VOD (1)
Série(2) / Epizody(15)
Obsahy(1)
Nadia (Natasha Lyonne) slaví 36. narozeniny. Běžná oslava v newyorském bytě jejích kamarádek se však promění v její noční můru, když ji ještě ten večer srazí taxík. Místo smrti se však vrátí do koupelny onoho uměleckého bytu na onu oslavu. Po jejích několika dalších náhlých úmrtích a i návratech do oné koupelny zjišťuje, že tu něco nehraje. Ale co? (hansel97)
(více)Videa (3)
Recenze (57)
Teda, tá pesnička čo sa opakovala s každou smrťou hlavnej hrdinky mi po čase začala liezť pekne na nervy. Ešte teraz ju mám v hlave a nie a nie ju dostať von. Čo sa týka obsahovej stránky, mám veľmi rád tento námet - zacyklenie v časovej slučke, no v tomto prípade ma dejová linka moc neoslovila. Začiatok ešte ušiel, ale potom sa to začalo roztekať všetkými možnými smermi, ktoré ma nijak zvlášť nezaujali. A veľa vecí tu nebolo dovysvetlených, napr. to "mladšie ja," jeho význam mi akosi unikol, prišlo mi zbytočné. Samotná hlavná hrdinka mi tiež liezla poriadne na nervy - herečka výborná, no z jej postavy sa mi chcelo každú chvíľu grcať. Absolútne nechápem ako tento miniseriál mohol byť podľa jednej stránky zaradený medzi štyri najlepšie seriály tohto roku. A potom verte všelijakým rebríčkom typu "must see before die" a podobne. Veľmi slabý priemer, iba vďaka môjmu obľúbenému námetu. 50/100 ()
1. série Russian Doll je další z řady seriálů, které na nás v poslední době chrlí neúnavný kolos jménem Netflix. Některé mají větší reklamu a některé menší a tenhle podle mě mohl dostat i silnější podporu, protože patří k těm zajímavějším. Trailer k Russian Doll mě zaujal několika věcmi. V prvé řadě má seriál nabízet zápletku podobnou situaci ve filmu „Groundhog Day“ nebo o dost novější (a přesnější) „Happy Death Day“. V druhé řadě má známou tvář v podobě Natashy Lyonne, která po Prcičkách udělala díru do světa jako Nicky z OITNB. A ve řadě třetí má mezi tvůrci jméno také Amy Poehler. Shrnuto a podtrženo to vychází jako seriál, který by mě měl bavit. Samotný úvod mi dal trošku zabrat. Hlavní problém jsem měl, že v Nadii jsem prostě viděl Nicky. Ale postupem času jsem nějak otupěl a přijal to. Zápletka s opakováním narozeninového dne mě zaujala a těšil jsem se na to, kolik různých variací nabídne. Vážně zajímavý je vývoj seriálu během pouhých 8 epizod. To, co začíná jako opilecká epizoda ze života nezajímavých postav se postupně rozvíjí v drama, kde atmosféra houstne a k závěru to má vážně grády. Druhá řada není třeba, závěr se podařil. 2. série Po dokoukání druhé řady se budu opakovat - tohle vážně pokračování nepotřebovalo. Jako jednohubka s časovou smyčkou to fungovalo, ale druhá řada už tomu nedokázala přinést nic zajímavého. Cestování časem mám rád, ale tenhle nápad s vlakem 6622 mi moc neseděl a nedával smysl. Je vidět, že Natasha Lyonne si roli Nadii užívá, ale to bohužel nestačí. Alan už byl jako postava v podstatě zbytečný a Annie Murphy sice potěšila, ale nezachránila to. Bohužel je to o dost slabší než první řada a to je škoda, protože to tím zkazilo dojem. ()
