejné lajně. (23.02.2015)