Východ slunce

Tato filmová báseň má spíše nespornou historickou hodnotu, než že by okouzlila svým obsahem. Když si vezmete, že k dnešnímu dni uběhlo od vzniku filmu 93 let, tak zůstávám v němém úžasu. Vynikající přizpůsobení se němému formátu a velmi kvalitní vyprávění prostřednictvím obrazu a podmanivé hudby. Dokonce mám takový pocit, jestli se tu náhodou nepsala historie. Prolínání obrazu a jiné nadčasové triky v takhle starém filmu zatím nepamatuji. Příběh je neuvěřitelně jednoduchý, avšak dokonale energický, takže i když je to jen ubohá romanťárna, jejichž nejsem fanouškem, tak v tomhle případě nemohla být o nudě vůbec řeč. I když bych nebral v úvahu rok vzniku filmu, tak tento snímek by přesto strčil do kapsy spousty nesmyslů současnosti. Natočit něco, co zaujme o po více než 90 letech úplně jinou generaci diváků - tomu můžeme zřejmě říkat umění. Přesto mám pocit, že snímek je převážně vhodný ke studijním účelům vybrané sorty diváků, která si nad použitými technikami může vzájemně pohonit ohony, než že by byl vhodným pokrmem pro obecné diváctvo současnosti s mnohdy pokřiveným vkusem. Za sebe dávám v porovnání se vším, co jsem kdy viděl pěknější 3 kousky, i když se znovu zopakuji - historická hodnota je jednoznačně 5hvězdičková. (11.04.2020)

Východ slunce je prvním filmem Friedricha Wilhelma Murnaua realizovaným ve Spojených státech, ovšem za značného přispění jeho německých kolegů (např. scénář opět psal Carl Mayer). Režisér si vybral jako předlohu novelu Hermanna Sudermanna Cesta do Tilže, ale změnil konec. Děj tohoto filmu je zasazen do komorního rámce a je i celkově odlehčenější. Východ slunce je příběhem venkovského spokojeného páru, do jejichž života se vetře frivolní žena z města a manžela nejen obluzuje, ale i navádí, aby svou ženu jako "přebytečnou" utopil. Film se vyznačuje velkou stylovou čistotou a místy působí až pohádkově. Děj samotný je budován na kontrastu mezi mravní upřímností venkovských lidí a rozkladnými projevy městské civilizace. Velmi působivé je zejména souběžné prolínání dějů (např. muž podléhá svodům milenky, zatímco jeho žena se láskyplně věnuje jejich synkovi). Murnau také používá obrazy se symbolickým významem (usmiřující se manželé vidí za výlohou svatební fotografie a následuje jejich svatební obřad). Ani zde si neodpustil určité "odlehčující" scény (rozpustilá taneční sekvence s komickými prvky). Murnau v tomto filmu motivuje jednání postav jejich vnitřními myšlenkami a náladami. Mistrné bylo zejména ovládání kamery, například v úvodní scéně, kde je kamera v neustálém pohybu a sleduje hrdinu nebo scéna cesty tramvají z venkova do města. Vynikající práce kamery (v mnohém může připomínat uměleckou fotografii kolem roku 1900) byla v roce 1929 oceněna historiky prvním Oscarem stejně jako výkon hlavní představitelky Janet Gaynor. (23.05.2005)

Velice zvláštní film. Opravdu brilantní momenty (příjezd do města, kostel, závěrečné hledání ve člunech) se občas střídají s trochu nudnými a podivnými (honička s prasetem). To nic nemění na tom, že Murnau dokáže podobně jako v Poslední štaci působivě pracovat s obrazem, pohybem kamery a dvojexpozicí. Může tak divákovi předat z mého pohledu nadstandardní množství emocí, než dokázala většina jiných němých filmů. Trochu mě mrzí ta hollywoodská úlitba v podobě našroubovaného happy endu. Bez něj by byl konec jednak mnohem působivější a také by mnohem lépe vynikl ten krásný dramaturgický oblouk. Takže další "must see" splněn. 7/10 (27.11.2017)

Jednoduchy, ale zaujimavo natoceny pribeh o laske, ktora je silnejsia, nez vrazda alebo nevera. Zaujimavo su natocene kamerove prechody zaberov, ako ide dvojica medzi autami a hned na to dalsi zaber v prirode, ale takych tam bolo viac a na rok 1927 to muselo byt urcite velmi zaujimave. Na jednej strane to mali herci lahsie, ze sa nepotrebovali ucit texty, pretoze stacilo len otvarat ustami, ale dolezita bola hlavne mimika a hudobny doprovod, ktory dokazal presne opisovat emocie. Preto aj film zasluzene dostal 3 Oscary za kameru, najlepsi film alebo herecku v hlavnej ulohe Janet Gaynor a nominovany bol aj za vypravu. Zaujimave je aj to, ze je to vlastne prvy film v historii, ktory dostal Oscara za najlepsi film roka, pretoze prve udelenie cien Akademie sa konalo 16.05.1929... 12.08.2010 ________ George O´Brien - (Muz) +++ Janet Gaynor - (Zena) +++ Margaret Livingston - (Zena z mesta) +++ Bodil Rosling - (Sluzka) +++ J. Farrell MacDonald - (Fotograf) +++ Hudba: Willy Schmidt-Gentner +++ (12.08.2010)

Murnau mé očekávání zásadního filmu nezklamal a dokázal ukočírovat skvělé herce, kteří hrají až archetypální postavy němého filmu (sladce naivní manželka, démonická milenka, démonický a posléze sladce naivní manžel). Kromě toho viděné aranžmá srší obrazovými nápady a ve strhující scéně v závěru geniálně nechává hrát hudbu, která zobrazuje manželovo volání do tmy. (17.04.2006)