Miluji tě modře

modré memento scenáristické legendy československé kinematografie - netuším, jestli Papoušek tenhle film miluje, ale spíš bych si tipnul, že z něj rotuje v hrobě... podobně jako u Jiřího Menzela došlo blahé paměti k přerodu z fáze “dobrý tvůrce” do fáze “velký špatný”, i Papoušek tu (v zastoupení, což je dost podstatný - ale chyba nejspíš bude už v prvopočátku) předvádí obdobný myšlenkový veletoč a jarmark marnosti... připadá mi, aniž bych chtěl jakkoli zobecňovat, že tyhlety pocty a dodělávky šuplíkovejch děl velkejch mistrů a přebírání / přepisování jejich scénářů fungl novými týmy stojej častokrát za velký, modrý, nepříjemný kulový - někdy to možná žádá situace, ale někdy se o to ani kdokoli neprosí, což je přesně případ MILUJI TĚ MODŘE... chápu, že Šmídmajer miluje šedesátkový československý tvůrce (koneckonců jeho možná nejlepším filmem nejspíš navždy zůstane formanovskej dokument), my všichni je milujeme celým barevným spektrem, ale některý sny by si člověk neměl plnit - jako třeba aktualizaci a zfilmování scénáře šedesátkového barda, kterej je do současnosti přenesen takovým způsobem, že z toho má jeden dojem, jako by se snímek s jakoukoli současností (a konceptem reality jako takové) rozžehnal a nechal ji stranou... zároveň je to projekt tím podivnější, že asi nešlo o úplně lacinou záležitost (jako, jezdit z Prahy do Olomouce jen kvůli natočení vrátnice a iracionálního Rosťovo výstupu na Suškově soše je docela luxus)... to je ale všechno oukej - ať si lidé točí třeba cirkus Berousek balancující na špici brněnského orloje, mají-li na to prachy; už méně oukej je ale celkové vyznění filmu: 1.) holky zase jen na čumendu nebo jako karikatury - tybláho, z jistého úhlu pohledu vypadá česká kinematografie jako průmysl ovládaný mlsnými šedesátníky+, kteří by si rádi plácli, ale už je žádná nenechá, tak o tom pak točej filmy; 2.) “ne” není odpověď - kdo vymyslel, že je romantický (nebo vůbec přijatelný) uhánět holku imrvére den co den, přestože tato se jasně vyjádřila, že nemá zájem?; 3.) umělci jsou prolhaná prasata - tohle je taky pořád všude, ačkoli podobnej stereotyp byl vousatej už v době, kdy ho poprvý vynašli... ve výsledku tak máme před sebou efektně nasnímaný sexistický svět, který obývají povrchní a bezprizorní osoby, v němž sexuální obtěžování je prezentováno jako romantické chování - a kde umění je pouze prostředkem k ukájení vlastního libida... (25.01.2021)

Další z řady podprůměrných českých komedií, na něž divák zapomene dříve, než řekne "Denisa Nesvačilová". Je to film na nějaké pošmourné nedělní odpoledne, kdy není nic na práci anebo se člověku nechce dělat vůbec nic. Povedených vtipů se moc nedočkáme, to už více nahých žen, postava Taťány Medvecké mě vyloženě iritovala. Václav Jílek většinu filmu zmateně běhá po městě, ale aspoň je sympatické, že si dvě hlavní postavy vykají téměř celou stopáž. Aspoň, že se během natáčení narodilo pět dětí, to je pozitivní... (22.10.2017)

Umělci z Prahy museli být nadšení. Šmídmajer si zase nasadil klapky na oči a s naivitou sobě vlastní se podepsal pod film, který přihřívá polívčičku jejich nejotravnějším stereotypům. Vykreslil je totiž jako stádo dementních alkoholiků obklopených výhradně svlečenými ženami. Obstála pouze Irglová, bohužel se tam vůbec nehodí. (02.09.2021)

Nepodařený pokus o komedii. Nepochybuji o tom, že do Papouškova scénáře bylo zasahováno. Už třeba kvůli mobilům, které v době psaní scénáře nebyly. Výsledné dílo nestojí za nic. Přemíra zbytečné sexuality, trapné role Kratiny jako osahavače modelek, Nováka jako totálního blba, místy ubohý humor-například únik z restaurace po čtyřech..... Novák si jistě zaslouží uznání za svoje art-cirkusové divadlo, ovšem zde hrál postavu naprosto nereálnou a hloupou. Doslova namaškařený jako šašek, na začátku vypadal jako zombie a později oblečen do hrozných hadrů (snad tak nechodí i v civilu!). Chová se celý film potrlhe a divák se jistě zeptá, proč s ním ta Nesvačilová vlastně chodí. Jílek a Nesvačilová mne nijak nepřesvědčili, že jsou dobří herci. Pouze 2 vtipné momenty: proběhnutí plátnem a turecký sed. A to je málo i na předvídatelnou Love Story. (03.01.2018)

No tyvole... Lituji, že jsem si během filmu nedělala poznámky, protože podruhý to fakt vidět nechci. Za všechny ultrapříšerný dialogy (a že jich tam je!) cituji tedy pouze ten postkoitální úplně na konci, kdy z Nesvačilový sleze onen velmi nesympatický hrdina : "Ty seš ale překvapivě talentovanej žák. A taky žádostivej." Mlask. "Dneska nepřestanem ... /hraně funí/..... dokud nedostanu jedničku." Jedním ze sponzorů musí být likér Baileys, protože ho tady všichni nadšeně konzumují. Já jsem za posledních dvacet let neviděla nikoho, kdo by to dobrovolně pil a bylo mu víc než dvanáct let. "Terezo... já tě miluju." Tereza rychle položí svůj prst na jeho ústa: "pst!" Tenhle paskvil má na svědomí nějakej magor. (30.11.2018)