Na břehu

Kdyby mi tolik nevadil Assante, přidal bych hvězdu. Opravdu jeden z nejdepresivnějších filmů, co jsem viděl. U takovýho námětu přece jen člověk čeká, že na konci nějaká naděje bude, ale tady je vidět, že to netočili v Hollywoodu a je to dobře. Nikde žádnej amík, kterej zachrání aspoň část populace (nejlíp v New Yorku nebo LA) mezitím co svojí širokou čelistí drtí žvejkačku. Efekty odpovídaj televizní produkci, ale o ty tu vůbec nejde. Jde o myšlenku a ta je silná. (19.01.2007)

Jako dítě jsem měl každý rok na hlavě masku a zažíval nácviky v parku s pláštěnkou a igeliťákama na rukou. Odnesl jsem si z toho dvě věci. Za prvé, že je důležitý lehnout si nohama k výbuchu a krýt si hlavu. Za druhé zájem o katastrofický filmy, kde jsou atomovky. Viděl jsem docela dost apo- a post-apo filmů a musím říct, že většina z nich stojí za hovno. Výjimky jsou v podstatě tři, a to britský Vlákna, americkej Den poté a a Dopisy mrtvého. Tohle ve skutečnosti totiž není post-apo, ale romantický film s televizní produkcí, prkenným hlavním hrdinou a občas nějakým náznakem něčeho zajímavějšího. Na to, aby mohl kapitán ponorky jezdit ve Ferrari a souložit s paní Wardovou ani nebylo potřeba stavět zrovna tuhle zápletku a mohl tam jet třeba na dovolenou, z mýho pohledu by to vyšlo nastejno. Sám ten nápad udělat post-apo bez věcí, jako jsou výbuchy a hřiby, města v troskách, radiace a nemoci z ní, mutace a mutanti, boj o přežití a tak vůbec, to bych klidně bral. Ale rozhodně neberu, čím to autoři nahradili. Pokud se téma zajímáte, vyberte si radši něco z těch tří filmů, co jsem napsal výš. (03.07.2020)

Až na pár silnejších okamžikov v závere filmu (presnejšie 2. časti), ide vskutku o katastrofický film. Aby som bol úplne presný tak katastroficky nudný film. Kto čaká niečo podobné ako Threads, ten bude nepríjemne prekvapený. Namiesto zaujímavej postapokalyptyckej drámy uvidí niečo, čo pripomína tvorbu Rosamunde Pilcherovej. A nenechajte sa zlákať textom v obsahu. Je síce pravda, že film zachytáva dej niekoľko týždňov pred útokom, ale zachytáva to na časovom úseku zhruba dvoch minút. Takže nečakajte žiadne príjemne nepríjemné gradovanie atmosféry ako už v spomínaných Vláknach. Pre mňa osobne veľké sklamanie. (01.11.2008)

Slušný katastrofický biják natočený evidentně s minimem prostředků. Kde drahé hollywoodské trháky sázejí na přehnaně nabubřelé efekty, vystačí si Na Břehu s náznaky a dobře vypracovanou (byť předvídatelnou) psychologií postav. Za to by si film zasloužil možná i 4 hvezdičky. Bohužel jsem od začátku nemohl vystát kapitána správňáka Armanda Assante. Pan "já tu atomovku neodpálím", který na věky miluje svoji rodinu, aby se v zápětí vyspal s první šlapkou po ruce a to vše s tím svým strnulým výrazem, za který by si zasloužil facku mě přinutil dát o hvězdu méně. (17.08.2011)

1% stopáže - válka, její následky, radiace, celkový podstatný příběh. 99% stopáže - sentimentální žvásty, ubulená limonáda, nesmrtelnost brouka pytlíka, trapná omáčka okolo, neskutečně hrdý a nekonečný loučení se, jak poslat tatínka do polepšovny, apatie, rezignace, a hlavně pekelná nuda. Co víc dodat. Bohatě by stačilo jako krátkometrážní. (02.04.2013)