1. série - 55% - Jedna z nejlepších zápletek pro samostatnou epizodu nebo film, tedy časová smyčka, je v poslední době podezřele nadužívaná a Russian Doll dělá od samého začátku všechno, aby diváka natěšeného na časohrátky odradila. Ničím neosvěžený námět, nepříliš sympatická hlavní hrdinka, absurdně protivné vedlejší postavy a hromada prázdných řečí, které jen ředí už tak dost nevýrazné a stokrát viděné pokusy o vytěžení námětu. Nebýt sezóna tak krátká, zvažoval bych oproti všem svým zvyklostem seriál nechat plavat. Naštěstí se do děje včas přimíchá sympaťák Alan, Natasha Lyonne potvrdí dramatický i komediální um a poslední dva překvapivě napínavé díly mě zastihly nepřipraveného natolik, že jsem hlavním charakterům nepokrytě držel palce. I proto nechápu, že hvězdná parta scénáristek dobrovolně balancuje na hraně neúspěchu ve snaze přijít s další várkou (nebo dokonce várkami) epizod. 2. série - 20% - První sezóna vzala všechno zábavné z časových smyček, ta druhá bere všechno zábavné (a bohužel i veškerou zákonitost) z časového cestování. Nevěřil jsem, že se tu ledabyle vtipkuje o druhé světové, o mateřství, o drogách, hlavní hrdinka se tváří pořád stejně nad věcí (i když k tomu nemá sebemenší důvod a často se přetvařuje jen sama před sebou) a ještě se mě někdo pokouší přesvědčit o smysluplnosti všeho přeskakování. Alan je degradován na figurku, která se jen zmateně ptá na to, co se děje a ve většině případů je mu odpovědí "Já nevím." nebo "Děláš si srandu?". Zkrátka volba pokračování metodou pokus-omyl, která dokazuje, že některé minisérie těžit nikdy nepotřebovaly. ()
Na môj vkus strašne preafektovaný, hlúpy a otravný seriál. Tri punkty sú maximum, čo zo seba dokážem vypľuť. Niektoré scénky a nápady, priznávam, neboli zlé, ale dejovo to bola veľká slabota. Tak ako sa hlavným hrdinom stále opakoval ten istý deň dokola, tak sa aj mne zdalo, že pozerám stále na to isté, s malými obmenami. Ja viem, že pri týchto filmoch je to alfa a omega, ale mňa to v takomto spracovaní skutočne mimoriadne irituje. Do toho ešte dosť nepríjemná, odpudivo pôsobiaca ruská tetka a mulat s charizmou dusenej brokolice. Samozrejme nemôže chýbať multikulti svet plný lesieb, aziatov a arabášov. Nič proti nim, ale Netflix už to tlačí vrchom spodom. Za to vďaka... 50 %!! ()
Perfektní zpracování oblíbeného námětu o časových smyčkách a prožívání jednoho a toho samého dne stále dokola. Kupodivu to nepůsobí vůbec repetetivně, tvůrci zkoumají dlouhou řadu zákoutí, která podobný námět nabízí, takže seriál nezačne ani na chvilku nudit. A kolik se tu vystřídá nálad! Začne to jako přisprostlá komedie ze života newyorských ochlastů, postupem času ale atmosféra zhoustne, takže třeba sedmá epizoda už je skoro regulérní psycho horor. Hlavní postava na prvý pohled nesympatická cynická fuchtle, seriál ale postupně odkrývá její lidské stránky a v závěru už jí nelze než fandit. ()
Galerie (145)
Photo © Netflix
Zajímavosti (4)
- Song, který hraje v koupelně po každé smrti Nadii (Natasha Lyonne), je „Gotta Get Up“ od Harryho Nilssona. (zbyshek)
- Celý tým tvůrců od scenáristek po režii tvořily výhradně ženy. (zbyshek)
- Celá druhá řada, tedy její první epizoda, začíná monumentálně znějící skladbou „Personal Jesus“ z roku 1989 od britské elektronické kapely Depeche Mode, kdy během úvodních titulků sledujeme cestu Nadii (Natasha Lyonne) podzemkou do nemocnice Lenox Hill. (Dangerous2)
Reklama