Dangal

Sportovní snímek má dvě hlavní témata: boj s předsudky a vztah k otci, který si chce umanutě prostřednictvím svých děti naplnit svůj dávný sen. Popravdě, takoví rodiče jsou postrach a ze sportu je známo hodně odstrašujících příkladů. Snímek ale vztah nekompromisního otce a ke sportovní dřině odsouzených dcer ukazuje v trochu jiném světle, v krátké scéně s jejich čtrnáctiletou násilně provdanou spolužačkou se otcova urputnost jeví přece jen přívětivěji, než je snaha zbavit se dcery co nejrychleji a někam ji vyvdat. _____ Otázkou ale zůstává, jestli by měl o dcery vůbec zájem, kdyby z nich nevychoval zápasnice. Vnímá je jen tímhle způsobem, nikdy jim nedovolí být něčím jiným, být dívkami, být samy sebou. Když se starší z dcer vymaní z otcova přísného režimu, čeká ji trest a kajícný návrat pod otcova křídla. Podle mě to není láska, ale zotročení. _____ Ve filmu je hodně scén ze zápasů, ty závěrečné jsou skoro v reálném čase, ale natočené jsou napínavě, takže to jde zvládnout, i když člověk zrovna není fanouškem zápasení. /5. 7. 2017/ (05.07.2017)

U Dangalu asi nemá smysl věnovat příliš slov řemeslné stránce. Ta je totiž dle očekávání perfektní, hereckými výkony počínaje, obrazovou stránkou konče. Nemá asi ani smysl řešit, zda je na tomto snímku perfektní jen řemeslná stránka, jelikož se nedá očekávat, že by měl nějaké jiné ambice. Dangal perfektně zapadá do žánru sportovního životopisného dramatu, ve kterém se prolínají rodinné hodnoty, dlouhodobá cesta za snem a spousta odříkání, zde ještě okořeněno o předsudky. Vyprávění není ničím překvapivé, nicméně z hlediska očekávání mainstreamového publika pravděpodobně naplní požadavky, které jsou na jeho strukturu kladeny. Samozřejmě vyprávění z hlediska otce, který si plní sen skrze své dcery neokoukané je, a určité prvky děje jsou tak pozměněny a jinak funguje v určitých případech i dynamika děje. Důležitou součástí snímku jsou pak samozřejmě i jednotlivé souboje, které nepostrádají napětí, špinavost, ale zejména vysokou dávku uvěřitelnosti. A rozhodně mají čím oslovit. Ať je to úplně první scéna, ve které se prolíná reálný boj a diegetický televizní doprovod nebo souboje na rohoži se vším tím vrzáním. Díky tomu, i když všichni tuší, jak vše dopadne, nepostrádají tyto scény svou dávku napětí. Televizní interview před závěrečným soubojem, kde je soupeřka vykreslena skoro až jako záporačka typu Ivana Draga, pobavilo. Dangal si na nic nehraje a asi i proto hodně baví. (02.07.2017)

I přes zdobený obraz fungující rodiny nemůžu zapomenout na fakt, že právě onen statečný otec, který zachránil dcery před neveselým osudem indických děvčat, by při narození jediného chlapce na podobné úmysly zapomněl a věnoval se jenom synovi. Díky výtečnému Aamiru Khanovi se tahle kaňka dá alespoň trochu zamazat a dokud se největší důraz dává na funkční a až překvapivě milý rodinný humor, je Dangal v nejlepším pořádku. První polovina ale bohužel slouží jenom jako odrazový můstek k čistě sportovní druhé. A ta může být řemeslně odvedena sebelépe, ale divák při ní jen odškrtává desítky povinných tréninkových i turnajových klišé, které při takhle štědré délce zamrzí o to víc. (30.05.2018)

V prvni tretine jsem si rikal, ze me film s takovym nametem a bez typickych bollywoodskych pisni, klipu a hezkych herecek nemuze bavit. S prichodem starsi sestry na sportovni akademii zacne film gradovat a sve kouzlo si ponecha az do samotneho zaveru. Pekne vykresleny trenerske metody otce vs. profesionalniho trenera. Zabery ze zapasu velmi dobre natocene. Nevim, jak je to mozne, ale u indickych filmu mi dlouha stopaz nevadi. (03.12.2017)

mám rád sportovní dramata a i když je Dangal o sportu,který mě míjí obloukem,tak sem se bavil víc než dobře.Celé je to líbivě natočené,dobře zahrané bez zbytečných přehrávání a na tak ohromné - skoro tří hodinové - ploše nemá prakticky hluchá místa.Celkem by mě zajímalo,jestli i v reálu byl finální zápas takhle dramatický...80% (27.01.2021)