Záhada Blair Witch

Nafouknutá bublina. Aneb skvělá reklama nedělá skvělý film. Nápad možná zajímavý, ale dívat se na to je utrpení - nuda, nuda, nuda. Hrůza, děs? Kde by se vzaly? Napínavých mi přišlo asi posledních 10 vteřin snímku a to opravdu není mnoho.Navíc jsem se nemohl ztotožnit s žádnou postavou - ta holka mě štvala tak, že jsem jí přál smrt už od začátku.Celý to hraní si na dokument bylo spíše směšný-žádný děj. (11.07.2003)

Phileasi Foggovi vynesla sázka balík liber a indickou krasavici. Mně sázka zkrátila život minimálně o dva roky. Je to už nějaký čas, takže se směle přiznám k jedné z mnoha mou osobou spáchaných hovězin. Dlouho poté, co příběh zbloudilých studentů oběhl kina, aniž jsem ho zaregistrovala, jsem trávila víkend na chatě s partou podobně švihlých přátel. Dlouhý večer přímo nabádal k nějaké nepředloženosti a netrvalo dlouho a čísi třikrát prokletá ruka se natáhla po disku se ZBW. Předem navrčená ("nechápu, co na hororech může lidi tak děsit, dneska každej nechává po celým baráku rozsvíceno, sotva venku praskne větvička") jsem se připojila. Doběhly titulky a rozhostilo se ticho. Po chvíli kamarád povídá: "Lidi, jsem zvědavej, kdo by teď dokázal dojít pro pivo." Na vysvětlenou: do hospody to bylo dva kilometry lesem. Hádejte třikrát, který magor opovržlivě prohlásil něco o srabech a zvedl se s tím, že pro zlatý mok teda zaskočí, když pánové tvorstva mají v kalhotách. Sázka byla uzavřena a já jsem pevným krokem vykročila do tmy. Na kraji lesa krok zakolísal. Po dalších pár metrech klopýtl. Mozek nařídil kroku, ať se srovná, tepu, ať se zklidní, a zubům, ať přestanou cvakat. Krok, tep a zuby sdělily mozku, co jim může, nicméně mozek dělal co mohl, aby udržel tělo v pohybu a přesvědčil ho, že všechny zvuky má na svědomí vítr nebo malá zvířátka. Dohnal rozklepané tělo až k občerstvovacímu zařízení, kde se mě hospodský starostlivě zeptal, zda mi něco není. Nepřesvědčivě jsem zamumlala něco o nastupující chřipce, "v týhle době je toho všude plno" (byl červenec) a k pivu mi byla přihozena slivovice ("to vás postaví na nohy"). Postavit na nohy jsem potřebovala jak sůl, když po sto krocích zpáteční cesty něco zavrzalo vedle mě. Div jsem si nevyrazila lahvemi zuby a znatelně jsem zrychlila. Po další zhruba stovce mi těsně před nosem vzlétl rozespalý pták. Nadále jsem už kroky nepočítala, v tom poklusu to ostatně ani nešlo. Když po mé levici něco dutě zahoukalo a poté se ozvalo praskání větví, povolilo mé chatrné sebeovládání definitivně a zbytek cesty jsem zvládla tempem, které předčilo všechny medailové výkony Marion Jonesové. Osazenstvo chaty, vyhlížející můj návrat z oken, se nestačilo divit, když jsem dveře spíš vyrazila, než jimi prošla, hodila nákup do plenéru a vrhla se do nejbližší mužské náruče pramálo se starajíc, zda je to ta, do které patřím, s následujícím sofistikovaným projevem: "J-j-já už t-tam n-n-nikdy n-nejdu!" Ano, moji milí - tohle dokáže strach. Tohle dokáže Blair Witch. (24.04.2008)

V lesích západního Marylandu vůbec není nic veselého. A dojde to až tam, že se jistá Heather bude skrz naskrz vyděšená omlouvat svý, Joshový i Mikeový mámě. Tvůrci proměnili omezené technické možnosti ve svou výhodu a celkově to celé výtečně ukočírovali, takže stačil chladný podzimní les, triky vyměnily fígly s kamerou, nepříjemné zvuky nebo pár suchých větví, casting je tříčlenný (autorka, zvukař a kameraman) a zbytek už obstarala stará dobrá šeptanda o tom, jak je děsivý příběh (ne)pravdivý a co podivného zažívali tvůrci při natáčení. Strach z neznámého a velmi umná manipulace. (22.12.2018)

Do té doby než jsem viděl tento film jsem chodil očas i rád do lesa, po shlédnutí tohoto snímku už do lesa nelezu. První polovina filmu není ani tak ztresující, pokud se divák nevžije do situace těch, kteří se snaží najít cestu z lesa ven. Ovšem druhá polovina již stresující je a to pořádně, kdybych někde kempoval a někdo mi postavil před stanem mohyly z kamenů potom mě unesl kamaráda a vydával celou noc sténání radši bych se zabil sám. Od začátku až do konce vlastně nevíte co se stane a na závěr přijde celkem šok v podobě zakončení příběhu. Příběh o třech mladých lidech, po kterých zbyli jen kamery a způsob jak autenticky a originálně je tento snímek natočen mi nezbývá než dát 10/10. (14.02.2009)

Kdo si tento film nepustí večer a s pořádným zvukem, tak jako by neviděl. Levný amatérský film, ze kterého se stal finanční trhák a to zaslouženě. Už kvůli kameře tento film budí dojem, že se osudy těchto tří postav opravdu odehrály. Zvuky jsou děsivé a absolutně mě nahánělo hrůzu z toho co nevidím a z neznáma. Dabing je dost hrozný, ale dá se vcelku přežít. Naprosto výborný závěr, jež mě prvně přikoval k sedačce a projel mě po celém těle chlad. Nejpůsobivější amatérský film jaký jsem viděl a tak hodnotím 5 hvězdičky… (20.02.2006)