Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Podle předlohy Arnošta Lustiga vznikl snímek, který se dotýká obtížného překonávání válečných traumat. Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama - nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí... Vznikla pozoruhodná psychologická studie, která má širší platnost. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (61)

Cimr 

všechny recenze uživatele

Bohužel musím souhlasit s komentářem "dobytka". Na film jsem se velmi těšil, ale že by mě nabil nějakými emocemi, to se říct nedá... Z Ditina života se nedozvíme vůbec nic, a proto je těžké se do ní vžít a za její strnulou sošností hledat hlubší podtóny. Psychologický snímek ve stylu ,,řeknu divnou větu s úsměvem Mony Lisy a pak pět minut koukám a mlčím" se mě nikterak nedotkl. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Český předchůdce SOFIINY VOLBY upoutá výtečným zasazením do kontextu třetí republiky a vůbec svým civilním záběrem. Jakkoliv jsou tragédie plynových komor a etnocid hrůzné, jizvy a rány těch, kteří přežili, doživotně poznamenány, jsou ještě strašnější tím, že na první pohled nejsou vidět. Zdánlivě živí lidé jsou vnitřně křehcí, zranitelní, až překvapivě napadnutelní; tyto živé jizvy války musely být zvlášť patrné právě v prvních poválečných týdnech, měsících, letech. Konec války pro ně rozhodně nebyl idylou a drsnost veřejného i soukromého života té doby jejich ozdravování a návrat do běžného života neurychlovaly. Hledání citu, tepla, zázemí pro ně mohlo být i nadlidským úkolem. Čtveřice dívek, kombinace hereček i amatérek, se vzájemně dobře doplňuje a prorůstá. Je překvapivé, jak přesně byla ve filmu zachycena atmosféra útěků a emigrací před únorovým převratem. Jak literární předloha, tak režijní i scénáristické ztvárnění byly ve své době mimořádné a svou nevšednost vyzařují i po letech. ()

Reklama

MM11 

všechny recenze uživatele

Přídavek od Moskalyka k české nové vlně. V kontextu neobyčejně originální a různorodé české tvorby šedesátých let nepříjemně průměrný vyprávěčský styl a unylé tempo. Zdálo by se, že Lustig podílející se na scénáři je jistotou, ale mám pocit, že to lehce skřípe i tam. Jakoby si nedokázal přesně ujasnit styl a obávám se, že mnoho diváků jeho apel nezachytí. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Život není to co chceme, ale to co máme.“ Dita Saxová, žena, kterou nikdo nechápe a žádný člověk se nestará o to, co ona cítí, potřebuje a skrývá uvnitř za krásným, ale neprostupným obalem. Je jiná než všichni ostatní, éterická bytost, jež jakoby ani nepocházela z našeho světa, stejně tak myslí, mluví a jedná. Nenachází to co hledá, nakonec se však dočká vysvobození. Výborný, i když velmi smutný film, do kterého není vůbec jednoduché proniknout a ještě těžší je pokusit se pochopit hlavní hrdinku, což se stejně divákovi může podařit jen částečně, proto chápu místní kritiku tohoto snímku, za mě jsou to však silné 4*. ()

snaked 

všechny recenze uživatele

Já jsem se výborně bavila... Opravdu, Dita působila jak z jiné planety. Moskalyk obsazením Mikołajewské ukázal, jak jednoduše lze z tragédie udělat komedii. // Nejvíc mě dostalo, jakým způsobem Gottlob (K. Höger) pronesl větu: "Horší než kurva..." - to nemělo chybu. Vizuálně a hudebně rozhodně zajímavé. Viděno několikrát. Analýza zde: http://25fps.cz/2011/dita-saxova/ ()

Galerie (32)

Zajímavosti (8)

  • Původní obsazení snímku vypadalo výrazně odlišně. V jedné z prvních verzí obsazení s datem 6. února 1967 figurovali coby prof. Munk Karel Höger, jako Gottlob Rudolf Hrušínský, jako Huppert Jan Kačer, v roli švýcarského mladíka Josef Abrhám a coby správce ubytovny Goldblatt Bohuš Záhorský. Ze zdravotních důvodů odstoupil Rudolf Hrušínský, jeho roli Gottloba převzal Karel Höger a Högerovu roli Munka zase Záhorský, jehož původní roli ztvárnil nakonec Ferdinand Krůta. Roli Hupperta nakonec místo Jana Kačera ztvárnil Josef Abrhám. Aby komplikací nebylo málo, Vladimír Pucholt, představitel Ficiho, v září 1967 emigroval, a tak musela být jeho role přeobsazena Ladislavem Potměšilem. (snaked)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v lokalite Bosyně 72, Vysoká. (dyfur)
  • Postavu Dity Saxové, kterou ztvárnila polská herečka Krystyna Mikołajewská, nadabovala Blanka Bohdanová. (skudiblik)

Reklama

Reklama