Upír Nosferatu

Mal som jedinečnú príležitosť, zhliadnúť túto klasiku za doprovodu živej kapely. Nemý film a do toho life kapela DG 307. Som toto názoru, že dobrá filmová hudba nemá byť veľmi výrazná a má doplňovať obrazovú kompozíciu a zbytočne nestrhávať pozornosť. Pri Upírovi to žiaľ nefungovalo na 100%. On ten doprovod bol taký silný, že úplne preválcoval filmového starčeka, ktorý cez tie letokruhy ledva stojí na nohách. Pár krát mi srdce búchalo ako o preteky, ale na druhú stranu som sa hudbou nechával unášat mimo dianie na plátne a než som sa zasnený spametal pár vecí mi uniklo. Preto nehodnotím, lebo nedokážem ohodnotiť samotný film, ktorý ma moc nezaujal, ale aj tak to bolo celé silný filmový zážitok, na ktorý tak skoro nezabudnem. Upír Nosferatu je film s prakticky nulovými ambíciami osloviť širšie publikum, určený pre skutočných fajšmekrov, ktorí sa cez jeho pokročilý vek dokážu preniesť. Viem, že ich je veľa. (08.10.2005)

Nosferatu je dědečkem všech hororů a v té době to muselo být asi něco neuvěřitelného. U mě to bylo tak, že jsem se asi v půlce začal trochu nudit, až ke konci to bylo zase trochu zajimavý, ale né tak, abych mohl říct, že i přes svůj věk si film zaslouží vysoké hodnocení. Přidávám jednu hvězdu za to, co před devadesáti lety dokázali udělat. No už mám asi moc přehnané nároky na dobrý film, ale přece nebudu film hnát do nebeských výšin jen kvůli tomu, že ve svém žánru byl mezi prvními ne? (08.08.2012)

Jeden z filmů, který jsem chtěl alespoň jednou za život vidět je právě Upír Nosferatu. I když je to neoficiální přepis příběhu hraběte Drákuly, musím uznat, že je neskonale působivý. Na svojí dobu dokáže divákovi vcítit dost stísněnou atmosféru, která se díky hudbě táhne celý film a nedokáže zastavit. Nejsilnější stránka němého filmu je přeci hudba. Kde jinde by si tvůrce také počínali se základy zvukové vložky, která je takovémuto filmu oporou? Jako horor to možná v dnešní době kdekoho dokáže zarazit, ale když si člověk uvědomí, že to je natočené v roce 1922 musí hlubokou poklonou vzdát hold dílu, které nadčasově dokázal stvořit každou svojí scénou působivý příběh bestie, kterou zde ztvárnil Max Schreck tak působivě, že každá scéna s ním mrazí a jen tak nepřestane. Ihned na to jsme měl možnost vidět první oficiální zpracování Drákuly a musím podotknout, že ten na tento nemá ani po kotníky. Nemá a nikdy mít nebude. Němci totiž dokázali natočit film, který tvoří základy dnešního trochu uceleného stylu zvaný horor, zasahujícího v dnešní době, trochu do extrémů. A přitom když se člověk podívá na tento film, uvědomí si, jak to všechno může být hrůzostrašné a přitom tak jednoduché. A to si pište, že na tu dobu to má neskutečný nádech mystičnosti. (10.10.2007)

Film vskutku nezapomenutelný a kultovní! Hutter aspiruje na nejvtipnější postavu filmových dějin, jak neustále rozhazuje rukama, vztekle hází věcmi apod... navíc ty tepláčky :-) Zato Nosferatu je až bizarně odpudivý. Smekám před Schreckem, protože to byl výkon hodný ďábla... Pobavila taky hyenka vydávaná za vlkodlaka a Ella trávící dny na pláži, která byla spíše hřbitovem. Nádherné byly především exteriéry, Oravský hrad jsem hnedka poznal :-) Ale přesto dám tři, protože jsem se většinu filmu solidně nudil. (19.01.2009)

Murnauův Upír Nosferatu,jeden z nejvýznamnějších filmů němé éry,porušil nepsané zákony německého filmového expresionismu.Murnau totiž opustil ateliéry a vydal se natáčet exteriéry do tehdejšího Československa,okolí Oravského hradu.Představitel upíra Max Schreck(hrabě Orlock) byl patrně nejbizarnější představitel upíra filmových dějin,především díky protáhlému tvaru jeho lebky,dlouhým nehtům a dvěma dlouhými zuby, posazenými nezvykle vepředu na čelisti.Kamera Fritze Arna Wagnera vyvolává pocit nadpřirozenosti během některých scén jednoduchým trikem-záběr natáčel zpomaleně a to způsobilo,že při promítání normální rychlostí se postavy hýbaly nepřirozeně rychle.Působivost ještě víc umocňovalo,když se místo postavy hraběte Orlocka objevil jen jeho stín.Film je vlastně první filmovou adaptací slavného románu Brama Stokera DRACULA,protože si ale studia buď zapomněla nebo se jim nepodařilo sehnat autorská práva od vdovy po Stokerovi,byly tvůrci donuceni změnit jména postav a míst. Vdova filmaře zažalovala a anglický soud přikázal zničení všech filmových kopií.Bohudík tento rozsudek nemohl být v Německu vymáhán a jen kvůli tomu můžme být vděčni,že se nám dnes po 80 letech od svého vzniku tento klenot dostane do rukou. (17.06.2006)