Andor

Po příjemném fan servisu (Mandalorian), průměrném fan servisu (Boba Fett) a mizerném fan servisu (Obi-Wan Kenobi) dorazil zemitý, neprvoplánový politicko-špionážní thriller inteligentně kritizující totalitarismus. Zatímco v případě předchozích hraných SW seriálů byl scenář nejslabší stránkou, u Andora jsou naopak děj, postavy a vývoj obého klíčovými prvky. Celkově skutečně velmi jiné než to, co si obvykle většina z nás pod značkou SW představí. Až se divím, že něco takhle nedětinského u Disneyho prošlo. Naopak mě skoro vůbec nepřekvapuje nízká sledovanost, protože k okouzlující sci-fi pohádce má tohle depresivní drama o utlačovaném plebsu s nejednoznačnými (anti)hrdiny docela daleko. Škoda je snad jenom toho, že si tvůrci v čele s Tonym Gilroyem u první série nevystačili s menším počtem epizod, protože opravdu dobré to začne být skoro až v půlce (vrcholem je vězeňská linie). Do té doby je to jen ucházející televizní content s nadprůměrným produkčním zázemím. Ještě jednu řadu si ale tenhle 'seriálový prequel filmového prequelu Epizody IV' každopádně zaslouží. S01: 75 % (11.12.2022)

Já samozřejmě naprosto chápu, že u Děsnejů musí jít příkladem v implementaci inkluzí a všech těch čupr kůl slůvek, které v současnosti ohromují nejen spolužáka Důfka, ale na (a)sociálních sítích a internetech obecně přes ně už skoro není kam flusnout, neb se z nich mileniálům tak krásně topoří Kierkegaardi a vlhnou Kapitály, nicméně jsem toho názoru, že jít v tomto až tak progresívně daleko, že se scénáristé zrekrutují z ústavu pro léčbu mozkových disfunkcí, může mít neblahé vedlejší účinky na výsledný produkt, např. že tento bude totální pičovina. A tak z pásu sjel v podstatě další Mandolín, nudně roztahaný, o hounu jsoucí, neb naprostými zbytečnostmi vatující (zejména ty prepubertální flešbeky byly mimořádně otravné), pročež ve výsledku nudící tak, že jsem již cca po třetině zavile fandil nesmírně sympaticky psychopatizující agentce Imstapa, aby všechny ty rádobytenoristy a hospodské odbojáře co nejdříve pochytala a byl by konec, a někde v půlce zvažoval vhození své hádédé do kýblu s karbonitem. Poté nicméně přišel zlom, kdy baron Harkonnen sundal rukavičky a začal již bez sebemenších skrupulí machiavellit jako o život, z invenční nouze do krimu uklizený hrdina začal hrdinovat, díly začaly mít i náznaky něčeho, co by se již dalo označit dějem, a vůbec to aspoň trochu začalo připomínat mateřskou Roug jedničku, tj. asi nejlepší hvězdné válkování od dob původní svaté trojice, pročež jsem pojal nesmělé podezření, že by to přece jen nemusela být ve výsledku zas až taková řídká seriálová stolice jako výše zmíněný assasínující Mandarín. O to bolestivější byl tedy pád do v současnosti již značně přetékající a řádně uleželé senkruvny Gaylaxatie moč a moč dalekokot, který se odehrál v dílu posledním, při jehož sledování jsem měl již po nějakých dvaceti minutách čelo a dlaň pravé ruky prokrvené více, než za první čtyři díly dohromady. Škoda, že to celé nesestříhali do nějakých dvou hodin (sestávajících především z epizod druhé půle) s kompletně předělaným závěrem, neboť by to pak býval mohl být celkem slušný celovečerák. Takto s hodně kyselým xichtem za milosrdné dvě, po kterých si ale asi budu muset vypláchnout hubu filmovým pokračováním. (12.12.2022)

Tam kde se naděje ve Star Wars začala ztrácet, tam kde fanouškovské srdce začalo vyhasínat, tak přesně tam se jako blesk z čistého nebe zjevil Andor. A já se za celý internet omlouvám Tonymu Gilroyovi, že kdokoliv pochyboval a tvrdil, že nic jako Andor nepotřebujeme vidět. Toto je to, co jsme vidět potřebovali. Tam kde jiné Star Wars projekty sází na bezdůvodné máchání světelnými meči a přehnaný fanservis, tam si Andor dává načas. Pomalu si buduje své figurky a jejich příběhové archy, nikam nespěchá a o to větší zadostiučinění se dostane při jejich zúročení. Dochází až k tak obrovským zadostiučiněním, že se díky nim objevují pocity, které jsem myslel, že už v této předaleké galaxii nikdy nezažiji. Jenže tam to nekončí. Je totiž protkaný myšlenkami, do kterých každá z postav se svým odlišným názorem na svět dává svůj kus dílu a tvoří tak neuvěřitelně kompaktní celek. I díky zápletce týkající se obyčejných lidí, seriál celkově překvapuje svou dospělostí a hlavně uvědomělostí toho, co chce vlastně odvyprávět. Je tak uspokojující sledovat, že se mu to opravdu daří. Kdybych měl jen něco zkritizovat, zmíním první tři epizody, které jsou o něco slabší než zbytek, ale jinak opravdu překvapení roku a já nemůžu jinak než *****. Haňte mě z fanboyovství, ale Andor je závan něčeho unikátního a nevídaného... No možná pochopíte. Možná ne a já vám to nemám za zlé. (05.12.2022)

