Černobyl

Napínavé do poslední chvíle, plné emocí a skvělých hereckých výkonů, nedokážu nic vytknout. Neodpustím si doušku. Je velice zajímavé, že tato jaderná katastrofa nesemlela Gorbačova. Velmi překvapivé je především to, jak byl vnímán v tzv. západních zemích. Dodnes je zřejmě obdivován za rozpuštění SSSR, ale nikým není viněn za tuto katastrofu. Byla to jím nastavená a živená pravidla, která umožnila samotný výbuch. Za ještě horší však považuji to, že se tak nehorázně dlouho tutlal rozsah škod a nikdo ze stranického vedení nechtěl připustit, že došlo k výbuchu. V mých očích z Gorbačova vinu za tisíce zmařených životů nikdo nesejme. (04.06.2019)

Událost. Prvotní rozpaky mají rychlý poločas rozpadu, protože ty odosobněné momenty nakonec vyniknou více, než tklivé tlačení na pilu. Scenáristická univerzita, kterak zacházet s licencí „based on true story“ a přitom zůstat v pozorovacím módu. Dokonalá studie lidské arogance, absence pokory a neochotě podívat se pravdě do očí. Vršení lží v přímém přenosu, který k nám putoval víc jak třicet let. I přes všechen respekt ke všem kritickým výtkám, ten hype je naprosto zasloužený. (05.06.2019)

Černobyl je vlastně tradičně natočený horor - jen za to vraždící monstrum je tu radiace, a za tu blbou blondýnu co si vyloženě říká o to, aby ji někdo kuchnul, jsou tu prakticky úplně všichni. Velice hezká ukázka toho jak zásadní je všeobecná informovanost, kdy většina těch skutečně creepy momentů tady je postavená na tom že divák díky svému všeobecnému vzdělání ví věci (o radiaci, jejím působení na zdraví, a způsobech šíření), které tehdy byly většině lidí (na té straně železné opony minimálně) naprosto neznámé. Zdrojem hrůzy a děsu jsou tu tak prosté otevření oken, padající prach, kámen ležící na zemi - nevinně vypadající věci. Není to dokument, je to dramatizace, a je to na tom hodně vidět, a navíc dramatizace která vypovídá ne primárně o Černobylu, ale o komunismu a systematickém fungování sovětské společnosti - ale s tímto vědomím je to fantastické dílo. Odhlédnu li nadneseně od těch subtilních nepřesností které seriál ukazuje, lze mu v jeho brilantnosti vyčítat jediné - že zpopularizoval Černobyl mezi mainstreamovým plebsem tak moc, že tam teď pro samé turisty nebude k hnutí. A co pak my chudáci postapáci, kteří ho znali a "měli rádi" before it was cool? 9/10 (03.12.2019)

Nemám slov. Kontext historických skutečností tu jen podtrhuje sugestivní sílu příběhu arogance kolosu vůči jednotlivci. Některé momentky působivé až za hrob (doslova), přičemž seriál výživně kombinuje obrazy s povědomím (nebo tušením), co se to vlastně právě děje. Most smrti, nesnesitelně bzučící dozimetry při práci biorobotů, rakve topící se v betonu, prázdné pohledy zoufalé matky, Legasovova obžaloba černého svědomí hrdého sověta - to všechno bere dech a kazí dobrou náladu přesně tak, jak má. Tvůrci dobře věděli, kdy být lhostejným pozorovatelem, kdy filmařsky zatlačit na pilu, kdy dokumentaristicky vysvětlit a kdy jednoduchým gestem podtrhnout význam okamžiku (Legasovova tíživá nervozita před osudovou výpovědí znázorněná jednoduše tak, že se kamera chvíli pohybuje jinak). Seriál Černobyl je ryzí důkaz, jak silné může být zábavní médium, pokud silně zpracuje silné téma. Seriál s dopadem o věcech, který měly dopad. Podobný dojem ve mně naposled zanechal film JFK, ale Černobyl je mnohem, mnohem intenzivnějším zážitkem. "Kdysi jsem se bál, jaký je význam pravdy. Teď se jen ptám - jaký je význam lži?" (12.06.2019)

„NEVÍM, JAK SE TO MOHLO STÁT. UDĚLAL JSEM VŠE, JAK JSEM MĚL...“ /// Na co točit sci-fi o konci světa, když existujou příběhy, který jsou plný reality a drsný tak, že by to vymyslel málokdo. Už při prvním dílu smekám před tvůrci – tohle je DRAMA, jaký dlouho nepamatuju! Čumím a mám strach, že začnu taky svítit. Občas se přistihnu, že se mně špatně dejchá a nechápu – nebo spíš upřímně lituju ty chlápky, co se pohybujou v prostředí 20 000 R/h. Do toho ta vizuálně ošuntělá realita země, kde zítra znamenalo včera. Síla je v tom, že kromě neuvěřitelný (vím, vím, ale když to takhle vidíte…) katastrofy, jsou tady lidská dramata, kterým vévodí ti bezejmenní. Vytknout nemám co. Jen… to vás vážně nesere, že Rusáci nemluvěj rusky? Ale kdoví, co by bylo, kdyby to natočili Rusové… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Modlitba za Černobyl“, kterou v roce 1997 napsala Světlana Alexijevičová, neznám. 2.) Nevím, jak zní radiace. 3.) Zjistím, že sovětský horník by mohl bejt náš vzor. 4.) Thx za titule „need4seed“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (15.06.2019)