Nový papež

Nový papež vyniká stejně jako "první" série v tom, že nikdy nevíte, co se stane. Sorrentino dramata psát umí a nebojí se přitom ani (ne)nápadně zkritizovat církev a náboženství obecně. Máme tu silné momenty, vtipné momenty i takové, které vás donutí přemýšlet. Jude Law a Silvio Orlando v rolích opět excelují, ale u Malkoviche jsem měl pocit, že naplno nevyužil svůj potenciál, byť byla jeho postava dobře napsaná. Vizuálně je to samozřejmě geniální a soundtrack vše skvěle podtrhuje. Některé dějové linky bych samozřejmě trošku sesekal a dal větší prostor jiným, ale i tak dávám ve výsledku vysoké hodnocení, protože takových projektů je tu v dnešní době zatraceně málo. 85% (12.06.2020)

Nesnesitelně inťoušský Sorrentino ztratil i poslední zbytky sebekontroly. Sledujeme tedy obvyklé půtky kolem Petrova stolce, kde všichni neustále pronášejí projevy a proslovy velkohubých vyprázdněných slov. Seriál je nepříjemně dekadentní. „Proč máme rádi otázky? – Protože na ně nemáme odpovědi.“ a „Make-up není pro zkrášlovaní, ale znamená nový začátek.“ Pokud to myslí vážně, tak je to úplná pitomina. Pokud to myslí ironicky, tak je to taky průšvih, protože proč se dívat na takovou kaskádu nepřerývaně plynoucích keců, až jsem se v nich začala topit. Hra se symboly, popichování náboženství, intriky jako zábava – to vše, aby dal na odiv, jak je rafinovaný a chytrý. Bohové, Sorrentino, ty jsi tak neživotný kus mramorové sochy! SHRNUTÍ: Kterak je schizma v naší době už jenom inťoušská hra. (19.09.2023)

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. 1) Nová řada papežské story převzala od Mladého papeže jeho nejvýraznější negativum - kodrcavé nevyrovnané tempo._____ 2) Spoiler. Prostředí a postavy už nepůsobí tak mimózně a z jakoby jiné galaxie. Silně chybí Lennyho expresivita hraničící s transcendencí. Piovi následovníci už ani v nejmenším nepůsobí jako vyvolení Bohem. Zvěstování v metafyzické podobě v Lennyho režii se mění v jakýsi Soubor opatření (Jakeš a spol. jistě prominou) nových mocipánů. Šokující fascinace první řady se transformuje do sarkastické kritiky církevních poměrů._____ 3) Aby tento odklon od charismatu k pragmatismu nějak okořenil, používá režisér stále dráždivější a výstřednější vnější podněty - rockovou hudbu, sexuální scény. Kdybych použil církevní terminologii - autoři se rouhají, seč mohou, ale chybějícícho charismatického vůdce nahradit nedokáží. Konec pak jen podtrhuje tuto tvůrčí bezradnost, která vrcholí v pointě, kterou si sice přejeme, ale jejíž pragmatismus volá do nebe (kam také jinam v tomto prostředí)._____ 4) Není ovšem všechno jen horší. Méně nadpřirozena, více emocí. A ta hudba!_____ 5) Výstižný koment: tron***, ledzepfan****. (04.06.2020)

Pokračování Mladého papeže v podobě Nového papeže na mě dlouhou působilo, že na sebe bude nepřímo navazovat. Nakonec se to ale protnulo a i Jude Law se tu ukázal v krásném hereckém světle. Původně jsem si totiž myslel, že herecký prim tu bude mít John Malkovich. Nakonec se ale Nový papež stal seriálem plným překvapení a nic není tak, jak se na první pohled zdá. Paolo Sorrentino takřka dokonale pracuje s muzikou, to je zatraceně znát při úvodních a závěrečných titulkách, které jsou každý díl jiné a pokaždé stoprocentně hypnotické. Chápu, že církvi nejvíc vadilo to. Každý díl funguje jako taková samostatná filmařská jednotka. V každém díle jsem se totiž dočkal dokonalého režisérství. Skvostně nasnímaných záběrů, momentů, které mi ve filmografii už zatraceně chybí. No a nebyl by to Paolo, kdyby trošku nezajel i do samotné církve, což je vlastně hlavní tahoun celého seriálu. Všechno to ale dělá uvědoměle a šikovně a tak je dobré si seriál pouštět díl za dílem v přestávkách, protože každý z dílů vytvoří mnoho otázek, které je třeba chvíli zpracovávat. Symbolismus lidských vlastností v kontrastu s historií církve ve Vatikánu je tu snad ještě výraznější, než v první sérii. I proto jsem chvílemi přemýšlel nad pěti hvězdami. Nakonec ale zvítězil symbolismus nad příběhem a já se nakonec ucelil na solidních čtyřech hvězdách. Nicméně hodně solidních čtyřech hvězdách. (27.09.2021)

Je to trošku jiné, víc provokativní, více sexuální, ve finále pak (skoro) stejně dobré, jako jeho mladší předchůdce. Law, Malkovich a Orlando naprosto skvělí a to trefování do Vatikánu je tady dovedeno ještě k větší dokonalosti, nebo možná propracovanosti. Paolo Sorentino nebude asi nikdy filmovým režisérem mého srdce, ale co se týká těchto dvou seriálů splnil svůj úkol téměř na výbornou, takže si dám klidně do budoucna další, třetí chod. Pokud tedy nějaký vůbec bude. (16.04.2020)