Poznáte tie večery, kedy si listujete streamovacími službami a neviete, čo si od dobroty pustiť? Mal som taký večer, tak týždeň dozadu a prišiel som na Disney+ k seriálu Andor. Počul som, že je to pecka (ale aj, že to nie je pre každého) už keď to vyšlo, ale po zahltení SW seriálmi a môjmu vcelku neutrálnemu vzťahu k príbehom z preďalekej galaxie sa mi do toho nechcelo. Ale pustil som si to a od prvej minúty som bol zaháčkovaný. Zaujímavý pilotný diel nastavil dobrú latku, ale nečakal som, že to pôjde postupom epizód vyššie. Veľmi ma potešilo, že v jednej sérii je papierovo materiálu na minimálne 3 samostatné série, ale tvorcovia vedia, že keby to takto rozťahali zobrali by tomu silu. Takto tu máme vcelku uzavreté 3 príbehy v 12 epizódach. A v každom príbehu je vidieť z inej perspektívy, ako Impérium tú galaxiu sužuje. Zasahuje to ale do všetkých sociálnych vrstiev. Ale nie je to iba jednostranne prezentované z pohľadu hlavného hrdinu (morálne veľmi sivého). A nejde tu o ten výsledný boj proti anonymnému útlaku. Je tu prezentovaný ten samotný útlak. Je pekne ukázané, že odboj sa postupne nabaľoval a že k nemu bol dôvod. Od ľudí, ktorý sú ochotný obetovať pre pád Impéria čokoľvek, cez ľudí, ktorí majú čo stratiť, až po idealistov, ktorý iba potrebujú veriť v lepšie zajtrajšky. Je to poctivá separatistická military sci-fi, ku ktorej nemusí mať nikto nič napozerané a funguje to skvelo. Po dopozeraní prvej série som prirodzene išiel na Rogue One a prakticky hne´d od začiatku pozerania (naposledy som to videl v kine) som vedel prečo sa mi Andor tak páčil a v čom bol práve iný. Rogue One mega vsádza na fanservis, hudobné motívy z pôvodnej trilógie a chce byť tým starým dobrým Star Wars a miesia sa tam dva prístupy k látke. Nuž neviem sa dočkať druhej sezóny, ale je mi ľúto, že to pomyselné finále sme prakticky už dostali pred siedmimi rokmi a nie ej ani zďaleka tak funkčné ako by mohlo, keby si to nechali až po tomto seriáli. Za mňa Andor - prvá séria 9/10. Zatiaľ najlepší seriál, ktorý som tento rok videl. (17.04.2023)

Inteligentní a dospělé Hvězdné války. Špinavé a zemité plné strachu a útlaku ze strany tyranů. Tony Gilroy po výborném Rogue One črtá dvě předchozí kapitoly, které vedly ke vzniku Rebelů. Ponurou dobu kdy je Impérium na vrcholu a tlačí na lidi takovým způsobem, že už toho mají po krk. Andor není typický hrdina, obzvlášť na dnešní Disneyho poměry. Zabíjí na potkání a své přátele často svou nečinností pošle pod gilotinu. Díky mámě má ale něco jako morální kompas. Diego Luna rolí roste a dodává své postavě mnohem zásadnější rozměr. Stelan Skarsgärd, svým loutkařem a v podstatě Imperátorovým protipólem, krade pro sebe většinu seriálu (jak v politické tak vyloženě povstalecké rovině) stejně jako Andy Serkis v roli šéfa směny. Jen jeho minipříběh s krutým a až nečekaně realistickým vyústěním ukazuje o kolik lepší = kvalitnější je Andor než cokoliv co zatím Star Wars nabídly. Potitulková scéna nádherně navnadí na to co přijde. Přestože díky filmům dobře víme jak to skončí. Skvělé. "I'm damned for what I do. My anger, my ego, my unwillingness to yield, my eagerness to fight, has set me on a path from which there's no escape. I yearned to be a savior for injustice without contemplating the cost, and by the time I looked down there was no longer any ground beneath my feet. I'm condemned to use the tools of my enemy to defeat them. I burned my decency for someone else's future! I burned my life to make a sunrise that I know I'll never see.” (23.11.2022)