Kvílení vlkodlaků III

"Koupím ti sony walkmana, pokud se budeš chovat slušně." Dvojka Howling, natáčená v Československu, byla docela bizarní úlet, ale poté, co se Philippe Mora se svými vlkodlaky přesunul do Austrálie, otočil prudce kormidlem a z trojky udělal lehce mentorskou agitační dobrodružnou paranormální romanci s příměsí exotiky, okořeněnou špetkou humoru. Velmi potěšujícícm faktem je zapojení australských reálií i mytologie, včetně vakovlka. Odklon od klasických vlkodlaků k v podstatě paranormálkně mezidruhovému křížení nevnímám nijkak negativně, naopak, přišlo mi to vcelku originální a zajímavé. Kapitolou samou o sobě jsou masky, které jsou svým způsobem směšné, ale stejně tak úžasné. Pro našince je film zajímavý hlavně obsazením emigrantky Dáši Bláhové do jedné z výrazných rolí, které se zhostila poměrně sympaticky. V osmdesátých letech vzniklo hodně levných podivností, tohle patří k těm zajímavějším a vydařenějším, dneska by si tohle troufl už málokdo. Je sympatické, že byť nijak zvlášť převratné, první tři díly série si tu laťku zájmu a kvality drží ve stejné lajně. (23.02.2015)

Spoiler! Tentokrát žádná pohádka o vlkodlacích. Tady jde o skutečný živočišný druh vačnatých savců žijících v Austrálii a Sovětském svazu. Do Sydney přijede z buše samička a zamiluje se do člověka a stane se herečkou. Tři „vlkodlačí“ jeptišky jí ovšem najdou a přivedou zpět do tlupy. Pak se jí narodí vlčí dítě, které nosí v kapse na břiše. Pak na ně zaútočí vojáci a ona s manželem a synkem uprchne. A za několik let jsou vlkodlaci uznáni jako regulérní živočišný druh, takže se již nemusejí skrývat. No a nakonec dostane Oscara za nejlepší herečku. To vám je taková ujetá podivnost, že jsem málem dal i 3hvězdičky, ale jen málem. A Dáša Bláhová jako ruská vlkodlačice. No, docela mě to bavilo. (03.05.2006)

A tak on to vážný film prostě není. Nebere se příliš vážně a možná by chtěl i pobavit. Jenže se mu to daří tak na půl a baví spíše tím, že se jedná o strašný brak. Na druhou stranu trikově je snímek naprosto parádní a v tomhle směru jsem si ho hodně užil. Série ukazuje, že od každého filmu můžeme očekávat cokoli. A v tom je vlastně největší krása – alespoň prozatím – série „Kvílení vlkodlaků“. (09.02.2016)

Voják ve stanu sleduje s narůstajícím strachem na stanovém plátně siluetu vlkodlaka promenujícího se táborem. Natáhne se pro bazuku a v momentě kdy vlkodlak vtrhne do stanu, mu vystřelí rovnou do tlamy a následná exploze je oba roztrhá... Tahle scéna mě nepokrytě nadchla a za ni dávám tu jednu hvězdičku, zbytek filmu, který se mimo internet honosí podtitulem Marsupials (Vačnatci), je ale odpadní. Moje první a poslední setkání se sérií HOWLING. (14.12.2006)

Howling 3 je od stejného režisera jako dvojka této série. A opět je to kuriozita jako hrom. Tentokrát tu máme seriozní příběh. Cha seriozní. Je totiž dokázána skutečná existence vlkodlaků a lidstvo vede spory zda mají likantropové právo na život mezi námi obyčejnýmy smrtelníky. Ano budou následovat diskuse hlav pomazaných a etudy ze života hodných spořádaných vlkodlaků. Zní to hrozně, že? A taky to hrozné je. Něco ve stylu brakových pokračování Planety opic. Jenže pak tu jsou určité světlé body. Jednoznačně velice zajímavé masky vlkodlaků a velmi nápadité jejich útoky na lidi. Já určitě jen tak lehce nezapomenu na uškvařenou, mumifikovanou mršinu jednoho z likantropů, která najednou obživne a s chutí jde na věc. A pak aby to nebylo málo se režisér k socialnímu dramatu a hororu rozhodl žádat ještě komedii a parodii. Scény kdy se z jedné vlkodlačice stává herečka a ona dokonce dostává Oscara jsou taky nářezové. Nemluvě o linii vyprávění popisující výchovu mládátka vlkodlaka ve vaku své matky. No sečteno podtrženo Howling 3 je slušná kuriozita, stejně jako druhý díl série, a povinnost pro fanoušky hororů (25.01.2007)