V úskalí

Sofia Coppola je pro mě velkou záhadou. Zatím jsem od ní neviděla film, který by se mi vyloženě líbil, a kterému bych dala čtyři hvězdy. Vždycky je to takový slabší průměr. Tohle ale je za mě nejlepší film, jaký jsem od ní zatím viděla. Nenudilo mě to tolik jako její jiné filmy. A Rashida a Bill spolu skvěle fungují. Pořád to ale není můj šálek kávy a vím, že znovu bych se na něj nepodívala. (07.03.2021)

Už jsem si zvykl, že Sofia Coppola točí dialogovky. K tomu dialogovky, které jsou dle mého vědomí a svědomí totálně o ničem. Nejsem totiž obyvatel New Yorku, takže některé ty názory, myšlenky, diskuze jdou totálně mimo mě. Nicméně tady to vyhrála s Rashidou Jones. Asi bych si s ní neměl, s coby Američankou, co říct, ale zase jsem měl možnost na ní hodinu a půl koukat…a to bylo docela fajn. (26.02.2021)

nejpříjemnější Sofiin film za hodně dlouhou dobu.Nejde sice o nic extra hlubokého,ale ta hodinka a půl uteče jako voda a po většinu té doby jsem se spokojeně usmíval.Velkou zásluhu na tom má nejen příjemně civilní Rashida Jones a trochu překvapivě i Marlon Wayans,ale hlavně skoro už tradičně skvělý Bill Murray,který tady i sebejednodušší dialog dokáže proměnit v něco trochu víc...70% (24.10.2020)

Tak já úplně nevím, co si o tomto filmu myslet a jak ho hodnotit... Na úvod mohu říci, že jsem se na něj opravdu hodně těšila, protože mám ráda Billa Murrayho a jeho spolupráce se Sofií Coppolou v podobě Ztraceno v překladu patří k mým největším filmovým zážitkům vůbec. No a tak jsem se teď asi podvědomě těšila na podobný zážitek (když navíc popis zápletky působil více než slibně) a z toho pohledu moje (asi až moc vysoká) očekávání V úskalí nenaplnilo. Pokud si promítnu, co jsem těch 96 minut sledovala, napadá mě, že to vlastně bylo tak trochu o ničem, žádná pořádná zápletka, vyvrcholení, pořád jsem čekala, kdy už se něco začne dít a ono nic. Moc mi k sobě neseděl ústřední manželský pár v podání Rashidy Jones a Marlona Wayanse, nebyla mezi nimi žádná chemie, jejich dialogy byly povětšinou takové dosti ploché, plné prázdných frází. Kdo se k sobě ale hodil naopak naprosto perfektně, byla Jones s Murrayem jako dcera a otec, nedokážu to moc popsat, ale prostě jim to spolu sedlo. Přirozený herecký projev Jones i její postava jako taková na mě vlastně asi působily ze všeho nejsympatičtěji, ač tedy byla Jones docela často ve společných scénách poněkud zastíněna Murrayem (to už je zřejmě skoro takový úděl Murrayho hereckých kolegů obecně). Murrayho Felix už mi jako postava tolik sympatický nebyl, některá jeho rádoby hluboká životní moudra na mě působila spíše trapně a u jeho vtípků jsem se zase až tolik nepobavila. I když má Murray stále obrovské charisma (proto si asi ty scény s prakticky jakýmikoliv hereckými partnery také pravidelně krade pro sebe), tady na mě místy působil trochu unaveně a ve svých (předpokládám že zase asi často improvizovaných) monolozích a dialozích pro mě nebyl tak přirozený, jako je u něj zvykem. Takže (ač mě to opravdu mrzí) úplně nesdílím názor některých zde, že je na něm vidět, jak si hraní v tomhle snímku mimořádně užívá. Na druhou stranu jeho výkon se určitě nedá označit za nějak vysloveně špatný. Jak už jsem zmínila výše, funguje souhra mezi ním a Jones, což asi dělá hodně, mimořádně se mi třeba líbily také jeho společné scény s vnoučaty, no a charisma z něj prostě pořád čiší, tudíž je na něj i jako na mírně unaveného a místy trochu v křeči chlapa pořád radost pohledět, i když třeba jen sedí, hledí a nic neříká. Celkově mám z filmu vlastně docela příjemný pocit a jako nejvýstižnější mě teď napadá slovo "překvapení". Jsem překvapená, že i přes řadu nedostatků, které na tom snímku vidím, u mě z nějakého důvodu, který vlastně neznám, ten film působí ve výsledku docela dobře. Určitě ne jako Ztraceno v překladu, s nímž to asi nemá ani smysl srovnávat a které mělo zřejmě určité neopakovatelné kouzlo, dokázalo probudit spoustu emocí (ač vlastně také nebylo nějak dějově složité). Ale pozitivní dojem prostě z nějakého záhadného důvodu převažuje. Asi si budu muset V úskalí po čase zopakovat a třeba tomu přijdu na kloub (nebo na mě bude zase působit úplně jinak, ani bych se nedivila). Aktuálně slabší 4 hvězdičky a 70 %. (18.11.2020)

Staromodni New Yorska komedie o druzich dospelosti. Ale detaily denni existence rodiny jsou soucasne a uveritelne. Film je konvencnejsi a mirnejsi nez jine filmy Sofie Coppoly, ale neni to mene zabavne a hluboke. Par se mi zdal dost neuveritelny. Je zde luxusní prostředí , inteligentní postavy, které se jednoduše nudí. Vzpomínám si na výbornou přednášku ekonoma Sedláčka s názvem Ekonomie bible, kde mluvil o Adamovi a Evě v ráji, kteří měli uspokojeny všechny potřeby , ale Adam řek "A to je všechno?". Podobně v tomto filmu žijí postavy v takovém nepovedeném ráji s uspokojenýma nabídkovýma a poptávkovýma křivkama. Pointa že otec chce prostě s dcerou trávit nezištně čas a chce ji být blízko je mnohokrát použita. Kriminální linka (jestli se dá tak nazvat slídění po nevěře) je zde pouze vedlejší doplněk, i když se jeví jako hlavní pointa. Je zde trochu depky, melancholie a bolesti. Výborná kamera, hudební doprovod , dialogy a střih. (07.11.2020)