Paddleton

Jednoduché a komorní. Téma, které tu bylo už stokrát, ale přece jen je to teď úplně jiné. O vyrovnávání se se smrtí a jak prosté zážitky jsou to, na čem záleží. Nejsilnější scéna, která mrazí, je už v traileru (bohužel), ale to vůbec neubírá na jejím dosahu, když se objeví ve filmu. Humorné scény dokonale podtrhují vážnost situace, ve které se oba hrdinové nachází. Prostě velké JO! (20.04.2019)

Pohodový příběh o umírání. Ok, pohodový asi nebude to správný slovo. Každopádně, kdo má rád Duplasse asi chápe. Stejně jako v předchozím Lehmannově filmu dokonale civilní podání. Tentokrát přitvrzuje, už nejde o bolístky na duši, ale na těle. Bez náznaku patosu. A Raymond, tak trochu rain man, velký překvapení. Příjemný, to je to slovo. (24.12.2019)

Už námětem je Paddleton totální depka. Mark Duplass a Ray Romano hrají ale natolik zajímavé postavy, že se od filmu nedokážete odtrhnout. Pokud chcete vidět, jak vypadá opravdové, Američani by řekli, weird, přátelství, tak si pusťte tento film. I když jsem věděl, jak to dopadne, nějak jsem se ze zvláštního důvodu nedokázal od filmu odtrhnout. (10.06.2020)

Ačkoliv na mě filmy s podobnou tématikou fungujou naprosto spolehlivě a snad vždy končím s promáčeným kapesníkem, v tomhle případě to bylo jinak. Přibližně první hodinu mi film, kvůli Andymu, přišel až otravnej. Jeho neustálý průpovídky, styl jednání s okolím. Děs. Ale pak konečně přišla ta poslední půlhodina, kde už se objevilo to, co bych od filmu na toto téma očekával. (02.08.2022)

Pre mňa osobne ide o najlepší Duplassov film. Zároveň som mal možnosť vidieť jeden z tých najlepších snímkov o umieraní, a to som si len nedávno povedal, že tohto námetu už mám dosť, že som toho prejedený. No nie som... len treba na tému iný pohľad a hneď to ide. Nezávislá dráma, s horkokomediálnym nábojom a reálnym civilným vyznením, ktorá ma po pocitovej stránke totálne rozložila. Ešte dlho po filme som nad tými dvomi premýšľal, je tu toľko pekných dialógov, situačných scén a smútku, až sa jednému nechce veriť, čo všetko sa do filmu zmestí. Zasiahlo ma to, a veľmi. Tomu skrátka poviem priateľstvo, až za hrob... Nie je nič horšie ako keď uzavretejší človek, introvert, príde o jediného blízkeho človeka, ktorého ešte má. Potom už len... prázdno. Dojemné, smutné.... pocitovo aj myšlienkovo ešte lepšie ako napr. 50/50 (2011). (30.04.2019)