Nový papež

Pápež je späť! A Sorrentino tiež. Snáď jediný režisér pri ktorom je aj konkláve cool záležitosť čoby zo Scorseseho gangsterky. Keď Paolo sfilmuje určitý veľmi špecifický námet, obsiahne v ňom ďalšie desiatky mimoriadne podstatných tém a snáď stovky nápadov, odkazov a interpretácií umeleckých a filozofických diel. Všetko je to popretkávané symbolmi, no myšlienka je na záver jasná a nám ostane ťažko špecifikovateľný, no rozhodne príjemný pocit. (15.02.2020)

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. 1) Nová řada papežské story převzala od Mladého papeže jeho nejvýraznější negativum - kodrcavé nevyrovnané tempo._____ 2) Spoiler. Prostředí a postavy už nepůsobí tak mimózně a z jakoby jiné galaxie. Silně chybí Lennyho expresivita hraničící s transcendencí. Piovi následovníci už ani v nejmenším nepůsobí jako vyvolení Bohem. Zvěstování v metafyzické podobě v Lennyho režii se mění v jakýsi Soubor opatření (Jakeš a spol. jistě prominou) nových mocipánů. Šokující fascinace první řady se transformuje do sarkastické kritiky církevních poměrů._____ 3) Aby tento odklon od charismatu k pragmatismu nějak okořenil, používá režisér stále dráždivější a výstřednější vnější podněty - rockovou hudbu, sexuální scény. Kdybych použil církevní terminologii - autoři se rouhají, seč mohou, ale chybějícícho charismatického vůdce nahradit nedokáží. Konec pak jen podtrhuje tuto tvůrčí bezradnost, která vrcholí v pointě, kterou si sice přejeme, ale jejíž pragmatismus volá do nebe (kam také jinam v tomto prostředí)._____ 4) Není ovšem všechno jen horší. Méně nadpřirozena, více emocí. A ta hudba!_____ 5) Výstižný koment: tron***, ledzepfan****. (04.06.2020)

Mladý papež mě dostal. A Nový papež mě nezklamal. Ba co, on to zase dokázal. Po konci devátého dílu jsem půl hodiny seděl a koukal do vypnuté TV a rozjímal v tichosti a úžasu nad tim co jsem právě zhlédl. Opět jsem se dojimal, plakal, smál se i křičel zlostí... A přitom obdivoval skvělé herecké obsazení, opět dokonalý soundtrack a mistrně zvládnutou režii a kameru s dechberoucim vizuálem... Velké díky mistře. (24.03.2020)

Co jsem kritizoval u Mladého papeže, to již neplatí pro Nového papeže, protože postavy v něm zobrazené znám a fandím jim. Dalším plusem je, že Sorrentino přitlačil na komediální notu (hlavně první epizody), čímž o smích a úsměv nebyla nouze. Hlavně u papeže Františka II. John Malkovich zde podává další ze svých výborných výkonů a geniálně sekunduje Jude Lawovi, který si samozřejmě druhou polovinu série krade pro sebe. Zakomponování teroristické linky též potěšilo. Přesto ale pozor, seriál je často úmyslně umělecky stylizovaný. Neberu to zde jako chybu, protože Sorrentino pro prezentaci své umělecké myšlenky nepotřebuje realitu, ale jakýsi herecký a komparzní tanec o realitu se pouze opírající, umě zachycený na kameru. Například závěr řady s objímáním. A též i často cituje různé filmy a celebrity, jejichž slávu ohýbá k rozmělnění napětí a vyvolání úsměvu. Kvalitu první série si to nicméně drží. 80% (08.01.2021)

Hocijak divné, kvalita po vizuálnej stránke, prejave či emócií sa uprieť nedá. Aj napriek tomu, som toto akési pokračovanie opustil s povedzme zmiešanými pocitmi. Prišlo mi to viac komerčné, viac cielené na širšie publikum (stále ale s nemalou dávkou Sorrentinovho watafakizmu). Mám pocit, že sa Paolo stratil vo svojom vlastnom scenári, svojom vlastnom diele. Vôbec neviem, čo týmto jednoducho chcel povedať, akú myšlienku vyjadriť. Herecky to bolo opäť spot on, o tom reč teda byť nemusí. Kvalita tam počas celého času bola, no čakal som nejaké rozuzlenie a tomu som podriaďoval aj hodnotenia a na koniec som trošku sklamaný. Možno to je len mnou a tým, že som to úplne nepochopil. Postavy sa jednoducho správali nelogicky a ich development sa menil lusknutím prstov. Dej nebol na konci vôbec celistvý a výsledný produkt podkopal účinky nie len celej série, ale aj The Young Pope. Ale išlo teda o ďalšiu mega jazdu. Intrá v prvej polovici seriálu mi v pamäti utkvejú ešte dlho. (15.02.2020)