Kukačka v temném lese

Výborné herecké výkony M. Součkovej alebo A. Jachiewiczovej, avšak Oleg Tabakov mi pri postave SS-mana neprišiel veľmi dôveryhodný. Asi bolo zámerom režiséra, aby raz pôsobil ako milujúci "otec" a inokedy ako sadista, ale proste jeho slovanské črty a v jednom mometne plytké reakcie (bombardovanie, znásilnenie) a v druhom hlboká "citovosť a úprimnosť" (starostlivosť o dcéru, pohľad na betlehemské hviezdy) mi neprišla veľmi dôveryhodná. Niektoré scény však boli doslova desivé (rozhovory s učiteľom, bezvládna manželka v špajze) a dodávajú filmu potrebnú hĺbku a šokovým pôsobením navodzujú požadovanú atmosféru. Posolstvo filmu je viac než jasné, pre tých váhavých je ono posolstvo zdôrazené v záverečnej scéne. V každom prípade neprávom zabudnutý film o jednej výraznej kapitole (aj) našich dejín. (30.01.2014)

Ani nevím proč, nějak jsem se Kukačce vyhýbal. Bál jsem se roku vzniku a dalšího filmu o partyzánech a rudoarmějcích... A to byla převeliká chyba. Je to totiž velmi silný film, řemeslně perfektně zvládnutý. Začátek nás zavádí kamsi na Moravu do vesnického stavení, kde gestapo provádí razii. Při té je Emilčin prchající otec zastřelen a matka zatčena. Emilka je odeslána do třídírny dětí shromážděných z gestapáckýchz razií. Zde se pod odborným dohledem lékařské komise určuje, kdo je vhodný na převýchovu a kdo bude odeslán do koncentračních táborů. Zde se rozhoduje, kdo bude poněmčen ztratí identitu a kořeny )ale přežije) a kdo bude posléze v koncentráku jako nedostatečná pracovní síla zplynován. Emilka má štěstí, podle zvrhlé nacistické nauky o nadřazenosti nordické rasy (a nacisty vypracovaných tabulek) splňuje nordická kritéria ve všech bodech. Tvar hlavy, velikost nosu, brady, barvy blau očí a blond vlasů. Je to zkrátka mädchen erste klasse ačkoliv je aus protektorat Möhren a dcera čechyše švajne. Z třídírny je odeslána na zámeček, kde je spolu s dalšími dětmi určenými k převýchově intenzivně vzdělávána německými řádovými sestrami. Cvičení, němčina a okamžité bití rákoskou mají zatlačit jakékoliv vzpomínky na domov a blízké. Zde si Emilku po roční internaci zakoupí za 50 říšských marek velitel koncentračního tábora. Jeho žena je po pádu z koně ochrnutá a nemohou mít děti. Bezohledný esesman, kterému činí potěšení mučit a zabíjet vězně je náhle konfrontován s citem k Emilce. Tím více film zdůrazňuje jeho zrůdnost. Emilka se snaží víceméně rezignovaně přežít a přizbůsobuje se novému prostředí. V nitru jí však zůstává vzpomínka na domov a hromadí se v ní vzdor, který si její esesácký adoptivní otec plete s hrdostí.... Také já obdivuji sílu filmu, jednoduché znázornění prostředí a ztvárnění násilných scén nebrutálním způsobem. Obdiv je o to větší, že jim to nikterak neubralo na síle. Jak vidno i s minimem se dá natočit perfektní válečné drama, založené na perfektních hereckých výkonech (Součková, Tabakov) a hutné atmosféře. * * * * (08.04.2013)

Milovat na základě donucení opravdu nelze. Ač chvílemi se po příchodě Emilky do nového prostředí zdá, že by příběh mohl pojednávat o hledání si cesty k nové neznámé rodině, politické okolnosti 2. světové války na pozadí dávají tušit, že půjde o pouto přinejmenším rozporuplné. Nelehký úděl nové role přináší Emilce nejen potřebu zdolat strmý kopec, němčinu ve škole a věčné ponižování od spolužáků, ale daleko těžší zkoušku včetně tvrdě bolestného poznání. Silné emoce ve mne podtrhly zvláště poetické výjevy z pusté pískové pláže u moře s Emilkou v bílých "šatech nevinnosti" (což je zase pěkný kontrast k onomu temnému lesu, který se v názvu ukrývá – nevidíme ho, ale můžeme si za ním představit jak obecně válku, tak Kukuckovic rodinu). Pocitově nečernobílý snímek zde hodně staví na kontrastu dvou tváří jednoho nacistického velitele koncentračního tábora, který půl dne krutě účtuje s nevinnými vězněmi, zatímco ve svém soukromí se z něj rodí vlídný a starostlivý táta. Přiznám se, fandit jsem mu z principu pro jeho nacistické smýšlení a angažování příliš nemohl, no během spadnutí tragické tíhy osudu mi ho bylo na druhé straně i líto. Vedle strhujícího Olega Tabakova mne ztvárněním své nejednoduché dívčí postavy hodně zaujala i Miroslava Součková, celkově můžu tento snímek se silným doznívajícím zážitkem vřele doporučit. 95% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (13.03.2020)

Psychologická dráma z druhej svetovej vojny. To nie je nič výnimočné. Ale psychologická dráma z druhej svetovej vojny očami mladého dievčaťa, ktoré je vychovávané v rodine gestapa, to už originálne je. Emilka žije v zlatej klietke, inými slovami v luxuse a jej adoptívny otec ju má rád. Síce svojim spôsobom, ale v ťažkých časoch sa aj to ráta. Napriek tomu je na tom rovnako zle, ako "obyvatelia" koncentračných táborov. Vykorenenie totiž prináša so sebou ako vnútorné, tak vonkajšie utrpenie (spolužiaci,macocha). Oleg Tabakov podáva výkon hodný akýchkoľvek filmových cien a keďže v zámorí sú obzvlášť citliví na podobné príbehy, tak sa čudujem, že sa tam Československo s Kukačkou nepokúsilo zabodovať (možno sme film nominovali, ale to sa mi nezdá). Výborne napísané dve hlavné postavy zakrývajú aj fakt, že ten zvyšok je len schematicky rozdelený na dobrý a zlý. (06.09.2014)

Moskalyk pouze vypráví, nemá názor, nesnaží se nám něco vnucovat. Já jsem mu za to vděčen. Obdivuju také to, že nám velitele lágru zobrazuje jako milujícího otce, věřím, že to takhle ti náckové měli. Dělali přece svou práci. Pro Říši a Vůdce. Příběh nás protáhne kusem Evropy, ale srdcem jsme pořád doma, stejně jako Emilka. Myslím, že materiálu bylo na celý seriál, tak to na mne působí, že je to jen sestřih nejzajímavějších momentů. Dneska by to takhle syrově bez patosu a sentimentu nikdo nenatočil...80% (13.04.2012)