Telefon

„Prosím tě, jelikož jsem zvrácená vražedná svině, mám dneska chuť někoho umlátit nebo uškrtit, nemáš tam náhodou v té své současnosti někoho?“ Časové hrátky mě nikdy dvakrát nebraly. Beru, že je to můj problém. Já se holt na tyhle asijské kousky plné divných emocí a posmutnělé atmosféry asi musím lépe vyspat. Tentokrát to zřejmě bylo málo a tvůrcům se v mém případě nepodařilo z oddělení „další uječený asijský kus“ přelézt do sekce „skutečně dobrý film.“ (08.01.2021)

Kol, no zďaleka nie kúl. Príliš sústredené na telefonický súboj minulosti s prítomnosťou. Divák staraj sa, čo a ako. Istoty sa rozpadajú ako domček z karát. Scenáristicky jemne obdobný námet ako román Ursuly K. Le Guinovej Smrtonosné sny, len taký čiastočný a vééľmi zjednodušený. V románe sen hlavného hrdinu každý deň totálne menil skutočnosť celého sveta, tu následky zavolania (alebo nezdvihnutia) telefónu menia maximálne tak osobný svet hrdiniek. Ale dobre. Ako jednorazová zábava dobré. Navyše, charaktery hrdiniek nejednoznačné. Osobne som fandil skôr týranej dcére, držanej nakrátko doma, nútenej pojedať na prvý pohľad nepožívateľné blafy. (30.11.2020)

Verbal píše, že jde o remake. Ok to jsem nevěděl, ale i tak mě ten film nebetyčně sral. Především kvůli děravému scénáři, jsem se až chvílemi přistihnul, že snad sympatizuji víc i s tou psychicky narušenou borkou. Hlavně teda iracionální nedomyšlené (ano schovejme to pod emotivní) chování hlavní postavy. Potom už je mi celkem jedno, jestli to bylo dobře zahraný nebo ne. Poslední dvě minuty to samozřejmě nevytrhly, spíš naopak mě to utvrdilo v tom, že tenhle film je jen pouhopustá sra*ka. (17.01.2023)

Počáteční fascinace, což pro mě není u korejských filmů žádné překvapení, se po všech těch přemetech, kalkulech a zvratech změnila v prostý zájem o to, kdy už to konečně skončí. A to asi není žádoucí efekt. Nejsem naštěstí expert na časové paradoxy, čili jsem si menších nesrovnalostí vůbec nevšiml a ty úplné pičoviny jsem pochopitelně nepochopil správně, čili mi vlastně nemohly vadit a taky nevadily. Jen jsem pořád čekal, že Young-sook Seo-yeon (to jsou dvě jména) zabije, ale tak blbej zase Chung-hyun Lee (to je jedno jméno) nebyl. Frekvenci už si hovno pamatuju, takže za mě co do plagiátorství nada a být to kratší a kdybych pochopil význam obchodu Sun-hee, dal bych možná i vyšší hodnocení. Ale kdo ví, kdo se mi kdy dovolá, hodnocení je tak (pro jistotu) pořád otevřené. (10.03.2021)

Jeden z najlepších filmov týkajúcich sa cestovania v čase. Tu dokáže cestovať len hlas prostredníctvom telefónu, ale tvorcovia z toho vytrieskali naozaj veľa. Dve časové roviny, dve ženské postavy, jeden dom a kopec jednoduchých, ale pritom skvelo odprezentovaných, domyslených nápadov. Tešil som sa, čo jedna na druhú vymyslia, čím sa pokúsi jedna druhú potešiť alebo... Ide o moje druhé stretnutie s herečkou Jong-seo Jun (Vzplanutí) a tu je teda ešte výrazne zaujímavejšia. Film roka 2020. (31.08.2021)