Norouk Pramboun Chaon
Režie:
Milan MuchnaScénář:
Milan MuchnaKamera:
Petr HojdaHrají:
Milan Kňažko, Oum Sovanny, Jiří Samek, Jiří Schmitzer, Jan Schmid, Milan Lasica, Květa Fialová, Jan Pohan, Radka Stupková, Bronislav PoloczekObsahy(1)
Film scenáristy a režiséra Milana Muchny je českou obdobou slavného snímku Vražedná pole. Také zde se ústředním motivem stala genocida kambodžského obyvatelstva pod vládou polpotovských Rudých Khmerů, Muchna však tragické události líčí prostřednictvím osudů manželského páru, českého lékaře Tomáše (Milan Kňažko) a jeho tamní manželky, tanečnice Khemy. Na počátku příběhu Tomáš přijíždí do Kambodže, je uchvácen exotickým městem, krásnou krajinou, památkami... Seznámí se zde s tanečnicí Khemou a rychle se mezi nimi rozvíjí vzájemné zalíbení. Tomáš se však dostane do sporu s jejím bratrem Chivanem, který jako student v Paříži načichl odporem k úpadkové západní civilizaci, sní o beztřídní společnosti, kde by si byli všichni rovni. Záhy proto odchází do džungle, aby se připojil k bojovníkům proti prozápadnímu režimu. V té době Tomáš a Khema uzavřou sňatek. Na jaře roku 1975 Rudí Khmerové v černých uniformách obsazují Phnompenh. Původní radost mnohých občanů z vítězství revoluce se mění ve zděšení: okamžitě totiž následují všeobecně známé represe, popravy a přesidlování obyvatelstva na venkov. V roce 1979, po vítězství Vietnamu nad polpotovci, se lékař vrací do Kambodže, aby se pokusil najít svou ženu. Objevuje tak plný rozsah hrůz a konečně se dozvídá i o osudech Khemy... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (80)
Filmový výlet do cizí země, její kultury a historie, tentokrát do slova a do písmene. Vše se událo v doprovodu milované československé produkce, leč tu před kamerou zaobstáraval po většinu času pouze nepříliš výrazný Milan Kňažko a jeho bloumání po kamboždském Phnompenhu ve znamení exotické romantiky mne nijak neoslovilo. Viděl jsem tu mnohem delší (127-minutovou) verzi, která by nejspíš bez dalšího přestříhání neměla tu ambici získat nominaci přímo na MFF v Cannes. Úvodní post-apokalypticky laděná scéna slibovala daleko větší zážitek, ten se s neskorším posunutím děje do válečného dění dostavoval hodně pomalu, patřičně mne oslovilo až Tomášovo hledání své ženy ztracené v dění kruté války. Pozoruhodného příběhu jsem se nakonec dočkal, pozoruhodné filmařiny bohužel příliš ne. Ve filmografii neúspěšného režiséra Muchny se zřejmě bude jednat o nejzajímavější snímek, ale rád jsem ho viděl – je téměř jisté, že koprodukční filmové projekty tohoto rázu v současné době již nevzniknou a podobné snímky ze starší doby tak zůstávají stále atraktivní raritou. 65% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) ()
Takto zajímavý scénář kdyby dostal do rukou nějaký alespoň průměrný režisér, mohla vzniknout velice dobrá filmová obžaloba Pol Potových zvěrstev. Minimálně by filmu pomohlo, kdyby měl režisér trpící velikášstvím zakázán vstup do střižny, snímek mohl prostříháním získat na dynamičnosti. Takhle se unyle táhne jako nepovedený med. A k tomu všemu hraje Kocábova unifikovaná filmová hudba. Vzhledem k předchozím dosti tristním okolnostem snad ani nemá cenu zmiňovat, že Kňažko byl do češtiny předabován Čepkem. To je zcela nepochopitelné, neboť Kňažko mluví česky výborně a Čepek by roli skvěle zahrál. A Medvecká jako dabérka? To je těch devět kruhů pekla, zřejmě nejhorší dabérka planety! ()
