Staříci

Výkony obou herců jsou nezapomenutelné. Musím před nimi hluboce smeknout. Jako postava Jiřího Schmitzera se opravdu zapomenout nedá. Pořád ho mám před očima, když si vybavím jeho jméno, tak moc se mi vryl do paměti. Pomsta a touha po spravedlnosti je velmi silný hnací motor. Ten dokáže udělat divy. Stáři prostě není pro sraby. (09.11.2020)

Vida, ujasněný koncept, důsledně omšelá estetika, radikálně pomalé tempo v duchu GerontoSympathy for very slow mr. Vengeance, uhlídaný herecký tón a na čele všeho Schmitzer, který vede svůj vozejček s průrazností tanku. Dušek navazuje na to nejlepší z jeho dokumentu K oblakům vzhlížíme, na rozdíl od mnoha dokumentaristů, co začali koketovat s hraným filmem, ale nelavíruje na hraně. Díky spolupráci s Ondřejem Provazníkem mají Staříci soudržný filmový ksicht, zralé záběrování a slušný tah na branku, který se vyhýbá doslovnosti – ale ani náhodou jízlivosti. Je to road movie s jaterními skvrnami i správně žlučovitý obraz společnosti, která se cyklí v minulých křivdách a neschopnosti se jakkoli vypořádat se zločiny minulosti. Hlavně je to ale konečně film, který nemusí soutěžit v paralympiádě "na český poměry dobrý". Prostě dobrý. Že se to ve Varech nedostalo do hlavní soutěže je bezmála skandál. Třeba Omerzuovo Všechno bude to přejíždí jak obytný Avie obrubníky. (21.11.2019)

Film má hodně pomalé tempo. Částečně pravděpodobně proto, aby to navodilo "pomalost" lidí v takto pozdním věku, částečně asi proto, že to je takovýten "český styl". Rozhodně by stařecká road-movie šla udělat i s rychlejším tempem. Za tu hoďku a půl se tam toho tolik nestane a nesnáze dědoušků často prostě nejsou až tak zábavné ani objevné. Naštěstí je ve filmu hned několik naprosto vynikajících scén, a tím rozhodně nemyslím jen nějaké krátké stylové okamžiky. Například návštěva potomků bývalého komunistického hajzla nebo celé finále v moderním domově důchodců je prostě paráda. To mezitím bouhžel až taková bomba není, a dobré herecké výkony všech zúčastněných to nezachrání. Konečné vyústění by také nakonec mohlo být o něco lepší. Místo komplexnějšího pohledu na tehdejší dobu se nakonec ukáže, že Staříci jsou především spíš obyčejným "revenge movie". Slušný český film. (7/10) (02.04.2020)

Letošní rok je v české kinematografii (ne)nápadně protkán filmy o gerontosauřích pomstách. Po ostřílené Ivě "Teroristce" Janžurové přichází duo Schmitzer-Mrkvička, kteří jsou k hrobu ještě blíž, ale i tak se snaží poslední momenty života zúročit užitečným způsobem a vydávají se na pomstychtivou cestu za polozapomenutou křivdou z minulosti. Staříci osloví diváka hlavně díky civilním výkonům ústřední dvojice a díky uvěřitelně napsanému příběhu, který vedle dramatické linie nabízí nejeden humorný moment. (17.12.2019)

„Nevím čoveče.“ - „Co nevíš?“ - „Musím si to ještě promyslet.“ - „Já sem to už promyslel všecko za tebe.“ - „No právě.“ Zatímco Teroristka (také řešící otázku pomsty), byla tak dlouho žánrově rozkročená mezi dramatem a komedií, že se to nepodařilo ukočírovat a výsledek byl dost nevyrovnaný, Staříci jsou až na pár momentů čistokrevným dramatem a fungují mnohem lépe. A to jde v případě režisérské dvojky dokonce o jejich filmový celovečerní debut. Začátkem úspěchu je naladit se na tempo. To rozhodně není zběsilé, právě naopak, kopíruje „rychlost“ obou mstitelů. Pokud se to divákovi podaří, začne vnímat jednotlivé, zdánlivě obyčejné překážky jako malé bitvy vedoucí k té rozhodující, a mnohem snáze se emocionálně na „úderné“ duo naladí. A pak je jedno, že jde o 2 sotva hýbající se muže nad hrobem (jejich dodávka je na tom stejně). Štěstí, nápaditost, vůle a „mimikry“ (špatný fyzický stav) pomohou, ale je jasné, že se plukovník Rajner vydává na svou poslední misi…A nekompromisní konec mě překvapil. Celkově dávám solidní 4*. (01.03.2020)