Viděl jsem verzi pro Cannes a i přes výrazný zásah střihačskými nůžkami, nejviditelnější asi v trochu rozpačitém úvodu, si film drží pevnou strukturu a stává se každou minutou působivějším. Obrazy polpotovské tyranie, "evakuace" Phnompenhu či pracovních táborů s velmi sugestivní hudbou dua Kocáb-Pavlíček a funkční kamerou citlivou na výmluvné detaily film neskutečně pozvedávají a dávají zapomenout na jakoukoli provinčnost normalizační kinematografie. Díkybohu jde především o velký a emotivní biják na pomezí romance a akčního filmu, a jakákoli propaganda jde stranou, navíc zde ani náhodou není obhajován polpotovský režim, ale na druhou stranu moc se ctí nevychází ani proamerický režim předchozí, jež katastrofu rozpoutal. Naštěstí různé politické úvahy jsou silně upozaděny před individuálním osudem několika jedinců. Co naopak zážitek trochu kazí jsou dosti odbyté postsynchrony. Jelikož jsem hodnotil učesanější verzi pro festivalové publikum, v níž chybí bezmála půlhodiny stopáže, neodvažuji se hodnotit strukturu a rytmus díla, které hlavně zpočátku hodně skřípou, ve výsledku může vše vyznít úplně jinak. Opravdu rád bych shlédl kompletní verzi a porovnal! ()
The Killing Fields v československém podání? Proč ne! Tohle se tedy sakra podařilo! Gogo76 má pravdu, že to co dokázal natočit Milan Muchna zatím od nás ještě nikdo nedokázal. Tenhle film má téměř světový formát a i když by se dalo lecos vytknout a to hlavně neherecké výkony místních, kdy je například při popravách vidět, že padají na zem řízeně a velmi opatrně. Nechápu jak mi tohle mohlo uniknout! Bohužel jsem viděl neotitulkovanou verzi, takže zejména v závěru kdy se Khema ocitne v polpotovském JZD jsem místy té kambodžtině nerozumněl ani za mák. Ale dařilo se mi se chytat. Musím si ale pro pořádek sehnat nějakou jinačí verzi. Dávám za 4 červené kostkované šátky. * * * * ()
Výbornej film o temné historii Kambodže (která pokračuje, ale ne tak strašlivě jako v sedmdesátých letech). Depresivní atmosféru vylidněných domů, zdemolovaného majetku a rozkládajících se mrtvol lidí a domácích zvířat dokresluje skvostná hudba od Kocába. Škoda, že dvouhodinovou verzi už asi nikdy neuvidíme. Opět platí případ, že režisér Muchna spáchal takhle kvalitní dílo za nesvobodného komunismu, zatímco po revoluci zvládnul přijít jen s něčím tak zoufale strašným jako je Divoké pivo. ()
Galerie (3)
Zajímavosti (7)
- Film vznikl na základě kulturní dohody mezi Kambodžou a Československem z listopadu 1980 o kulturní spolupráci zemí a byl nejdražším společným počinem v rámci této dohody. Slavnostní premiéra se konala v dubnu 1988 v Praze a v květnu téhož roku v Phnom Penhu. (BoredSeal)
- Název Devět kruhů pekla se vztahuje k dílu „Božská komedie“ od Danta Alighieriho. Dílo má tři základní části – „Peklo“, „Očistec“ a „Ráj“. Právě děj „Pekla“ je rozdělen na devět kruhů utrpení a Alighieri jej umístil na Zemi. (mr.filo)
- Ve filmu revoluční khmérské oddíly „evakuují“ obyvatele před údajným hrozícím nepřátelským bombardováním a nutí je k vysilujícímu pochodu. Toto není ve filmu zcela vysvětleno, ale pravým účelem vylidnění měst bylo vytvořit novou, ekonomicky soběstačnou společnost, zcela nezávislou na vlivu západní civilizace. Tyto akce měly za následek smrt více než milionu obyvatel Kambodži následkem hladu, infekčních nemocí, otrocké práce, mučení a poprav. Pod Pol Potovým vedením byla vylidněna města, zakázáno organizované náboženství a soukromé vlastnictví, peníze a obchod zrušeny. Jednalo se o bezprecedentní genocidní kampaň. Jejími oběťmi byli třídní nepřátelé, bohatí kapitalisté, živnostníci, intelektuálové stejně jako bývalí vládní zaměstnanci. Terčem se staly také etnické menšiny – muslimští Čamové, Vietnamci, Číňané a Laosané. (Nick321)
Reklama